Babiš prezentuje tisícovku pro stoleté jako velkorysý příspěvek. V Polsku přitom ke stým narozeninám dostanete desítky tisíc
Čeští senioři, kteří se dožijí sta let, mají podle vládního návrhu dostat k důchodu tisíc korun měsíčně. Vypadá to jako dárek k výjimečnému jubileu. Ve skutečnosti ale nejde o nový příspěvek navíc. Babišova vláda chce především změnit pravidlo, kdy se penze nejstarším lidem zvyšují. Stačí se přitom podívat do Polska. Tam stoletým stát vyplácí téměř 39 tisíc korun měsíčně vedle jejich běžného důchodu.
Sledovat v Google Zprávách
V Česku dnes platí jednoduché pravidlo. V 85 letech se procentní výměra starobního důchodu zvýší o tisíc korun, ve sto letech o další dva tisíce.
Člověk, který oslaví stovku, tak má díky věkové valorizaci celkem o tři tisíce korun měsíčně víc. Nejde o jednorázovou odměnu. Zvýšení se promítne do každé další splátky penze.
Tisícovka není další odměna
Tady je potřeba uvést, že novela připravená ministerstvem práce počítá s přidáváním už od osmdesátin. V 80, 85, 90 a 95 letech by důchod vzrostl pokaždé o 500 korun. Stoleté narozeniny by znamenaly další tisíc korun.
Součet zůstává stejný jako dnes. Tři tisíce korun měsíčně. Stoletý důchodce si tedy proti současným pravidlům o další tisícovku nepolepší.
Pro část seniorů se přesto něco změní. Lidé mezi 80 a 84 lety dnes nemají na věkové zvýšení nárok. Podle nových pravidel by dostávali pětistovku navíc. Devadesátníkům by se příplatek zvýšil ze současné tisícovky na 1 500 korun. Po 95. narozeninách by dosáhl dvou tisíc korun. Část podpory se tak přesune k lidem, kteří se stovky vůbec nedožijí.
Ministr práce Aleš Juchelka návrh hájí potřebami nejstarších lidí. „Ta pětistovka není o tom, že by si to mohl někdo užít,“ uvedl podle srpnového článku iDNES.cz. Zmínil zejména výdaje na sociální služby a péči.
Ministerstvo zase upozorňuje na léky nebo zdravotní pomůcky, které bývají ve vysokém věku drahé. Podle důvodové zprávy žije v Česku více než 310 tisíc penzistů starších osmdesáti let.
Vláda návrh schválila v červenci. Poslanci ji 24. září propustili do dalšího projednávání. Zákon ale dosud neplatí. Pokud projde Sněmovnou, Senátem a získá podpis prezidenta, měl by začít účinkovat 1. ledna 2027.
Polská částka roste každý rok
Je třeba zmínit, že na sever od českých hranic mají století lidé zcela jiný druh podpory. Polský úřad sociálního zabezpečení ZUS jim vyplácí takzvané čestné plnění. Od března 2026 činí 6 938,92 zlotého hrubého měsíčně.
Při kurzu České národní banky z 9. října jde asi o 38 600 korun. Za rok tak příjemce získá přibližně 463 tisíc korun hrubého, a to vedle svého běžného důchodu. Vyplácí se až do konce života.
Polská částka navíc není pevná. Každý březen se upravuje při pravidelné valorizaci. Dříve se částky lišily podle data stých narozenin. Od ledna 2025 však vyplácení upravuje samostatný zákon. Ten sjednotil částku pro všechny oprávněné příjemce.
Nárok není automatický pro každého obyvatele, který v Polsku sfoukne sto svíček. Polský občan s nárokem na důchod či rentu dostane dávku zpravidla bez žádosti.
Člověk, který žádnou z těchto dávek nepobírá, musí požádat a doložit, že měl po šestnáctých narozeninách alespoň deset let své životní zájmy v Polsku. Polské občanství je podmínkou i v tomto případě. Pokud má senior nárok na více penzí, čestné plnění dostane jen jednou.
Podle údajů ZUS pobíralo zvláštní dávku letos v červnu 4 262 lidí. V prosinci předchozího roku jich bylo 4 057. Polsko tak vyplácí vysoký příspěvek několika tisícům obyvatel, kteří překročili stoletou hranici.
