Češi vylepšují zahrady bez povolení, za některé úpravy ale hrozí vysoké pokuty
Zahradní domek, pergola nebo bazén vypadají jako věc, kterou si majitel může na vlastním pozemku vyřešit sám. Stavební zákon však i u drobných staveb stanoví přesné limity. Rozhodují metry, výška, odstup od souseda i územní plán.
Sledovat v Google Zprávách
Důležité je, že stavba bez povolení neznamená stavbu bez pravidel. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) letos v červnu výslovně připomnělo, že drobná stavba musí být v souladu s územně plánovací dokumentací a splnit všechny zákonné podmínky. Pokud například nedodrží předepsaný odstup od hranice pozemku, může se z ní stát jednoduchá stavba, která už povolení stavebního úřadu potřebuje.
Připravovaná novela sice počítá s rozšířením některých limitů, k polovině září však ještě není účinná. Majitelé se proto stále musí řídit současnými pravidly, nikoli budoucí úpravou. Podle současné legislativy může stavební úřad u tzv. černých staveb zahájit řízení o jejich odstranění, hrozí také pokuta ve výši až dvou milionů korun.
Domek ano, jenže ne kamkoli
Nejčastěji se pravidla týkají zahradních domků, kůlen, dílen, saun, dřevníků, altánů nebo přístřešků. U rodinného domu či stavby pro rodinnou rekreaci mohou být bez povolení do 40 metrů čtverečních zastavěné plochy a pěti metrů výšky.
Mohou mít nejvýše jedno nadzemní podlaží a podsklepení maximálně do tří metrů. Objekt zároveň nesmí sloužit podnikání, od hranice pozemku musí být nejméně dva metry a po jeho umístění má nejméně polovina pozemku zůstat schopná vsakovat dešťovou vodu.
Právě odstup bývá častým problémem. Podle aktuálního výkladu MMR platí obecně minimálně dva metry od hranice pozemku, pokud právní předpis nestanoví jinak. U některých staveb platí z požadavku na dvoumetrový odstup výjimky, například u staveb do dvou metrů výšky. Konkrétní umístění je proto vždy potřeba posoudit podle druhu stavby a dalších podmínek.
Jestliže drobná stavba povinný odstup nesplní, zákon ji řadí mezi jednoduché stavby a je potřeba povolení. Souhlas souseda může pomoci například při zrychleném řízení, sám však povolení nenahrazuje.
Samostatnou kapitolou jsou pergoly. Klasická pergola s lehkou, zpravidla nezastřešenou konstrukcí může být jen prvkem zahradní architektury. Jakmile však konstrukce fakticky vytváří zastřešený prostor chránící před počasím, může být posouzena jako přístřešek.
Ministerstvo upozorňuje také na bioklimatické pergoly. Jsou-li stavebně a provozně propojené s domem a půdorysně jej rozšiřují, může jít o přístavbu. Rozhodující proto není název v katalogu prodejce, nýbrž skutečné provedení.
Bazén, plot i změna terénu mají hranice
U skleníku platí bez povolení limit 40 metrů čtverečních a pět metrů výšky, nesmí být podsklepený. Bazén může mít nejvýše 40 metrů čtverečních zastavěné plochy. V obou případech zákon požaduje umístění na pozemku rodinného domu nebo rekreační stavby a nejméně dva metry od hranice parcely.
Vlastní pravidla mají ploty a opěrné zdi. Mezi drobné stavby patří oplocení do dvou metrů a opěrná zeď do jednoho metru mezi pozemky v zastavěném území nebo zastavitelné ploše. Vyšší konstrukce už zákon řadí mezi jednoduché stavby. Ani nízký plot ovšem nelze automaticky postavit kdekoliv. Roli může hrát územní plán, veřejné prostranství, rozhledové poměry u komunikace nebo další předpisy.
Opatrnost je na místě také při srovnávání nebo navážení zahrady. Bez povolení změny využití území lze provést terénní úpravu do 1,5 metru výšky či hloubky a do 300 metrů čtverečních, pokud pozemek nemá společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím. Větší zásahy už mohou spadat do povolovaného režimu.
