Máloco budí tolik vášní jako změna času. Češi se neshodnou ani na tom, jestli nechat letní nebo zimní
Česko čeká další posouvání hodin a s ním se vrací i známá otázka. Proč se čas ještě pořád mění? Podle nového průzkumu se současným systémem střídání času v ČR nesouhlasí téměř polovina lidí. Když však mají vybrat, který čas by měl zůstat natrvalo, shoda mizí. A právě na tom se ukazuje, proč je najít společné řešení tak obtížné.
Sledovat v Google Zprávách
Z nedávného výzkumu agentury ResSOLUTION Group vyplývá, že pravidelné střídání nevyhovuje 47 procentům respondentů. Naopak 18 procentům vyhovuje a 35 procent nemá jasně daný názor.
Výzkumníci se ptali 520 lidí ve věku od 15 let a výsledky jsou poměrně zřejmé. Zjistili, že ohledně současného systému střídání času roste nespokojenost s věkem. Starší respondenti střídání odmítají častěji. Naopak ti mladší jsou v tomto ohledu daleko smířlivější. Pro mladší generaci posouvání hodin není tak palčivým tématem jako pro jejich rodiče či prarodiče.
Další změna nastane už příští týden
Nejbližší změna času v České republice přijde v neděli 25. října. Ve tři hodiny ráno se ručičky vrátí na druhou a noc se tím o hodinu prodlouží. Ráno se rozední dřív.
Na jaře je to naopak, lidé při přechodu na letní čas o jednu hodinu přijdou. Kdo vstává brzy, pozná změnu kupříkladu na ranním šeru při cestě do práce.
Právě březnový termín podle průzkumu působí větší obtíže. Jarní změnu považuje za náročnější 31 procent dotázaných. Podzimní přechod označilo za problematičtější 18 procent. Dalších 21 procent vnímá oba stejně nepříjemně a celkem 30 procent pak žádný výrazný problém nepociťuje.
Rozdíly jsou patrné i mezi muži a ženami. Ženy častěji uvádějí potíže na jaře, případně při obou změnách. Jarní přechod více zatěžuje také lidi od 35 do 54 let. U nejmladších do 34 let vyvolává v porovnání s ostatními věkovými skupinami častěji obtíže podzimní změna.
Zimní čas jako favorit
Při rozhodování mezi dvěma možnostmi má navrch standardní středoevropský čas, běžně označovaný jako zimní. Celoročně by ho chtělo 52 procent respondentů. Pro letní čas se vyslovilo 30 procent a dalších 18 procent nedokázalo odpovědět.
Standardní čas by přinesl dřívější zimní svítání, v létě by naopak slunce zapadalo podle hodin o hodinu dříve. Při trvalém letním čase by se během zimy rozednívalo podle hodin později. Lidé by však měli více světla v podvečer.
Podobný spor už několik let řeší Evropská unie. Do rozhodování ale vstupuje celá řada aspektů. Změna by například zasáhla i mezinárodní dopravu – jednotná pravidla jsou důležitá pro vlakové spoje, lety i firmy, jejichž zaměstnanci denně překračují hranice.
Evropský parlament zrušení střídání podpořil v roce 2019, ale mezi členskými státy se nepodařilo dosáhnout dohody. Evropská komise letos zadala studii dopadů, jejíž dokončení se očekává do konce roku. Zkoumat má i následky společného ukončení změn času v celé Unii.
V Česku mezitím vláda schválila termíny střídání na období od roku 2027 do roku 2031.
