Děti vidí harampádí, rodiče vzpomínky. Vyklízení bytu může otevřít nečekané rodinné spory
Méně věcí může znamenat více prostoru k životu. Pan Karel si to uvědomuje každé ráno, když se prodírá kuchyní pro svůj oblíbený hrnek na kávu. Než k němu dojde, unaví ho už samotná cesta. Ta je totiž plná věcí, které by se „jednou mohly hodit“. A také památek na události, které už dávno odvál čas. Syn mu přitom už několikrát nabízel, že mu s vyklizením bytu pomůže, pro pana Karla to ale vůbec není jednoduché rozhodnutí.
Kabely, které už dávno nepatří k žádnému spotřebiči, vánoční ozdoby, které se na stromek stejně všechny nevejdou, staré časopisy nebo hromada krabic od bot. Taky je vám to povědomé? Jsou to všechno věci, které jednou měly svůj účel, ale už o něj dávno přišly. Přehazujete je z místa na místo a vlastně nevíte, kam patří. Ale stále máte dost důvodů, proč si je nechat.
Proč se věci hromadí?
Seniorům se to může stávat poměrně často – byt se jim zaplní věcmi, které nastřádali za dlouhá léta života. Mnoho předmětů nasbíraných v průběhu let si v bytě možná ponecháváte proto, že k nim máte citovou vazbu a vážou se k nim vzpomínky. Mohlo to souviset s náročnými životními změnami, například se ztrátou partnera.
Důvodem hromadění věcí může být také stěhování z většího domu do menšího bytu. Často je to Sophiina volba, když musíte přemýšlet nad tím, co si ponechat a čeho se vzdát. Dalším důvodem je přesvědčení, že se vám daná věc ještě může hodit. Zde ale musíme důrazně rozlišit standardní nepořádek, který máme doma skoro všichni, od tzv. hoardingu, tedy chorobného hromadění věcí. To, že doma máte přeplněno, ještě rozhodně neznamená žádnou diagnózu.

Co se změní, když budete mít méně věcí
Tak především se vám uvolní prostor. Volnější průchody mohou znamenat menší riziko zakopnutí, které může mít zejména ve vyšším věku vážné důsledky. Když bude mít všechno v domácnosti svůj účel a svoje místo, bude doma přehledněji a pravděpodobně strávíte méně času hledáním. Také úklid bude jednodušší, rychlejší a intuitivnější.
Výhodou uklizené domácnosti může být také menší blok ke zvaní návštěv. Možná k vám teď nikdo nechodí, protože se stydíte za to, jak to u vás vypadá. Což může v konečném důsledku vést k menší sociální izolaci. Po psychické stránce může méně chaosu přinést úlevu, ale rozhodně nejde o zaručenou léčbu úzkosti a deprese – ty si často vyžadují odbornou pomoc.
Začněte drobnostmi
Přístupu, kdy postupně odlehčujete svému obytnému prostoru, se říká minimalismus. Důležité je zde ono slovo „postupně“. Protože příliš velký zásah a rychlý řez mohou znamenat další stres, což by bylo kontraproduktivní. Začněte tak jednou zásuvkou nebo místem, kde potřebujete udělat průchod. Rozdělte si jednotlivé místnosti domácnosti na sektory a pusťte se vždy do jednoho sektoru najednou.
Pokud na úklid nestačíte, ať už fyzicky nebo mentálně, požádejte o pomoc příbuzného. Syna, dceru, zetě nebo dospělá vnoučata. Ti vám mohou pomoci roztřídit na hromádky označené „ponechat“, „darovat/prodat“ a „vyhodit“. Pokud to ale čte někdo z těchto pomáhajících příbuzných: nechte o tomto rozhodovat seniora a respektujte jeho tempo.
Když je tam diagnóza
U malého procenta lidí, seniory nevyjímaje, může hromadění věcí souviset s psychickou poruchou. Pokud věci blokují průchody nebo se jich člověk za žádnou cenu nedokáže zbavit, je vhodné to řešit s praktickým lékařem, psychologem nebo psychiatrem. Jak jsme ale už naznačili, samotná citová vazba na věci z minulosti ještě psychickou poruchu neznamená.
Lidem trpícím chronickým hromaděním věcí pomáhá projekt Stěhování od Martina či nezisková organizace Břečťan, které založil Martin Mojžíš Ondruš. Ten lidem s jejich problémem pomáhá bezplatně a nabízí citlivý přístup.
Zdroj: KFF Health News
Sledovat v Google Zprávách