Řidiči v mlze často dělají nebezpečnou chybu a spoléhají na automatická světla. Auto pak zezadu téměř není vidět
Pomalu nastává období mlhavých dní, které budou s tím, jak se podzim začne projevovat v plné síle, stále častější a intenzivnější. Ranní cesty do práce, jízda za nákupy nebo víkendové výlety tak mohou být zrádnější než v předchozích měsících. Mlha dokáže během chvíle změnit běžnou jízdu v situaci, kdy řidič musí reagovat mnohem rychleji a zároveň počítat s tím, že ostatní ho nemusí včas zaregistrovat.
Sledovat v Google Zprávách
Zatímco za jasného počasí bývá viditelnost samozřejmostí, v mlze se výrazně zkracuje vzdálenost, na kterou lze rozpoznat překážku, chodce nebo jiné auto. Zvlášť zrádné jsou úseky, kde se mlha střídá s dobrou viditelností. Řidič může během několika sekund vjet do hustého mlžného pásu, aniž by na to byl připravený. Častou chybou přitom není jen příliš vysoká rychlost, ale také nesprávně zvolené osvětlení vozidla.
Denní svícení v mlze nestačí
Moderní auta často používají automatický režim osvětlení, který za běžných podmínek funguje bez zásahu řidiče. V mlze se na něj ale nelze vždy spolehnout. Automatika totiž nemusí rozpoznat, že je venku špatná viditelnost, a světla nepřepne na potkávací režim.
Při denním svícení navíc u mnoha vozidel zůstávají zadní světla zhasnutá. Auto je tak sice dobře viditelné zepředu, zezadu však může v mlze téměř splývat s okolím. Na tento problém opakovaně upozorňuje také Policie ČR.
Při jízdě v mlze je proto důležité zkontrolovat, zda svítí potkávací světla a zadní obrysová světla. Samotné denní svícení pro takové podmínky nestačí. Řidič by se neměl řídit pouze tím, že na palubní desce svítí kontrolka nebo že má pocit, že před autem dobře vidí.
Kdy zapnout přední a zadní mlhovky
Používání mlhových světel upravuje zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Přední mlhová světla lze použít pouze za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní mlhová světla musí být za těchto podmínek zapnutá. Pravidla tak rozlišují mezi předními a zadními mlhovkami.
Přední mlhovky pomáhají osvětlit prostor těsně před vozidlem. Jejich světelný paprsek je široký a směřuje níže než u běžných světlometů. Díky tomu mohou řidiči usnadnit orientaci při jízdě v husté mlze.
Zadní mlhovka má jiný účel. Zvyšuje viditelnost auta pro řidiče jedoucí za ním, a právě proto je důležité ji v odpovídajících podmínkách použít. Zároveň však může při zlepšení viditelnosti oslňovat ostatní účastníky provozu.
Jakmile se mlha rozptýlí a podmínky se zlepší, je proto vhodné zadní mlhové světlo vypnout. Při jízdě v koloně nebo v situaci, kdy je auto bezprostředně za jiným vozidlem, je obzvlášť důležité zvážit, zda je jeho používání stále potřebné. Policie upozorňuje na riziko oslňování při zbytečně zapnutých zadních mlhovkách.
Rychlost musí odpovídat tomu, kam řidič dohlédne
V mlze nestačí sledovat pouze rychloměr a dodržovat nejvyšší povolenou rychlost. Zásadní je také vzdálenost, na kterou má řidič dostatečný rozhled a dokáže před překážkou bezpečně zastavit.
Zákon o silničním provozu ukládá řidičům povinnost přizpůsobit rychlost mimo jiné svým schopnostem, stavu vozovky a povětrnostním podmínkám.
Pokud je mlha hustá a dohlednost výrazně omezená, může být bezpečná rychlost podstatně nižší než povolený limit. Při rychlosti 90 km/h ujede auto za sekundu přibližně 25 metrů. I krátké zaváhání tak může znamenat, že řidič překážku zaregistruje příliš pozdě.
Snížení rychlosti by mělo být plynulé a přizpůsobené provozu za vozidlem. Prudké brzdění bez důvodu může být nebezpečné pro řidiče, kteří jedou vzadu. Stejně důležité je zvětšit odstup od auta před sebou, protože v mlze se hůře odhaduje jeho rychlost i vzdálenost.
Dálková světla mohou viditelnost ještě zhoršit
Při špatné viditelnosti může mít řidič tendenci rozsvítit dálková světla v domnění, že si tím lépe posvítí na cestu. V husté mlze však tento postup nemusí pomoci.
Světlo se od drobných kapiček vody rozptyluje a může se odrážet zpět směrem k řidiči. Výsledkem je nepříjemný světelný závoj, který zhoršuje výhled před vozidlo. Dálková světla navíc mohou oslnit řidiče v protisměru nebo před autem.
Zákon jejich použití omezuje také s ohledem na ostatní účastníky provozu. Řidič je nesmí používat, pokud by jimi mohl někoho oslnit.
Mokré listí a ranní námraza prodlužují zastavení
Podzimní mlha se často kombinuje s vlhkou vozovkou, spadaným listím a nízkými ranními teplotami. Povrch silnice tak může být kluzký i v místech, kde to na první pohled není patrné.
Vrstva mokrého listí může snížit přilnavost pneumatik, zejména v zatáčkách nebo při prudkém brzdění. Nebezpečí představují také mosty, lesní úseky a místa ve stínu, kde se může objevit námraza dříve než na okolní vozovce. Na tyto podzimní nástrahy upozorňuje i Policie ČR.
Řidič by proto měl počítat s delší brzdnou dráhou a vyhnout se prudkým změnám směru či rychlosti. Zvláštní opatrnost je namístě při jízdě po neznámé silnici, kde mohou být zatáčky nebo překážky skryté za mlžným oparem.
Co dělat, když se auto v mlze porouchá
Porucha vozidla v husté mlze představuje nebezpečnou situaci. Ostatní řidiči mohou odstavené auto zaregistrovat až na poslední chvíli, zvlášť pokud stojí v jízdním pruhu nebo na krajnici.
Pokud je to možné, mělo by se vozidlo dostat mimo vozovku na bezpečné místo. Na dálnici je vhodné využít odstavný pruh, pokud to okolnosti dovolují. Při zastavení na nebezpečném místě je důležité zapnout výstražná světla a umístit výstražný trojúhelník v předepsané vzdálenosti, pokud to lze bezpečně provést.
Při vystupování z auta je třeba dbát na vlastní bezpečnost i na bezpečnost spolujezdců. Na dálnici je vhodné dostat se mimo vozovku a za svodidla, pokud jsou k dispozici. Policie doporučuje při poruše v mlze především hledat možnost bezpečného odstavení mimo silnici a upozornit ostatní účastníky provozu.
