Sedm z deseti důchodců má nadváhu nebo obezitu. Nová data ukazují rozsah problému
Zdravotní trable v penzi si většina lidí spojuje hlavně s přibývajícími recepty na léky a pravidelnými kontrolami u lékařů. Ještě je tady však jiný, neméně závažný problém. Jde o kila navíc. To, co člověk v padesáti vyřeší volnějším páskem, se v sedmdesáti promění v neochotu vstát z křesla. Vyšší hmotnost může staršího člověka dovést až ke ztrátě samostatnosti a pak se i běžný nákup nebo péče o domácnost stane velkým problémem.
Sledovat v Google Zprávách
Nejnovější čísla z průzkumu Životní podmínky, který vydal Český statistický úřad, přinesla poměrně překvapivou realitu. Bezmála sedm z deseti českých důchodců se potýká s nadváhou nebo obezitou.
Co prozrazuje tělesný index?
Zatímco u mladší generace se průměrný index tělesné hmotnosti drží kolem hodnoty 26,4, u seniorů toto číslo roste na průměrných 27,4. Celých 68,9 procenta lidí v penzi tedy nosí na svém těle větší zátěž, než je zdrávo. Pokud se podíváme na samotnou obezitu, ta se podle statistik týká každého čtvrtého českého penzisty.
Rozhodně to však neplatí pro všechny bez výjimky. Zhruba třetina starších lidí si i v pokročilém věku dokážou udržet optimální váhu. Velkou roli hraje především genetika, dřívější návyky, ale i rodinné zázemí.
Velkou část seniorských domácností v České republice navíc tvoří ženy, které zůstaly samy a hospodaří v bytě bez partnera. U žen, které oslavily pětasedmdesátku a zůstaly samy, to však s váhou dopadá paradoxně o něco lépe než u mužů. Hodnota BMI se u nich v průměru drží na sedmadvacítce a nadváhu nebo obezitu statistici napočítali zhruba u 63 procent z nich. I tak je to ale pro tělo značná zátěž. Každé kilo navíc vede k větší únavě i zhoršující se mobilitě.
Začarovaný kruh bolavých kloubů
Vyšší hmotnost a slábnoucí fyzická kondice pospolu jsou v seniorském věku nebezpečnou kombinací. Když se člověku hůře chodí, začne se pohybu vyhýbat, a kvůli tomu jdou kila opět nahoru. Průzkum potvrdil, že s přibývající váhou dramaticky klesá možnost užít si klidnou procházku. Téměř polovina všech českých důchodců přiznává, že má s chůzí větší či menší potíže, přičemž přibližně šestina z nich už ujde bez pomoci jen velmi málo.
U starších žen, které žijí osamoceně, se tento handicap projevuje vůbec nejčastěji. Omezení hybnosti pociťují celé dvě třetiny z nich. Čtvrtina těchto seniorek vnímá chůzi jako obrovskou každodenní překážku a některým už zdraví nedovolí chodit vůbec. Není se pak čemu divit, že pravidelný pohyb chybí více než polovině všech seniorů. V případě osamělých starších dam se žádné fyzické aktivitě nevěnuje dokonce přes šedesát osm procent z nich.
Jídelníček jako záchranná brzda
Když už tělo nedovolí sportovat nebo vyrazit na delší výlet, snaží se starší lidé udržovat kondici alespoň u stolu. Data ukazují, že senioři s optimální váhou i nadváhou žijí v mnoha ohledech disciplinovaněji než mladší ročníky. Výrazně méně kouří a nadpoloviční většina starších žen se úplně vyhýbá alkoholu.
Proč tedy váha přesto u většiny stoupá? Velkou roli hraje složení stravy, které se často odvíjí od napjatých rodinných rozpočtů a zdražování. Přestože ovoce a zeleninu jedí starší lidé v podobné míře jako zbytek populace, podstatný rozdíl najdeme hlavně u bílkovin. Kvalitní maso si téměř každý den může dopřát jen zhruba polovina důchodců, u osamělých žen toto číslo padá na 44 procent. Velkou roli hraje také tradiční česká kuchyně, která je postavená na levnějších přílohách a moučných jídlech.
Mluvit v takové situaci o lenosti by ale bylo nespravedlivé. Vyšší hmotnost v seniorském věku bývá spíše odrazem toho, co člověku dovoluje jeho zdraví a peněženka. Za každým číslem se skrývá konkrétní lidský příběh. Místo výčitek si tak starší lidé zaslouží hlavně pochopení, podporu a reálné možnosti, jak si i přes limity udržet zdraví a radost ze života.
