„Průměrný důchod je skoro 22 tisíc.“ Jenže víc než polovina důchodců takovou částku na účtu nikdy neuvidí
Zpráva, že průměrný starobní důchod vzrostl o stovky korun, může znít jednoznačně. Jenže konkrétní senior může na účtu vidět výrazně menší změnu. Nejde přitom o chybu ve výpočtu. Průměr totiž není částka, kterou stát automaticky přidá každému.
Sledovat v Google Zprávách
Podle nejnovějších dat České správy sociálního zabezpečení činil v červnu 2026 průměrný samostatně vyplácený starobní důchod 21 803 korun. Muži pobírali v průměru 23 081 korun, ženy 20 589 korun. Už tento rozdíl ukazuje, jak málo může jedna celostátní hodnota vypovídat o penzi konkrétního člověka.
Průměr není totéž co částka, kterou pobírá typický důchodce. Jde o aritmetický průměr všech zahrnutých penzí. Vyšší i nižší důchody proto výslednou hodnotu posouvají, aniž by z ní bylo možné poznat, kolik lidí se nachází právě kolem ní. Samotný údaj 21 803 korun tak neříká, zda konkrétní senior pobírá více, méně nebo částku velmi podobnou.
Do průměru se skládají miliony různě vysokých důchodů. Výsledek proto neznamená, že právě takovou částku dostává největší počet seniorů. Výši penze ovlivňují mimo jiné dřívější výdělky, délka pojištění, datum odchodu do důchodu nebo případné krácení při předčasné penzi.
Dva stejně staří lidé tak mohou pobírat částky, které se liší o tisíce korun. Rozdíl se může vytvářet už při samotném přiznání penze. Záleží například na délce evidovaného pojištění, osobním vyměřovacím základu a u předčasného důchodu také na rozsahu krácení. Každý případ je jiný.
Stejný vzorec, jiné přidání
Podobné nedorozumění vzniká při valorizaci. V lednu 2026 se často objevovala informace, že starobní důchody se zvýší v průměru o 668 korun. Ani to neznamenalo 668 korun navíc pro každého. Důchod se skládá ze základní a procentní výměry. První je pro všechny stejná, druhá je individuální.
Od ledna se základní výměra zvýšila o 240 korun na 4900 korun a procentní část o 2,6 procenta. Člověk, který před valorizací pobíral 15 tisíc korun, si tak polepšil přibližně o 509 korun. U důchodu 30 tisíc korun vycházelo zvýšení zhruba na 899 korun. Oba tedy spadají do stejné valorizace, přesto rozdíl činí skoro 400 korun měsíčně.
Ještě jinak dopadli někteří lidé v předčasném důchodu. U předčasných penzí přiznaných po 30. září 2023 se do dosažení řádného důchodového věku procentní výměra nevalorizuje. V lednu 2026 se jim proto zvýšila pouze základní část, tedy o 240 korun. Právě u nich se údaj o průměrném přidání skutečnosti vzdálil nejvíce.
Průměr neroste jen valorizací
Pozor je třeba dát také na srovnávání průměrného důchodu mezi dvěma obdobími. Jeho růst nelze automaticky zaměnit za zvýšení penze jednoho konkrétního seniora. Složení skupiny důchodců se průběžně mění. Některé penze zanikají, nové jsou přiznávány a jejich výše může být proti starším důchodům jiná.
V červnu 2025 činil průměrný sólo starobní důchod 21 063 korun, letos ve stejném měsíci 21 803 korun. Meziročně tedy statisticky vzrostl o 740 korun. Jednotlivému člověku ovšem lednová valorizace mohla přinést méně i více. Obě čísla totiž popisují něco jiného.
Dobře to ukazuje i debata o valorizaci pro rok 2027. Ještě v srpnu návrh ministerstva počítal se zvýšením základní výměry o 300 korun. Po revizi údajů o mzdách však podle aktuálního propočtu vychází zákonný růst základní výměry jen o 270 korun. Konečná podoba přitom k 20. září ještě není schválena a vláda může za splnění zákonných podmínek rozhodnout o vyšším zvýšení procentní části.
