Vdovský důchod lze pobírat déle díky péči o tchyni či tchána. Jedna chyba ale ženu stála téměř půl milionu
Vdovský nebo vdovecký důchod nemusí skončit rok po smrti manžela či manželky. Pokud se pozůstalý dál stará o rodiče zemřelého partnera, může mu stát výplatu ponechat nebo později obnovit. Samotná pomoc s nákupy, léky či doprovodem k lékaři však nestačí. Stejná pravidla přitom platí pro ženy i muže. Rozdíl je pouze v označení vdovský a vdovecký důchod. U péče o rodiče zemřelého proto rozhoduje zejména stupeň závislosti. Pouhá péče na dálku tedy nestačí.
Sledovat v Google Zprávách
Vdovský či vdovecký důchod se standardně vyplácí jeden rok od úmrtí manžela, manželky nebo registrovaného partnera. Poté pokračuje jen při splnění některé ze zákonných podmínek. Vedle péče o nezaopatřené dítě, invalidity třetího stupně nebo dosažení stanoveného věku sem patří také péče o vlastního rodiče či rodiče zemřelého manžela.
Právě poslední možnost bývá méně známá. Pozůstalý může mít na důchod nárok i tehdy, když se po smrti partnera stará například o jeho matku nebo otce. Musí však jít o člověka závislého na pomoci jiné osoby ve druhém, třetím nebo čtvrtém stupni. Zákon zároveň vyžaduje, aby spolu pečující a rodič zemřelého žili ve společné domácnosti.
Nestačí jen pravidelně docházet
Rozhodující tak není jen rozsah pomoci. Člověk může tchyni nebo tchánovi každý den vařit, nakupovat, vozit je k lékaři nebo vyřizovat úřady, přesto podmínku pro pokračování pozůstalostního důchodu splnit nemusí. Společná domácnost znamená, že lidé spolu trvale žijí a společně hradí náklady na své potřeby. Pravidelná péče na jiné adrese sama nestačí.
Jak významný může být tento rozdíl, letos ukázal případ, který řešil Nejvyšší správní soud. Žena žádala o vdovský důchod po uplynutí prvního roku s odůvodněním, že pečuje o matku svého zemřelého manžela. První žádost jí Česká správa sociálního zabezpečení zamítla právě proto, že spolu nežily ve společné domácnosti.
Později žena požádala znovu a důchod jí byl zpětně přiznán. Následné šetření však ukázalo, že tchyně bydlela v domě s pečovatelskou službou, kde s ní jiná osoba bydlet nemohla. ČSSZ proto výplatu zastavila a uložila ženě vrátit přeplatek 480 886 korun za období od července 2021 do srpna 2025.
Spor skončil u Nejvyššího správního soudu. Ten letos 15. července kasační stížnost ženy odmítl jako nepřijatelnou. Soud připomněl, že žadatelka už z dřívějšího rozhodnutí věděla, že společná domácnost je pro nárok podstatná. Přesto v nové žádosti uvedla, že tuto podmínku splňuje.
Nárok lze obnovit ještě několik let
Pro pozůstalé je důležité také to, že konec výplaty po prvním roce nemusí být definitivní. Pokud v okamžiku jejího ukončení žádnou z dalších podmínek nesplňují, mohou o obnovení důchodu požádat později. Od roku 2025 platí pětiletá lhůta od předchozího zániku nároku.
To může nastat například ve chvíli, kdy se zdravotní stav rodiče zhorší, je uznán ve druhém nebo vyšším stupni závislosti a pozůstalý s ním začne žít a osobně o něj pečovat. Obnovení výplaty ale není automatické. Je potřeba podat novou žádost a doložit, že zákonné podmínky skutečně nastaly.
Péče o blízké přitom není okrajovou záležitostí. Ministerstvo práce letos v září uvedlo, že zkušenost s péčí v rozsahu alespoň 20 hodin týdně má v posledních pěti letech každý pátý dospělý v Česku. Neformálními pečujícími přitom nejsou jen nejbližší příbuzní, ale také vzdálenější členové rodiny, přátelé nebo sousedé.
