Pozůstalí přicházejí o miliony. O životní pojistce zesnulého rodina nemusí vůbec vědět a ani notář ji nemusí automaticky dohledat
Úmrtí v rodině je silně stresující záležitostí – kromě truchlení musíte řešit i řadu praktických záležitostí, jako je pohřeb, dědické řízení či vyklízení nemovitosti. Do toho ještě musíte nějak fungovat ve své vlastní rodině a pracovním životě. V tu chvíli se může snadno stát, že nějakou důležitou součást procesu opomenete – třeba životní pojistku.
Sledovat v Google Zprávách
Životní pojištění měla podle průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP) z roku 2024 uzavřené téměř polovina (47 %) Čechů. Velmi pravděpodobné tedy je, že po úmrtí příbuzného budou existovat nějaké peníze, na které budete mít nárok. Případně na ně bude mít nárok obmyšlená osoba.
Pojistka je dobrá věc, ale musíte o ní vědět
Do roku 2025 měly pojišťovny před pojištěnými legislativně navrch – za zamlčení pojistky po úmrtí pojištěného jim nic nehrozilo, a tak pokud pozůstalí v pozůstalosti nenašli pojistnou smlouvu (případně jim o ní zesnulý ještě za svého života neřekl), měli smůlu. Po čtyřech letech od úmrtí vypršela promlčecí lhůta a peníze z pojistky šly do rezervního fondu.
Loni však byla přijata novela občanského zákoníku, platná od 1. 1. 2026, která pojišťovnám stanovuje povinnost informovat obmyšleného uvedeného ve smlouvě do 60 dnů od chvíle, kdy se dozvědí o jeho nároku na vyplacení peněz z pojistky.
Jenže stále to má háček – legislativa myslí na obmyšleného, tedy člověka, který je výslovně uvedený ve smlouvě jako ten, kdo má nárok na vyplacení pojistky v případě úmrtí pojištěného. Co když ale obmyšlená osoba neexistuje? V tom případě se o existenci potenciální pojistky stále musíte zajímat. Pojišťovna nemusí aktivně vyhledávat nejbližší příbuzné pojištěného kvůli tomu, aby je o smlouvě informovala.
A co dědické řízení?
Výplata životního pojištění zpravidla nebývá součástí dědického řízení. Nejprve má na peníze nárok zmíněná obmyšlená osoba. Pokud taková osoba ve smlouvě uvedena není, nárok automaticky přechází na manžela nebo manželku zesnulého pojištěnce, dále na jeho děti a nakonec na jeho rodiče. Pokud tito nežijí, přechází se na dědické řízení podle příslušné legislativy.
Buďte aktivní
Jak vyplývá z výše uvedeného, jestliže nejste obmyšlenou osobou, ale „jen“ blízkým příbuzným zesnulého, budete mít stále problém se k informacím o potenciální pojišťovací smlouvě dostat. Zde se vyplatí být aktivní. Nejjednodušším způsobem je vyplnit formulář na webu České asociace pojišťoven (ČAP).
Ta následně předá informace z formuláře členským pojišťovnám, poskytujícím životní pojištění. Pokud u některé z nich „leží“ pojistná smlouva, dozvíte se potřebné informace od ní. Ne však ve všech případech – musíte být obmyšlenou osobou, případně příbuzným v liniích, které ze zákona mají nárok na vyplacení pojistky bez dědického řízení. V ostatních případech pojišťovny zachovávají mlčenlivost.
Možností je více
Pokud máte podezření, že smlouva existuje, ale nemáte se o ní jak dozvědět, kontaktujte blízké a příbuzné, kteří by vás mohli navést dále. Dále upozorněte na možnost existence smlouvy při dědickém řízení, i když soudem pověřený notář nemá povinnost pojistné smlouvy shánět. Má však jako tzv. osoba oprávněná jednat za pozůstalost právo vyžádat si potřebné údaje z výpisů účtu od banky, ve které měl zesnulý založený účet. A právě z toho mohly odcházet peníze na platbu pojistného.
Na příslušnou smlouvu rovněž můžete náhodou narazit při vyklízení pozůstalosti. Rozhodně proto nevyhazujte jakoukoliv dokumentaci předtím, než si ji přečtete. S ohledem na soukromí zesnulého navíc raději všechny papíry a smlouvy zlikvidujte skartováním – nikdy nevíte, komu by se třeba z kontejneru na papír mohly dostat do rukou.
