Paušální daň nebo běžné minimální odvody: Z pohledu budoucího důchodu je mezi nimi velký rozdíl
Živnostník, který platí jen minimální sociální pojištění, nemusí mít ve stáří stejný důchod jako kolega v paušálním režimu. I kdyby oba podnikali stejně dlouho a jejich příjmy byly podobné. V prvním pásmu paušální daně se totiž na důchod odvádí více. A právě tyto peníze se promítají do výpočtu budoucí penze.
Sledovat v Google Zprávách
Rozdíl je letos dobře vidět. Po červencovém snížení odvodů posílá OSVČ v běžném režimu při hlavní činnosti na sociální pojištění nejméně 5 005 korun měsíčně. Paušalista v prvním pásmu 5 756 korun. Každý měsíc tak zaplatí o 751 korun více.
Pro první pásmo paušální daně platí zákonné pravidlo, podle něhož je základ pro výpočet sociálního pojištění o 15 procent vyšší než běžné minimum. Právě tady vzniká rozdíl, který se po letech může projevit i na výši důchodu.
Snížení odvodů změnilo i paušální daň
Do konce června činila minimální záloha OSVČ na hlavní činnost 5 720 korun. Od července klesla na 5 005 korun. Základem pro její výpočet je nyní 17 139 korun měsíčně, tedy 35 procent průměrné mzdy.
V tomto ohledu platí, že u paušální daně je základem 19 710 korun. Z něj se počítá sociální pojištění 5 756 korun. Celá měsíční platba v prvním pásmu pak dosahuje 9 162 korun. Zbývajících 3 306 korun připadá na zdravotní pojištění a 100 korun na daň z příjmů.
Ještě na začátku roku přitom podnikatelé v tomto pásmu platili 9 984 korun. Kvůli novele se jim částka snížila o 822 korun. Za leden až červen jim proto vznikl přeplatek 4 932 korun. Finanční správa umožnila odečíst jej od dalších záloh, případně po skončení roku požádat o vrácení.
Zároveň platí, že na důchod nemá vliv celá paušální platba. Zdravotní pojištění ani stokorunová daň výši penze nezvyšují. Důležitý je základ pro sociální pojištění. Ten je u prvního paušálního pásma o 2 571 korun měsíčně vyšší než u živnostníka, který platí klasické minimum.
Při dvanácti měsíčních platbách odvede paušalista na sociálním pojištění o 9 012 korun více. Tyto peníze ale neleží na žádném osobním účtu. Stát si místo toho eviduje vyměřovací základy za jednotlivé roky. V tomto srovnání se za rok liší o 30 852 korun. Právě z těch údajů se později odvozuje penze.
Kolik to může znamenat v důchodu
Rozdíl lze ukázat na příkladu dvou podnikatelů se 40 lety pojištění. Pokud by jejich příjmy přepočtené na dnešní hodnotu odpovídaly po celou dobu uvedeným základům a oba odcházeli do důchodu podle pravidel roku 2026, vyšel by paušalistovi měsíční důchod přibližně o 1 500 korun vyšší.
Výpočet vychází z letošních pravidel. Příjmy do 21 546 korun se při stanovení penze započítávají z 99 procent a za každý celý rok pojištění se přičítá 1,495 procenta výpočtového základu.
Skutečný výsledek ale může být jiný. ČSSZ vychází z výdělků za celé rozhodné období, nikoli jen z poslední platby. Kdo část života pracoval jako zaměstnanec, měl přestávky v podnikání nebo platil vyšší pojistné, může mít důchod výrazně odlišný. Pravidla se navíc budou v dalších letech měnit.
V klasickém systému se pojistné při vyšším zisku počítá ze skutečného daňového základu. Může tak převýšit odvody v prvním pásmu paušálu. Zvláštní minima navíc platí pro některé začínající podnikatele a jiné podmínky mají lidé s vedlejší činností.
Zdroje: iDNES.cz
