Zaplaťte až za měsíc, lákají internetové obchody. Radost z vánočních dárků se může rychle změnit v noční můru
Vánoce se blíží a každý chce svým dětem a vnoučatům udělat radost. Jenže z důchodu po zaplacení nájmu, jídla a léků často mnoho peněz nezbývá. Nabídka nákupu na splátky proto může vypadat lákavě: Dárky se pořídí hned a zaplatí až později. Jenže splátky mohou v dalších měsících ukrojit z peněz, které budou potřeba na běžné výdaje.
Sledovat v Google Zprávách
Při nákupu dárků na internetu dnes lidé často narazí na možnost zaplatit až za třicet dní nebo si cenu rozdělit do tří splátek. Stačí pár kliknutí a dárek je objednaný, přestože peníze z účtu odejdou až později.
Člověk si tak může dovolit i něco dražšího, na co by mu jinak peníze nestačily. Namátkou nový telefon pro vnuka nebo kuchyňského robota pro dceru. Jenže při nákupu se snadno zapomene, že peníze bude potřeba za pár týdnů skutečně zaplatit.
Odložená platba je ve skutečnosti druhem spotřebitelského úvěru. Poskytovatel zaplatí nákup obchodníkovi a zákazník následně dluží peníze jemu. Před schválením si úvěrová firma může prověřit zákazníkovu totožnost, finanční situaci i platební minulost. A pokud vyhodnotí nákup jako příliš rizikový, službu neposkytne.
Že se lidé kvůli Vánocům zadlužují, ukázal i květnový průzkum ministerstva financí. Půjčku na dárky by si vzalo 15 procent dotázaných, přestože by za ně ve výsledku zaplatili o pětinu více.
V Česku podobné platby nabízejí například Skip Pay nebo Twisto. U Skip Pay lze nákup odložit o 30 dní, případně využít službu Třetina. Při ní zákazník zaplatí první část hned, druhou za 30 dní a poslední za 60 dní. Podobné možnosti nabízí Twisto.
Při dodržení splatnosti jsou tyto varianty bez úroků a poplatků. Rozdíl je hlavně v tom, zda člověk zaplatí celou cenu najednou, nebo ji rozloží do několika měsíců.
Tři splátky, jeden důchod
Představme si důchodkyni, která má po zaplacení běžných výdajů každý měsíc k dispozici tři tisíce korun. Vnoučatům pořídí dárky za šest tisíc a nákup rozdělí do tří splátek po dvou tisících. Na první pohled to vypadá zvládnutelně, pak ovšem přijde nedoplatek za elektřinu nebo je potřeba koupit nové boty. Je jasné, že z původní rezervy rychle ubývá.
Ještě horší situace nastane, pokud podobných nákupů přibude. Kupříkladu splátka za telefon činí tisíc korun, za hračky dalších osm set a za kávovar sedm set. Každá částka sama o sobě působí přijatelně, dohromady však z důchodu každý měsíc zmizí 2 500 korun.
Pomůže proto sepsat si všechny platby na jedno místo, jmenovitě jejich výši, termín splatnosti a počet zbývajících splátek. Termíny si člověk může poznamenat do kalendáře a zaplacené splátky pak každý měsíc odškrtávat.
Důležité je také porovnat termín úhrady s datem, kdy chodí důchod. U odložené platby může splatnost připadnout například na konec prosince, přestože další penze dorazí až v lednu. A označení „zdarma“ platí zpravidla jen při dodržení podmínek. Za pozdní úhradu mohou následovat sankce nebo náklady na upomínky.
Konkrétní částky se přitom liší. Příkladem je služba Skip Pay, která podle aktuálního ceníku účtuje za upomínku po pěti dnech prodlení 100 korun a po dalších pěti dnech může přibýt další stokoruna. Twisto má po pěti dnech prodlení stanovené náklady 150 korun a po deseti dnech 250 korun.
Rozhodují podmínky, ne slib v reklamě
Odložená platba bez poplatků může být za určitých podmínek užitečná. Třeba když si senior objedná oblečení, chce si ho doma vyzkoušet a má peníze na účtu připravené. Před potvrzením objednávky by si však měl přečíst, kdo službu poskytuje, kdy přesně bude platit a co se stane při zpoždění. U běžné půjčky je zásadní RPSN, které vedle úroku zahrnuje mimo jiné další povinné náklady. Zajímat by ho měla i celková částka, kterou nakonec zaplatí.
Pozor je třeba dát také na vracení zboží. Kdo odešle nevhodný dárek zpět do e-shopu, měl by si uchovat potvrzení a zkontrolovat, zda obchod i poskytovatel odložené platby nákup správně vypořádali.
Při vrácení zboží je potřeba oznámit odstoupení od kupní smlouvy obchodníkovi, zpravidla do 14 dnů od převzetí, a informovat také poskytovatele odložené platby. Ten musí vratku správně zaevidovat. Twisto například umožňuje po doložení vrácení zboží prodloužit splatnost faktury.
Z aktuální legislativy zároveň vyplývá, že u standardního spotřebitelského úvěru mimo bydlení lze od smlouvy do čtrnácti dnů odstoupit a vypůjčené peníze vrátit nejpozději do třiceti dnů od odeslání odstoupení, spolu s úrokem za dobu čerpání. U zcela bezplatných odkladů dnes ovšem stejná pravidla automaticky neplatí.
Důvodem je současná zákonná výjimka, neboť při bezúročných a bezplatných úvěrech se nyní uplatňuje hlavně ochrana při vymáhání dluhu a omezení sankcí. Zákonná povinnost důkladně prověřit schopnost splácet nebo čtrnáctidenní právo odstoupit od úvěrové smlouvy se na ně ve stejném rozsahu nevztahují. To však nemění právo zákazníka odstoupit od běžného internetového nákupu do 14 dnů od převzetí zboží.
Za zmínku stojí připravovaná změna. Prezident 4. listopadu podepsal novelu, která má podle ministerstva financí od února 2027 rozšířit ochranu i na řadu dosud vyňatých bezplatných odložených plateb a omezit nepřiměřené náklady půjček. Letošní vánoční nákupy se však ještě řídí dosavadními pravidly.
