Důstojné stáří s českým důchodem? Stále více lidí o tom pochybuje a volá po zásadních změnách
Češi jsou s důchody o něco spokojenější než před rokem, ukazují výsledky nového průzkumu. Přesto stále častěji říkají, že se celý systém musí změnit. Nejnovější šetření STEM ukázalo, že reformu považuje za nezbytnou 82 procent lidí. Agentura oslovila od 14. do 20. září celkem 1 315 dospělých.
Sledovat v Google Zprávách
Respondenti dali zároveň najevo, že současné penze seniorům nejspíš nezajistí důstojné stáří. Jisté si tím byla jen čtyři procenta respondentů a dalších 30 procent uvedlo Spíše ano. Naproti tomu 24 procent dotázaných se domnívá, že současný systém neumožňuje lidem strávit důstojné stáří, 40 procent uvedlo, že Spíše ne. Podíl pozitivních odpovědí tak meziročně stoupl o pět procentních bodů, zatímco podíl negativních o stejný počet bodů klesl.
Průzkum zachytil mírné zlepšení hned v několika otázkách. Za spravedlivý pokládá současný systém téměř každý třetí Čech. Oproti loňsku jejich podíl vzrostl o sedm procentních bodů.
Data zároveň ukazují, že mírně přibylo také lidí, podle nichž průměrný starobní důchod stačí na základní životní potřeby. Nyní je jich 41 procent. Ještě loni to bylo 37 procent. Pořád tedy převažují ti, kteří mají o finanční situaci důchodců pochybnosti.
Záleží i na tom, kolik lidé sami vydělávají
Značné rozdíly se objevují mezi domácnostmi. Mezi lidmi, kteří svou finanční situaci hodnotí dobře, věří v dostatečnost průměrného důchodu 60 procent. Ve špatně zajištěných domácnostech si to myslí jen 19 procent.
Rozdíly se objevují mimo jiné podle vzdělání. Z vysokoškoláků považuje průměrnou penzi za dostatečnou 57 procent respondentů. Data rovněž naznačují, že mezi lidmi bez maturity si to myslí pouze 30 procent. Za zmínku stojí také věk. U mladých od 18 do 29 let vzrostl souhlas s tímto názorem během jediného roku z 38 na 53 procent. Ředitelka výzkumu STEM Jitka Uhrová upozornila, že mladší lidé vycházejí spíše z pocitů a informací z doslechu.
Jinak odpovídali muži a ženy. Že nynější systém umožňuje důstojné stáří, soudí 39 procent mužů a 30 procent žen. U žen přitom podíl kladných odpovědí meziročně vzrostl o osm procentních bodů.
Reformu požaduje více než osm z deseti lidí
Právě v názoru na budoucnost penzí nastal největší posun. Neudržitelnost systému a potřebu reformy nyní uznává 82 procent Čechů. Loni jich bylo 73 procent a v roce 2024 pouze 67 procent.
Proč tomu tak je, průzkum sám o sobě přesně nevysvětluje. Uhrová připouští, že může rozhodovat veřejná diskuse o stárnutí populace. Zmiňuje také nejistotu kolem další realizace důchodové reformy.
Kupříkladu 61 procent dotázaných by ponechalo pravidlo, podle kterého mají lidé s vyššími výdělky také vyšší důchod. O rok dříve to bylo 66 procent.
Dosavadní způsob výpočtu podporují výrazně častěji vysokoškoláci, a to v 74 procentech případů. Namátkou lze zmínit také dobře zajištěné domácnosti, kde je to 72 procent.
Podle zářijového rozhodnutí vlády se průměrná penze od ledna 2027 zvýší o 304 korun na 22 196 korun. Koalice se navíc dohodla na jednorázovém příspěvku dva tisíce korun. V této věci je ale třeba zdůraznit, že valorizace sama o sobě neřeší otázku, jak bude stát vyplácet důchody za deset či dvacet let.
