Češi platí na současné důchodce, Slováci si část peněz posílají na vlastní účet. Do penze navíc míří dřív a mají i třináctý důchod
Česko a Slovensko vycházely po rozpadu federace z podobně nastaveného důchodového systému. Za více než tři desetiletí se však jejich pravidla rozešla. Pojďme se podívat, co máme se svými východními sousedy společné, a co se naopak změnilo.
Sledovat v Google Zprávách
Zatímco české penze stojí především na průběžném státním pilíři doplněném dobrovolným spořením, Slovensko vedle státní penze u části pojištěnců využívá také druhý, kapitalizační pilíř. Ten funguje na odlišném principu.
Rozdíly jsou i ve věku odchodu do penze, výpočtu dávky nebo předčasných důchodech.
Slováci posílají část odvodů na vlastní účet
Základ českého systému tvoří průběžné financování. Peníze vybrané na důchodovém pojištění se používají na výplatu současných penzí, nejde tedy o úspory vedené na osobním účtu zaměstnance. Důchod se skládá ze základní výměry stejné pro všechny a procentní části, kterou ovlivňují zejména předchozí výdělky a délka pojištění.
Český výpočet zároveň používá redukční hranice. Vyšší příjmy se proto do základu pro penzi započítávají jen částečně. Pro důchody přiznané letos se příjem do první redukční hranice započítává z 99 procent a za každý celý rok pojištění náleží 1,495 procenta výpočtového základu. Systém tak kombinuje zásluhovost se solidaritou mezi lidmi s rozdílnými příjmy.
Kdo si chce vytvářet další rezervu, může využít doplňkové penzijní spoření. Jde ovšem o dobrovolný třetí pilíř. Stát spoření podporuje příspěvkem a daňovou úlevou, státní penzi tím ovšem nenahrazuje. Část povinných odvodů se do něj automaticky nepřevádí.
Na Slovensku je situace jiná. Vedle průběžného prvního pilíře funguje druhý pilíř, v němž se část povinných odvodů ukládá a investuje na osobním účtu spořitele u důchodové správcovské společnosti. V roce 2026 do něj míří čtyři procenta vyměřovacího základu, dalších 14 procent připadá na první pilíř. Výše budoucí dávky z druhého pilíře proto závisí také na naspořené částce a jejím zhodnocení.
Slovenský státní důchod se počítá pomocí průměrného osobního mzdového bodu, délky pojištění a aktuální důchodové hodnoty. U účastníka druhého pilíře pak část příjmu ve stáří pochází z prvního pilíře a část z naspořených prostředků.
Věk odchodu do penze se počítá jinak
Odlišný je rovněž způsob určování důchodového věku. V Česku podle nyní platných pravidel postupně roste až na 67 let. Této hranice dosáhnou lidé narození po roce 1988. Vláda sice avizovala návrat stropu na 65 let, změnu však letos odložila a současná pravidla zatím zůstávají v platnosti.
Slovensko pevnou konečnou hranici pro mladší generace nemá. U ročníků narozených po roce 1966 se důchodový věk opět odvíjí od vývoje střední délky života. Pro lidi narozené v roce 1968 byl od letošního července stanoven na 64 let a dva měsíce. Za každé vychované dítě se současně snižuje o šest měsíců, nejvýše o 18 měsíců.
Rozdílná jsou i pravidla předčasné penze. V Česku lze odejít nejvýše o tři roky dříve a žadatel musí získat alespoň 40 let pojištění. Běžné krácení činí 1,5 procenta výpočtového základu za každých započatých 90 dnů předčasnosti, při nejméně 45 letech stanovených dob pojištění je od letoška poloviční.
Na Slovensku může člověk odejít nejvýše dva roky před dosažením věku, případně i dříve, pokud získal potřebnou odpracovanou dobu odvozenou od svého ročníku narození. U nově přiznávaných předčasných penzí se částka standardně snižuje o 0,5 procenta za každých začatých 30 dnů. U lidí, kteří získali alespoň 40 let potřebného odpracovaného období, je krácení 0,3 procenta za každých započatých 30 dní.
Výrazným slovenským specifikem zůstává také třináctý důchod. Starobní a předčasní starobní důchodci dostanou v roce 2026 částku 667,30 eura. Český systém pravidelnou třináctou penzi nemá.
