Předčasný důchod není vždy dobrovolná volba. V některých částech Česka lidé často nemají jinou schůdnou cestu
Na Vysočině pobírají předčasný důchod více než čtyři z deseti starobních penzistů. Naopak v Praze jich není ani pětina. Za velkým rozdílem mohou stát pracovní podmínky, zdravotní potíže i možnosti najít si ve vyšším věku jiné zaměstnání. Svou roli může hrát také to, jak daleko musí lidé do práce dojíždět a zda mají v okolí dostatek pracovních příležitostí.
Sledovat v Google Zprávách
Začněme konkrétním příkladem. Představme si muže z malé obce na Třebíčsku, který třicet let jezdí na směny do továrny. Teď ho bolí záda, noční už nezvládá a do důchodu mu zbývají dva roky. Lehčí práci by bral, jenže v okolí ji těžko hledá. Předčasná penze mu připadá jako východisko, které pro něj osobně bude vlastně nejlepší.
Ačkoliv jde o příklad, k realitě může mít více než blízko. Podle údajů Českého statistického úřadu mělo na konci roku 2025 předčasně přiznaný starobní důchod 41,6 procenta penzistů na Vysočině. Za zmínku stojí jmenovitě Třebíčsko, kde se podíl předčasných důchodů blíží polovině. V Praze činil jejich podíl 17,4 procenta a v celé republice 32,8 procenta.
U stroje se do důchodu čeká hůř
Rozdíly mohou začínat už u profesí. Na Vysočině pracovalo podle loňských údajů 19,5 procenta zaměstnaných jako řemeslníci a opraváři. Dalších 15,6 procenta obsluhovalo stroje a zařízení. Ve všech těchto případech jde o profese, kde člověk často potřebuje fyzickou sílu, musí vydržet dlouho stát a případně fungovat ve směnném provozu.
V Praze naopak 42 procent zaměstnaných tvoří specialisté. Kdo už nezvládá fyzickou námahu, může kupříkladu hledat místo na recepci, v administrativě nebo na kratší úvazek. V Praze má na výběr z více zaměstnavatelů a často může dojíždět městskou dopravou. V menším městě bývá nabídka užší a změna profese může vyžadovat rekvalifikaci.
Při rozhodování o odchodu do penze hraje roli také situace na pracovním trhu. Červnová analýza ministerstva práce ukázala, že značná část lidí v posledních letech před důchodem ztratí zaměstnání, potýká se s dlouhodobými zdravotními problémy nebo pečuje o své blízké.
Čtyři z deseti sledovaných lidí přecházeli do penze z jiné situace než ze stabilního zaměstnání. U budoucích předčasných důchodců se navíc častěji objevovala delší pracovní neschopnost.
Když autobus jede až po začátku směny
Na Vysočině žije mnoho lidí v malých obcích. Podle letošních údajů ČSÚ jich má 317 méně než dvě stě obyvatel, což je téměř polovina všech obcí kraje.
Pracovní místo v sousedním městě může znamenat každé ráno několik desítek kilometrů za volantem nebo čekání na spoj. Potíže nastávají například u směny od šesti ráno. Autobus musí přijet ještě za tmy. Když přímý spoj chybí, bez auta se člověk do práce nedostane. V Praze je městská doprava hustší a míst k výběru více.
A rozdílné jsou i výdělky. Ve druhém čtvrtletí letošního roku dosáhla průměrná hrubá mzda v Praze 66 459 korun, na Vysočině to bylo téměř o třetinu méně, konkrétně 46 805 korun. Předčasný odchod navíc znamená trvale krácený důchod. Kdo o něm uvažuje, musí mít splněno alespoň 40 let pojištění a do řádné penze mu mohou zbývat nejvýše tři roky.
