Od barrandovského učně k hollywoodským štábům: Bobo Sobotka slaví sedmdesátiny
Maskér Bobo Sobotka strávil u filmu více než čtyři desetiletí. Začínal jako učeň na Barrandově, později pracoval s Karlem Kachyňou, Milošem Formanem i Zdeňkem Troškou. V neděli 13. září oslaví sedmdesáté narozeniny.
Sledovat v Google Zprávách
Narodil se v roce 1956 v pražském Podolí a vyrůstal v Holyni, která tehdy ještě nebyla součástí hlavního města. K filmu měl blízko odmala. Matka pracovala ve Filmovém studiu Barrandov jako dispečerka, otec byl modelářem v trikovém ateliéru. Prostředí natáčení tak znal dřív, než se v něm začal pohybovat profesně.
Umění navíc nebylo cizí ani předchozí generaci. Jeho dědeček Karel Sobotka byl řezbář a podle Paměti národa vytvořil několik projektů pro rod Schwarzenbergů.
Na Barrandov nastoupil Sobotka v roce 1971 na učební obor maskér a vlásenkář. První tři roky zároveň docházel do Školského ústavu umělecké výroby na Žvahově v Hlubočepích. Vedle řemesla se tam dostal ke kresbě, malbě, sochařství a dějinám umění. „Nevím, kde jinde bych se k takovému vzdělání dostal,“ vyjádřil se pro Paměť národa. Protože škola nekončila maturitou, doplnil si ji při práci na večerním gymnáziu.
Osm filmů s Karlem Kachyňou
Po získání osvědčení už nastoupil k filmu na plný úvazek a účastnil se projektů od příprav až po poslední natáčecí den. Zásadní pro něj byla spolupráce s Karlem Kachyňou. Sobotka sám uvádí, že s ním pracoval na osmi filmech. Spolupráci s Kachyňou označil za další milník mého života.
Právě u jeho filmů se z asistenta postupně stával zkušený maskér. Ve svých vzpomínkách jmenuje například Malou mořskou vílu, Setkání v červenci, Čekání na déšť, Zlaté úhoře, Lásky mezi kapkami deště, Pozor, vizita! a televizní Počítání oveček.
Právě tehdy se podle něj učil, že maskér není jen člověk, který herce nalíčí před záběrem. Musí pracovat s charakterem postavy, dobou, ve které se příběh odehrává, i s představou režiséra. Barrandovská praxe navíc spojovala několik dovedností, které bývaly u zahraničních produkcí rozdělené mezi více profesí.
Velkou zkušeností se stal Formanův Amadeus. Sobotka byl součástí maskérského týmu a na place sledoval mimo jiné práci amerického maskéra Dicka Smithe, který proměňoval F. Murrayho Abrahama v zestárlého Salieriho. Snímek natočený z velké části v Československu později získal osm Oscarů včetně ceny za nejlepší film a režii.
U filmu přitom Sobotka zažil také listopad 1989. Tehdy natáčel snímek Jen o rodinných záležitostech režiséra Jiřího Svobody. Přímo 17. listopadu byl štáb na Kladně, v následujících dnech se však Sobotka s kolegy z Barrandova vydal na demonstrace na Václavské náměstí.
Od českých pohádek k Hollywoodu
Velkou část jeho filmografie tvoří také spolupráce se Zdeňkem Troškou. Podílel se například na filmech Slunce, seno a pár facek, Slunce, seno, erotika, Princezna ze mlejna, Doktor od Jezera hrochů nebo Čertova nevěsta. U posledně jmenované pohádky jej dobové materiály uvádějí jako uměleckého maskéra, s nímž Troška spolupracoval už více než tři desetiletí.
Postupně se dostal také k velkým zahraničním produkcím, které natáčely v Česku. V titulcích je veden například u thrilleru Z pekla, Agenta bez minulosti, Letopisů Narnie: Princ Kaspian nebo Mission: Impossible – Ghost Protocol. Právě u posledního snímku je uváděn jako další maskér pro českou část natáčení, píše Kinobox.
Filmovou kariéru ukončil po roce 2016. V té době měl za sebou práci, která začala už na začátku sedmdesátých let a provedla ho érou velkého barrandovského studia, jeho proměnou po roce 1989 i nástupem zahraničních produkcí. V důchodu se vrátil k druhé ze svých velkých vášní – k malování.
