Kolik stát skutečně platí na jednoho seniora: Důchod je jen začátek, s věkem přibývají daleko vyšší náklady
Starobní důchod je nejviditelnější částí veřejných peněz, které člověk ve vyšším věku čerpá. Není ale jedinou. S přibývajícími roky rostou náklady na zdravotní péči a později přibývá příspěvek na péči nebo financování sociálních služeb. Jak ukazuje zářijová zpráva Národní rozpočtové rady, po šedesátce se postavení průměrného člověka vůči veřejným rozpočtům obrací.
Sledovat v Google Zprávách
Podle propočtů Národní rozpočtové rady (NRR) je průměrný člověk mezi 22 a 61 lety čistým plátcem. Na daních a pojistném tedy odvede více, než kolik za něj veřejné rozpočty vydají. V postproduktivním věku se z něj stává čistý příjemce. Největší část podpory připadá na důchodový a zdravotní systém, ve vyšším věku se přidávají také sociální dávky, především příspěvek na péči.
Nejde přitom jen o částky, které senior dostane na účet. Do veřejných výdajů patří také zdravotní péče nebo část nákladů na sociální služby. „Stát platí“ je proto zjednodušení. Peníze mohou jít ze státního rozpočtu, důchodového systému, zdravotního pojištění i rozpočtů obcí a krajů.
Důchod je největší položka
Nejviditelnější část představuje penze. NRR pro rok 2026 počítá s výdaji celého důchodového systému ve výši 8,4 procenta HDP. Samotné starobní důchody tvoří 7,2 procenta HDP, zbytek připadá hlavně na invalidní a pozůstalostní penze. U konkrétního seniora může vedle starobního důchodu hrát roli například vdovský nebo vdovecký důchod.
S věkem ale rychle roste význam zdravotnictví. Národní rozpočtová rada ve své letošní zprávě vychází z dat, podle nichž jsou náklady hrazené ze zdravotního pojištění u lidí nad osmdesát let několikanásobně vyšší než u lidí ve středním věku. Jde o průměr celé věkové skupiny, nikoli o částku, kterou by automaticky spotřeboval každý senior. Výdaje zdravotních pojišťoven nyní odpovídají asi 6,4 procenta HDP a NRR počítá s jejich růstem na 7,8 procenta v roce 2076.
Důchodci jsou zároveň státními pojištěnci. Stát za ně posílá peníze do systému veřejného zdravotního pojištění stejně jako například za děti nebo nezaměstnané. Vláda letos v červnu schválila návrh mimořádného zvýšení těchto plateb pro rok 2027. Podle NRR dosáhne očekávaná částka za všechny státní pojištěnce letos 160,6 miliardy korun.
Po pětasedmdesátce přibývá péče
Další výrazná položka nastupuje ve vyšším věku. Podíl lidí pobírajících příspěvek na péči podle NRR významně roste po dovršení 75 let. Nárok nevzniká automaticky dosažením určitého věku. Rozhodující je dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a míra závislosti na pomoci druhého člověka.
Aktuální přehled Úřadu práce a ministerstva práce, naposledy aktualizovaný letos v srpnu, uvádí, že u lidí starších 18 let se příspěvek podle stupně závislosti pohybuje od 1 300 do 27 tisíc korun měsíčně. U nejvyššího stupně činí při využívání pobytové sociální služby 23 tisíc korun, v ostatních případech 27 tisíc. Pomoc může poskytovat blízký člověk, asistent sociální péče nebo registrovaná sociální služba.
Ani tím veřejné náklady nekončí. Část dlouhodobé péče se hradí ze zdravotního pojištění, další ze státního nebo místních rozpočtů a část platí samotný klient. NRR očekává, že výdaje na příspěvek na péči vzrostou ze současných 0,6 procenta HDP na 1,3 procenta v roce 2076. Výdaje na dlouhodobou péči mimo zdravotní pojištění mají proti dnešku stoupnout přibližně o dalšího půl procentního bodu HDP.
