Co zvládaly celé generace bez přemýšlení, dělá mladým problém. Téměř třetina jich má při čtení ručičkových hodin potíže
Ručičkové hodiny má na stěně spousta domácností. Lidé ze starší generace se na ně podívají a hned mají jasno. Čas na nich čtou automaticky. Mladší generace s tím ale mívá problém a někdy potřebuje pár vteřin navíc. Nejde přitom pouze o děti.
Sledovat v Google Zprávách
Agentura STEM/MARK letos zveřejnila průzkum, kterého se účastnilo 505 lidí nad 18 let. Zjistilo se, že z lidí ve věku 18 až 29 let má téměř třetina problém s ručičkovými hodinami. Potřebují se nad nimi déle zamyslet, aby určili správný čas. Starší lidé většinou tuto dovednost zvládají okamžitě a bez váhání.
Mladí preferují digitální čas
Digitální hodinky volí 28 procent všech lidí a ručičkové 31 procent. Z mladé generace lidí ve věku 18 až 29 let preferuje digitální čas 53 procent. Výzkum také ukázal, že ručičkové hodiny jsou oblíbené především u lidí starších 60 let.
Lidé z mladší generace sami přiznávají, že s ručičkovými hodinami pracují hůř. Digitální hodinky jsou podle nich přehlednější a lepší i z důvodu, že mají spoustu doplňkových funkcí. Z výzkumu vyplývá, že 68 procent z nich považuje digitální čas za lépe čitelný a 63 procent používá ke zjištění času mobilní telefon. Je tedy logické, že se s ručičkovými hodinami nepotkávají tak často jako starší generace, a i proto se jim můžou číst hůř.
Devadesát procent Čechů tvrdí, že zvládají analogový čas. U ciferníku bez čísel je to už jen 73 procent. To znamená, že čtvrtina Čechů má problém, pokud jsou analogové hodiny bez čísel. Z mladé generace je to dokonce 39 procent.
Ručičkové hodiny zvládá i méně dětí
Během výzkumu se dotazovali i rodičů dětí ve věku 6 až 18 let. Z této mladé generace dětí umí digitální hodiny 76 procent z nich. Ručičkové hodiny bez problémů zvládá pouze 39 procent. S obtížemi je zvládne 38 procent.
Co se týče nejmladších ve věku 6 až 9 let, digitální hodiny přečte 38 procent, ručičkové už jen 16 procent. Tyto výsledky ale zhoršují především šestileté děti, které se to ještě nemusely učit. S analogovým časem si pak bez problémů poradí 57 procent mladých od 15 do 18 let.
STEM/MARK připomíná, že se tato problematika týká i zahraničí. V Británii se už v roce 2018 řešilo, že některé školy odstranily ručičkové hodiny ze tříd během zkoušek, protože žáci měli problém určit, kolik času jim na test zbývá.
Starší mají analogový čas zautomatizovaný
Starší generace vyrůstala v době, kdy byly ručičkové hodiny téměř všude. Na ruce, stěně, budíku i nádraží. Naučila se číst analogové hodiny ve škole a poté je používala i v běžném životě. Je tedy logické, že to zvládají bez problémů a automaticky. Mladší lidé se to sice také naučí, ale už si to tak často neopakují, protože většinou koukají na digitální čas.
Střední generace zvládá obojí
Zajímavé je, že střední generace ve věku 45 až 59 volí častěji kombinované varianty. Možná to souvisí s tím, že se digitální hodinky těšily popularitě především v sedmdesátých a osmdesátých letech, jak uvádí Hodinářství Bechyně. Průzkum také zjistil, že tato generace vnímá ručičkové hodinky jako nostalgii a eleganci. Někteří uvedli, že je plynulý pohyb ručiček uklidňuje.
Deník.cz letos vyzkoušel žáky a ručičkové hodiny zaskočily i středoškoláky. V dnešním digitálním světě se nelze divit, že děti mívají s analogovými hodinami problém. Ručičkové hodiny vyžadují více kroků naráz, nestačí jen přečíst čísla. Děti musí rozeznat malou a velkou ručičku, vědět, že 1 až 12 není u minut totéž co u hodin, znát půl, čtvrt a tři čtvrtě. A pokud jsou hodiny bez čísel, určení času může být pro ty, kteří se s tím už nesetkávají každý den, ještě těžší.
