Kalousek se opřel do vlády: V důchodu si můžu pěstovat brambory na zahrádce, ale zdravotní péči si tam nevypěstuju
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek znovu rozvířil veřejnou debatu o hospodaření státu a budoucnosti českých penzistů. Ve speciálním díle podcastu Matador a Benjamínek, kam přijal pozvání Mariana Jurečky a Benjamína Činčily z KDU-ČSL, podrobil ostré kritice současný státní rozpočet se schodkem 386 miliard korun. Podle Kalouska Česko prožívá „krizový rozpočet bez krize“, který si půjčuje i na běžnou spotřebu.
Sledovat v Google Zprávách
Kalousek přitom varoval, že na současnou politiku v konečném důsledku nedoplatí jen budoucí generace. Dotkne se především dnešních šedesátníků a seniorů.
„Oběd na dluh“ a hrozba pro vlastní generaci
Kalousek v rozhovoru odmítl vládní tezi o tom, že návrh státního rozpočtu na rok 2027 je proinvestiční.. Upozornil, že stát si dnes půjčuje i na běžné provozní výdaje, což přirovnal k rodině, která si každý měsíc bere úvěr na nájem a jídlo. Podle něj tak stát budoucím generacím vzkazuje, že si dal dobrý oběd na dluh a jim jen přenechá účet k zaplacení i s úroky.
Bývalý šéf státní kasy však zdůraznil, že největší obětí takového hospodaření nebudou jen naše děti, ale jeho vlastní generace. Ve svých 65 letech upozornil, že za dvacet let bude jemu a jeho vrstevníkům pětaosmdesát. V té době budou do penze odcházet silné populační ročníky, a počet důchodců proto výrazně vzroste.
„Důchody jednou kulminují k tomu, že budou mnohem nižší a bude to jednotná chudinská dávka. Jsem s tím smířen. Jsem vychován ve skromných poměrech, na zahrádce budu pěstovat brambory, chovat králíky a nějak to překlepu. Ale tu zdravotní péči si na té zahrádce nevypěstuju,“ prohlásil v podcastu Kalousek. Dodal, že právě dostupné zdravotnictví a sociální služby budou pro nejzranitelnější seniory v budoucnu kriticky ohrožené.
Politika, která poškozuje ty nejzranitelnější
V diskusi s bývalým ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou označil Kalousek současnou rozpočtovou politiku za v jádru asociální. Zámožnější lidé si v budoucnu dokážou kvalitní lékařskou nebo pobytovou péči zaplatit ze svého, kdežto senioři bez velkých úspor zůstanou odkázáni na přetížený a podfinancovaný veřejný systém.
Zkritizoval také rozhazování jednorázových příspěvků voličským skupinám na dluh. Místo plošných příplatků v řádu miliard by podle něj stát měl stavět tisíce nových lůžek v sociálních službách, na jejichž výstavbu podle Kalouska v návrhu rozpočtu na rok 2027 chybějí investiční prostředky.
Změny v penzijním systému, které prosadila předchozí vláda Petra Fialy, označil Kalousek za nejzásadnější krok minulého volebního období. Podle něj sice nešlo o úplnou reformu, ale o nutné přibrzdění výdajů, bez kterého systém nápor demografické krize neustojí.
Případné zrušení těchto úprav ze strany současné vládní garnitury by podle exministra znamenalo obrovský hazard se stabilitou země a dostupností péče pro seniory.
Vymáčknutá zubní pasta a ztráta suverenity
Současné zadlužování přirovnal Kalousek k zubní pastě, kterou z tuby vymáčknete během vteřiny, ale zpátky už ji nacpete jen s obrovskou námahou. Zvyšovat mandatorní, tedy ze zákona povinné výdaje v době hospodářského růstu považuje za nebezpečný hazard. Když se stát dostane do situace, kdy většinu příjmů spolykají jen úroky z dluhů a mandatorní platby, stává se podle něj rukojmím svých věřitelů.
V takové chvíli pak končí řeči o národní hrdosti a suverenitě, protože o tom, kolik peněz zbude na české důchodce a nemocnice, začnou ve skutečnosti rozhodovat zahraniční finanční trhy. Svou účast v podcastu Matador a Benjamínek tak Kalousek uzavřel výzvou k politické odvaze říkat veřejnosti i nepopulární pravdy. Podle jeho slov je nutné začít státní výdaje krotit včas, dokud Česko nečelí akutní ekonomické krizi a nemusí sahat k drastickým škrtům, které by na seniory dopadly mnohem tvrději.
