Chtěli levná domácí vejce, teď je raději kupují v obchodě. Výsledky rozborů ukázaly znepokojivá fakta
Domácí vejce mají být levnější alternativou k těm z obchodu a také symbolem známého původu. V okolí čáslavské skládky ale nový průzkum tuto představu naboural. Jeden ze čtyř vzorků překročil evropský limit pro polychlorované bifenyly.
Sledovat v Google Zprávách
Ekologická organizace Arnika společně se spolkem Čáslav pro všechny odebrala letos na jaře v okolí čáslavské skládky čtrnáct vzorků prachu, půdy a vody a také čtyři směsné vzorky vajec od slepic z domácích chovů s volným výběhem. Rozbory provedly laboratoře Státního veterinárního ústavu a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
V době odběrů vzorků se na skládku už déle než rok nenavážel nový odpad. Výsledky proto podle autorů průzkumu mohou ukazovat na starší ekologickou zátěž v okolí. Samy o sobě však ještě nedokazují, odkud nalezené látky pocházejí.
Vejce dopadla hůř než ta z obchodu
Dva ze čtyř vzorků vajec obsahovaly dioxinům podobné polychlorované bifenyly (PCB) v koncentraci 1,82 a 1,80 pikogramu toxického ekvivalentu na gram tuku. Tím překročily evropskou intervenční hodnotu 1,75 pikogramu. Překročení je signálem pro další prověřování zdroje znečištění.
U jednoho z těchto vzorků byl navíc mírně překročen i evropský maximální limit 40 nanogramů na gram tuku pro součet šesti indikátorových PCB. Vzorek pocházel z chovu vzdáleného 800 metrů od areálu skládky a podle Arniky ležel ve směru převládajícího větru.
Rozdíl se ukázal také při porovnání s vejci koupenými v supermarketu. Ve všech čtyřech vzorcích z okolí Čáslavi byly podle Arniky výrazně vyšší koncentrace DDT, hexachlorbenzenu a pentachlorbenzenu. Celkový limit pro dioxiny přitom žádný z odebraných vzorků nepřekročil.
„Neříkáme, že jde přímo o ně, ale je to stopa, kterou musí prověřit úřady,“ uvedl Jindřich Petrlík z Arniky k podobnosti nalezených látek se staršími průmyslovými směsmi Delor. Organizace tvrdí, že skládka je s vysokou pravděpodobností zdrojem kontaminace prachu i vajec, a žádá další kontrolní odběry.
AVE souvislost se skládkou odmítá
Provozovatel areálu, společnost AVE CZ, však závěry studie zpochybňuje. Podle firmy šlo o jednorázový odběr omezeného počtu vzorků, který neprokazuje původ kontaminace ani její šíření. Upozorňuje rovněž na to, že právě vzorek vajec, jenž překročil limit pro indikátorové PCB, pocházel z nejvzdálenějšího sledovaného chovu.
„Zpráva Arniky není monitoringem vlivu skládky, ale je pouze jednorázovým odběrem několika účelově vybraných vzorků,“ uvedla společnost. AVE zdůrazňuje, že ve vodách nebyly překročeny limity pro pitnou vodu a že studie podle jejích odborníků nevyloučila jiné možné zdroje nalezených látek.
Průzkum ale upozornil i na další nálezy přímo v okolí skládky. Prach z hlavní příjezdové cesty obsahoval 886 miligramů olova na kilogram, zatímco indikační hodnota Ministerstva životního prostředí pro půdu v průmyslových areálech činí 800 miligramů. V jedné zahradě byl naměřen benzo[a]pyren v koncentraci 2,04 miligramu na kilogram. Ani tato čísla sama o sobě neurčují původ znečištění.
Do sporu se proto nově zapojilo i město. Rada Čáslavi připravuje pracovní skupinu, která má výsledky studie prověřit. Město chce požádat Českou inspekci životního prostředí o její posouzení a krajský úřad o aktuální zprávu k plnění podmínek integrovaného povolení. Po AVE zároveň požaduje monitorovací plán a historická data, mimo jiné o PCB ve vodách.
