Rádio Tesla, porcelán i mince mohou překvapit cenou: Tohle na nich zkontrolujte jako první

Po vyklizení bytu nebo domu po rodičích mnohdy zůstanou krabice věcí, u kterých nikdo neví, jestli patří do odpadu nebo mají ještě nějakou hodnotu. U některých předmětů se vyplatí s vyhazováním počkat a nejdřív zjistit, co rodina vlastně našla.

Půda po rodičích může skrývat věci, které stojí za kontrolu.
i
Foto: Shutterstock
Půda po rodičích může skrývat věci, které stojí za kontrolu.

Jakmile rodina otevře sklep nebo půdu, objeví se spousta starých věcí, o kterých nikdo dlouhé roky neměl ani ponětí. Mezi těmito věcmi bývají hrnky, staré rádio, mince v obálce, album známek, nářadí nebo dokumenty. Obvyklou reakcí pak bývá všechno odvézt na sběrný dvůr. Ne vždy je to ale dobrý nápad.

U nádobí se podívejte na značku výrobce

Většina starého nádobí opravdu žádnou hodnotu mít nebude. Přesto byste neměli hned všechno vyhazovat. Jestli se jedná o porcelán nebo sklo, vyplatí se zjistit značku nebo výrobce. Roli může hrát také stáří, zachovalost nebo to, zda se dochovala celá souprava. Podívejte se tedy nejdřív na spodní stranu, kde bývá napsaná značka výrobce, podle které se můžete následně dopátrat původu předmětu.

Ani známá značka ale ještě nezaručuje, že je výrobek cenný. Pokud předmět vypadá zajímavě, vyfoťte si značku a samotný výrobek z několika stran. Tyto fotografie pak můžete poslat třeba aukční síni. Dorotheum nabízí online odhady podle fotografií.

Mince se nesnažte čistit

Co se týče starých mincí, záleží na konkrétní emisi, ročníku, počtu vyražených kusů, materiálu a zachovalosti. Samotná skutečnost, že pocházejí z Československa, nezaručuje vysokou hodnotu. Jde-li o bankovky, zkontrolujte také rok vydání, nominální hodnotu, stav, sérii a sériové číslo.

Pokud chcete mince nechat ocenit, neleštěte je ani neočišťujte. Můžete tím mince poškodit a snížit tak jejich hodnotu. Jestli jsou mince nebo bankovky v albu, původní sadě či jiném obalu, nechte je tak.

Jméno notáře pro vaše dědictví můžete odhalit předem

Album známek nechte pohromadě

Ani stará známka automaticky neznamená vysokou hodnotu. Záleží na tom, zda je známka vzácná, jaké to je vydání, v jakém je stavu nebo jestli je použitá. Zde opět platí, že když najdete album nebo sbírku, nezasahujte do toho a nechte to pohromadě. Vždy je lepší nechat známky posoudit jako celek.

Staré rádio nebo nářadí může někoho zajímat

Ve sklepech často zůstává také technika z dob Československa. Rádia Tesla, fotoaparáty, gramofony, staré nářadí, hodiny nebo různé měřicí přístroje. Nápis ČSSR automaticky neznamená vysokou cenu. Před vyhozením ale zkuste najít výrobní štítek a přesné označení modelu.

Starožitník nebo aukční dům může pomoci určit hodnotu nalezených předmětů.
i
Foto: Shutterstock

U techniky může hrát roli kompletnost, zachovalost a původní příslušenství. Krabici, návod nebo záruční list proto nevyhazujte dřív než samotný přístroj. U větších věcí se vyplatí předem zjistit, zda o konkrétní model vůbec existuje zájem na různých bazarech.

Dokumenty nemusí mít cenu v penězích

Zvláštní skupinou jsou staré dopisy, deníky, fotografie, legitimace, rukopisy nebo dokumenty z války a období komunismu. Na první pohled mohou vypadat jako papíry, které jen zabírají místo.

Nemusí mít velkou finanční cenu, přesto mohou být důležité pro rodinu, muzeum nebo archiv. Krabici dopisů nebo fotografií proto nevyhazujte, aniž byste ji prohlédli. Nejdřív zjistěte, koho se týkají, z jaké jsou doby a zda k nim rodina zná nějaký příběh.

Dar od rodičů může po smrti rozhádat rodinu. Byt nebo peníze se řeší i v dědictví

Udělejte si hromádku věcí, u kterých si nejste jistí

Při vyklízení není nutné zvát znalce ke každému talíři a šroubováku. Odložte nejdřív stranou věci, které mají značku, podpis, neobvyklé provedení nebo jsou součástí ucelené sbírky.

Pozornost si zaslouží především mince a bankovky, alba známek, šperky, hodinky, značené sklo a porcelán, obrazy, starší technika a neobvyklé předměty z Československa. Stranou dejte také dokumenty, fotografie a dopisy, u kterých neznáte jejich původ.

Teprve potom řešte ocenění. U mincí se obraťte na numismatika, u známek na filatelistu a u skla či porcelánu na starožitníka nebo aukční dům. Až po této kontrole se můžete v klidu rozhodnout, co prodáte, co si necháte a co opravdu vyhodíte.

Více k tématu