Jeden dře celý život, jiný má pouhých 15 let pojištění. Oba přitom dostanou důchod 9 800 korun

Na starobní důchod mohou dosáhnout i lidé, kteří za svůj život získali pouhých patnáct let důchodového pojištění. Zákon pro ně stanovuje zvláštní podmínky, které umožňují odejít do penze ve vyšším věku. Jaká pravidla musí splnit a s jak vysokým důchodem mohou počítat?

Senior přemýšlí o odloženém důchodu.
i
Foto: Shutterstock
Senior přemýšlí o odloženém důchodu.

Legislativa je jasná. Výše penze se odvíjí především od předchozích výdělků a získané doby pojištění. V roce 2026 činí minimální starobní důchod 9 800 korun měsíčně. Je ale dobré vědět, že tato částka se při splnění zákonných podmínek vztahuje i na lidi s kratší dobou, během které pojištění odváděli.

Pro běžný starobní důchod se zpravidla vyžaduje 35 let pojištění včetně náhradních dob. Druhou možností je 30 let bez těchto dob. Zároveň ale platí, že kdo nesplní ani jednu podmínku, má ještě další možnost, o které mnozí neví. Stát totiž umožňuje takzvaný odložený starobní důchod.

Žena si kontroluje údaje k výpočtu důchodu.
i
Foto: Shutterstock

Patnáct let stačí, důchod však přijde později

Podívejme se, jak to kolem odloženého starobního důchodu funguje. Pro jeho získání existují dvě možnosti.

Člověk musí mít alespoň 20 let pojištění, do kterých se počítají i náhradní doby, kupříkladu péče o dítě. Druhou možností je získat 15 let, během kterých si důchodové pojištění skutečně platil nebo ho za něj odváděl zaměstnavatel. Jmenovitě jde o roky strávené v zaměstnání, dobu podnikání spojenou s placením pojistného nebo období, kdy si člověk pojištění hradil dobrovolně.

Zároveň ale platí, že důležitý je věk, ve kterém může člověk o takový důchod požádat. Od roku 2025 stačí dosáhnout věku o dva roky vyššího, než je důchodový věk muže narozeného ve stejný den. Do konce roku 2024 se přitom čekalo ještě pět let.

Stejné pravidlo platí pro muže i ženy. U žen se při výpočtu této věkové hranice vychází z důchodového věku muže stejného ročníku, a to bez ohledu na počet vychovaných dětí.

Pro lepší pochopení se nabízí konkrétní příklad. Představme si muže, který už dosáhl běžného důchodového věku, ale má pouze 15 let pojištění. Do penze hned odejít nemůže. Jestliže už splňuje podmínku délky pojištění, může o ni požádat za dva roky. Kdo nemá ani patnáct let, musí nejprve chybějící dobu získat. A samotný nárok peníze na účet nepřinese, žádost musí podat každý sám.

Vyšší výdělek krátkou dobu práce nezachrání

Kolik takový člověk dostane? Odpověď je jednouchá. Záleží na jeho dřívějších příjmech. V roce 2026 se za každý celý rok pojištění započte 1,495 procenta takzvaného výpočtového základu. Při patnácti letech to vychází na 22,425 procenta. K tomu se přidává pevná část důchodu 4 900 korun.

Pro lepší názornost lze použít opět názorné příklady. Pokud má člověk 15 let pojištění a přepočtený průměrný měsíční výdělek pro důchodové účely 20 tisíc korun, vyšel by mu důchod kolem 9 340 korun. Ve skutečnosti dostane 9 800 korun, protože právě tolik činí letošní zákonné minimum.

Senior přepočítá vlastní důchod.
i
Foto: Shutterstock

Při stejných patnácti letech a výdělkovém základu 40 tisíc korun vyjde penze přibližně na 10 760 korun. U základu 60 tisíc korun je to asi 11 925 korun.

Na druhou stranu platí, že od letošního ledna mají lidé s nárokem na český starobní důchod zaručenou minimální částku 9 800 korun měsíčně. Polovinu tvoří základní výměra důchodu, dalších 4 900 korun připadá na jeho procentní výměru. Stejné minimum se vztahuje i na odložené starobní důchody.

Poněkud jiná pravidla platí také pro lidi, kteří během života pracovali ve více zemích. Pokud jim Česko vyplácí pouze část důchodu za zde získané roky pojištění, výsledná částka se stanovuje poměrně a může být nižší.

Za zmínku ale stojí možnost některé chybějící roky doplatit. Minimální dobrovolné pojistné letos činí 3 428 korun měsíčně a zpětné placení má omezení a nelze jím pokrýt libovolnou mezeru. Namátkou u doby studia nebo evidence na úřadu práce se postupuje podle jiných pravidel než u období bez zákonem uznaného důvodu.

Zdroje: iDNES, e15

author avatar
Jiří Lacina
Ekonom a novinář, vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, působil mimo jiné v redakci iDNES.cz. Zaměřuje se především na důchodovou problematiku, osobní finance a sociální politiku. Ve svých článcích sleduje legislativní změny, důchodové reformy i ekonomické souvislosti stárnutí populace. Věnuje se výpočtům penzí, pravidlům důchodového pojištění a dopadům státních rozhodnutí na život seniorů. S využitím statistik, odborných analýz a konkrétních příkladů přibližuje čtenářům fungování důchodového systému i širší ekonomické souvislosti. Zajímá ho ale i aktuální společenské dění a praktické otázky každodenního života ve vyšším věku.

Více k tématu