Senior s Alzheimerem si zapálí cigaretu a za chvíli na ni zapomene. Riziko požáru musí rodina řešit dřív, než bude pozdě

Při demenci může být dlouholetý kuřácký zlozvyk nebezpečný. Člověk si zapálí, ale nemusí si pamatovat, kam cigaretu odložil nebo zda ji uhasil. Rodina se pak může obávat požáru a řešit, jak blízkého ochránit, aniž by každá cigareta vyvolala hádku.

Při demenci může být kouření doma nebezpečné.
i
Foto: Shutterstock
Při demenci může být kouření doma nebezpečné.

Demence může ovlivnit paměť, soustředění i koordinaci pohybů. Činnost, kterou člověk dříve zvládal samostatně, se tak může postupně stát rizikovou. Londýnští hasiči mezi nebezpečnými situacemi zmiňují upuštěné nebo nedostatečně uhašené cigarety. Při posuzování bezpečí je důležité také to, zda by senior dokázal na vznikající požár reagovat a opustit byt.

Opakované varování nemusí vždy stačit

Člověk s demencí může zapomínat nedávné události i pokyny. Rodina mu může vysvětlovat, že nemá odcházet od zapálené cigarety, on však nemusí být schopen toto pravidlo dlouhodobě dodržovat. Opakované nebezpečné chování může být důsledkem nemoci, nikoli úmyslného ignorování rodiny.

Jak demence postupuje, člověku už nemusí stačit připomínky, které dříve fungovaly. Česká alzheimerovská společnost doporučuje klidnou komunikaci, krátká sdělení a respekt. Rodina by naopak neměla křičet.

Propálené oblečení je varovným signálem

Blízké by měla varovat propálená místa na oblečení, podlaze nebo nábytku. Ukazují, že už došlo k nebezpečné situaci, přestože zatím nemusel vzniknout požár. Dalšími riziky jsou upouštění cigaret, přeplněný popelník nebo kouření tam, kde může člověk usnout. Zvlášť nebezpečné pak je kouření v posteli či křesle, když je člověk ospalý.

Česká alzheimerovská společnost doporučuje cigarety schovat a umožnit kouření tehdy, když si to nemocný vyžádá. Současně doporučuje dohled při kouření.

Odvykání raději probrat s lékařem

Závislý kuřák může být po vysazení nikotinu podrážděný, neklidný, úzkostný nebo může mít problémy se spánkem. Jestliže začíná být kouření nebezpečné, může se rodina obrátit naseniorova praktického lékaře a domluvit další postup.

Alzheimer’s Society uvádí jako alternativy nikotinové náplasti či pastilky. Elektronická cigareta také není bez rizika: při nesprávném používání může představovat požární či jiné bezpečnostní nebezpečí a senior může potřebovat dohled. Sám by se měl na rozhodování podílet v míře odpovídající jeho schopnostem.

Elektronická cigareta nemusí být pro seniora s demencí bezpečnou náhradou.
i
Foto: Shutterstock

Hlásič požáru není na škodu, ale dohled nenahradí

Funkční požární hlásič může na vznikající požár včas upozornit. Je ale třeba myslet na to, co se stane, když se alarm spustí. Pokud senior nerozumí varování nebo nedokáže samostatně odejít, nemusí pouhý zvukový signál stačit. Hlásič by se měl také alespoň jednou měsíčně zkoušet testovacím tlačítkem.

V nabídce některých poskytovatelů mohou být také hlásiče napojené na vzdálený dohled. Při výběru je důležité zjistit, zda přístroje skutečně přijímají signál z požárního hlásiče a kdo na něj bude reagovat. Ideální je také udržovat volnou cestu ke dveřím a zohlednit případná pohybová či sluchová omezení seniora. V případě požáru je nutné zavolat na linku 155 nebo 112 a sdělit, kde hoří  a zda je uvnitř člověk, který potřebuje pomoc.

Rodina nemusí být na péči sama

Jestliže senior opakovaně nezvládá bezpečně kouřit a zůstává sám doma, je potřeba řešit také dobu, kdy u něj nikdo není. Sociální pracovník na úřadě obce s rozšířenou působností může rodině pomoci se zorientovat v dostupných službách.

Pracovníci pečovatelské služby docházejí v předem domluveném čase a zajišťují předem sjednané úkony. Osobní asistence pak může zajistit rozsáhlejší přítomnost a podporu podle potřeb seniora. Přes den může pomoci denní stacionář. Odlehčovací služby zase umožňují pečujícím odpočinek nebo zastoupení. Rodina by měla se sociálním pracovníkem posoudit zejména dobu, po kterou senior zůstává bez dozoru, jeho pohyblivost a schopnost reagovat na alarm.

author avatar
Barbora Řeřichová
Vystudovala obor sociální činnost. Během studia absolvovala praxi v domově pro seniory, poznala tak zblízka každodenní život starších lidí i péči o ně. V redakci Českých důchodů se věnuje širokému spektru témat spojených se životem seniorů, od důchodů a osobních financí přes zdraví a prevenci až po mezilidské vztahy a aktivní stárnutí. Ve svých článcích sleduje legislativní a společenské změny, které ovlivňují každodenní život starší generace, a přibližuje jejich praktické dopady. Zajímá se také o psychologické aspekty odchodu do důchodu, mezigenerační soužití a možnosti, jak si zachovat soběstačnost a kvalitní život i ve vyšším věku. Vedle aktuálního zpravodajství připravuje praktické návody a magazínové články, v nichž propojuje odborné informace s konkrétními životními situacemi.

Více k tématu