Diváci milovali její smysl pro humor. Stella Zázvorková přitom nesla bolest, kterou nechce zažít žádná matka
Stellu Zázvorkovou si diváci dodnes spojují hlavně s humorem. Stačilo několik vět, výraz nebo přesně načasovaná pauza a i vedlejší postava dokázala v jejím podání zůstat v paměti déle než hlavní hrdinové. Hrála v komediích Zítra to roztočíme, drahoušku!, Jak utopit doktora Mráčka nebo Dívka na koštěti, později se objevila také v Pelíšcích či Babím létě. Za temperamentem, který rozdávala před kamerou, se ale skrýval soukromý život poznamenaný ztrátou jediného dítěte.
Sledovat v Google Zprávách
Ani dětství pro ni nebylo jednoduché. Rodiče se rozešli a vztah s matkou zůstal chladný. Zázvorková ve vzpomínkové knize popsala, že od ní slýchala i poznámky na svůj vzhled. „Říkala mi, že nemám ani stín její krásy,“ citovala ji CNN Prima NEWS.
V kariéře se jí přitom dařilo. Její temperament, výrazný hlas a cit pro komediální načasování z ní udělaly jednu z nejznámějších českých hereček. Úplně jinak se vyvíjel osobní život. V roce 1946 si vzala Miloše Kopeckého a ještě téhož roku se jim narodila dcera Jana.
Manželství ale dlouho nevydrželo. Zázvorková později přiznávala, že nejprve nechtěla věřit manželovým nevěrám, poté je kvůli zachování vztahu přehlížela. Nakonec došla k závěru, že další společný život nemá smysl.
Manželství skončilo, nejhorší rána teprve přišla
Po rozvodu zůstala Jana s matkou. Zázvorková ji vychovávala sama a současně pokračovala v herecké kariéře. Právě vztah s jedinou dcerou se ale později stal nejbolestivější kapitolou jejího života.
Janě bylo patnáct let, když zemřela po sebevražedném pokusu. Podle pozdějších vzpomínek synovce Zázvorkové Jana Zázvorky chtěla Jana matku postrašit, protože ji trápilo, že chodí z divadla pozdě domů. „Chtěla si naoko pustit plyn, aby ji přiměla k větší pozornosti. Už to tak dřív udělala. Volala proto do divadla a ujistila se, kdy Stella přijde domů. Ta jí řekla, že už jde. A tak Jana otevřela všechny plynové kohoutky na vařiči. Jenomže Stella se tentokrát zpozdila, zapovídala se na chodbě s kolegyní Natašou Gollovou. Když přišla domů, Janě už nebylo pomoci,“ popsal Jan Zázvorka před čtyřmi lety v rozhovoru pro Právo.
Pro Zázvorkovou znamenala smrt jediného dítěte zásah, který si nesla po zbytek života.
Práce se pro ni stala jedním ze způsobů, jak se s tragédií vyrovnávat. Už se znovu nevdala a dál hrála v divadle, filmu i televizi. Před publikem přitom nepůsobila jako člověk, kterého poznamenalo osobní neštěstí. Právě naopak. Pro diváky zůstávala především energickou komediální herečkou, která uměla i z malé role vytěžit několik nezapomenutelných minut.
Smutek před kameru nenosila
Výrazné příležitosti dostávala i ve vyšším věku. V Pelíšcích hrála babičku a v roce 2001 přišla jedna z jejích nejvýraznějších pozdních rolí. V Babím létě vytvořila po boku Vlastimila Brodského a Stanislava Zindulky manželku Emílii. Za svůj výkon získala Českého lva.
Film se po pětadvaceti letech znovu promítal na festivalu v Karlových Varech. KVIFF při této příležitosti uvedl, že Českého lva za své výkony dostali všichni tři hlavní představitelé. Režisér Vladimír Michálek při uvedení vzpomínal, že původně nechtěl natočit jen medailonek Vlastimila Brodského. Výsledek nakonec uspěl i za hranicemi. „Film obletěl svět a všichni byli fascinováni hereckými výkony,“ řekl při letošní projekci.
Zázvorková hrála téměř do konce života. 9. května 2005 dotočila své poslední dva filmové výstupy a devět dní nato zemřela ve svém pražském bytě ve věku 83 let.
