Olga Richterová: Aby rostly důchody, musí napřed růst mzdy. Babiš ale neřeší ekonomiku jako celek
Pirátská odbornice na sociální tematiku a předsedkyně poslaneckého klubu za Piráty Olga Richterová kritizuje chystané vládní změny podpory v nezaměstnanosti i absenci řešení dostupného bydlení. Výše důchodu ale podle ní správně reflektuje růst cen. V rozhovoru pro České důchody odmítla případnou mimořádnou valorizaci a uvedla, že aby rostly důchody, musí růst napřed mzdy.
Sledovat v Google Zprávách
Ministerstvo financí včera (rozhovor probíhal 1. září – pozn. red.) zveřejnilo návrh státního rozpočtu na rok 2027. Co na něj říkáte?
Je vidět, že vláda nechce skutečně investovat do věcí, které by rozvíjely naši společnost dlouhodobě. Ať už je to třeba dostupnější bydlení anebo aby se zastavilo zadlužování státu. Místo toho dál podkopávají důvěru ve veřejné finance, podkopávají důvěru mladších lidí v to, že jednou budou mít důstojné důchody.
Dále hrozí, že dotace, které tam jsou, nejsou vynaložené účelně pro rozvoj země, ale pro zájmy pár vyvolených.
Kdybychom se podívali konkrétně na oblast důchodů, je podle vás v rozpočtu zastoupená dostatečně? Přinejmenším v doprovodné zprávě autoři vyzdvihují zejména investice do zdravotnictví a obrany, ale penze jsou z mého pohledu zmíněné spíše jen okrajově.
Čísla říkají jasně, že máme stabilní podporu lidí v důchodovém věku zhruba 30 procenty objemu státního rozpočtu. V minulém roce byl celkový výdaj na důchody 700 miliard, letos to je myslím 722 miliard, příští rok je v návrhu rozpočtu plánováno 742 miliard.
Proč to říkám? Je to stabilní věc, na které je u nás roky celospolečenská shoda, že důstojné důchody je potřeba zajistit, a je to tak v pořádku. Pokrývá se plně inflace, tedy zdražování. Ale to, co skutečně ovlivňuje výši toho, co lidé dostanou v důchodu vyplacené, je, jak se daří ekonomice, jak rostou mzdy a platy.
Tohle mi přijde jako téma, protože celá naše země bude bohatá a bude prosperovat, jenom když se bude firmám dařit podnikat a lidé budou vydělávat. Nejde zúženě koukat jenom na to, kolik peněz se dá do které kolonky. Vidím obrovskou chybu v tom, že se na hospodářství v České republice nekouká jako na celek, který musí nějak šlapat i za 15 a 20 let, kdy podle dnešních odhadů budou dva pracující na jednoho člověka v důchodovém věku.
Co to bude znamenat?
Je to něco, co si stále ještě neumíme představit. Můžeme se podívat třeba na Japonsko, kde se už do tohoto stádia demografického vývoje společnosti dostali. Je tam potřeba řešit spousta věcí, které naprosto zásadně souvisí s kvalitou života ve stáří, ale i s fungováním společnosti jako celku.
Je potřeba vyřešit podporu dostupného bydlení, a to jak pro rodiny, tak pro osamělé a chudší lidi v důchodovém věku. Je potřeba řešit, kdo zajistí péči, čili naprosto zásadní je dostupnost sociálních služeb. A právě tuto naprosto zásadní a pracnou výzvu vůbec nevidím popsanou v současných plánech vlády – tedy jak pomoct lidem zůstat co nejdéle doma, jak je podpořit v soběstačnosti.
Chce to trpělivý systematický rozvoj terénních sociálních služeb, podporu neformálních pečujících. A jestli má společnost jako celek fungovat, tak musíme myslet i na to, že je situace lidí v důchodu velmi rozdílná.
Pirátka: Vláda neřeší ekonomiku jako celek
Ví se o tom, že tyto zmíněné služby jsou nedostatkové. Jak ale dosáhnout změny? Připomínám, že se to nepovedlo ani za minulé vlády, jíž jste jako Piráti byli nějakou dobu součástí.
Tady je několik konkrétních věcí, na kterých jsme se jako Piráti podíleli a které jsou nesmírně důležité. Zaprvé je to cílená podpora neformálních pečujících. Odhaduje se, že jde minimálně o 300 tisíc lidí, ale může jich být až půl milionu. Jsou to lidé, které potřebujeme podpořit, aby sami nespadli do problémů poté, co jim péče skončí. Aby, pokud je to možné, si mohli udržet nějaký kontakt s původní profesí.
Proto jsme zavedli slevu pro zaměstnavatele u odvodů, aby se lidé na úvazky až do 0,8, když jsou v pečující pozici, dostali do téhle kategorie větší výhodnosti pro zaměstnavatele.
Souvislost s pracovním trhem je nesmírně důležitá, protože pro tyto lidi bylo velmi obtížné skloubit práci a péči o blízkého. A právě v předdůchodovém věku se tahle sleva využívá nejvíc. Je to většinou právě z důvodu počínajících zdravotních problémů a časové náročnosti neformální péče. Tak to byla jedna změna.
Jaké jsou ty další?
Druhá věc se týká sociálně zdravotního pomezí. Jedná se o situace, kdy potřebujete odlehčovací služby, ambulantní služby u určitých druhů postižení nebo u určitých diagnóz.
Dneska už víme, že největší bariéra, aby to dobře fungovalo, je, že v sociálních službách je spousta úkonů označeno jako zdravotních a nemůžou je někteří pracovníci vykonávat. I když příbuzní, klidně děti, je dělat můžou. Zdravotní úkon, upozorňuji, je i běžné podání léku.
Společným úsilím se nám podařila po mnoha desetiletích změna, která se postupně propisuje do praxe. (O novinkách v sociálních službách jsme psali zde.)
Navíc se u sociálních služeb jako takových začala řešit celková dostupnost napříč republikou. Započala debata, jestli mají být opravdu povinné odvody obcí za jejich obyvatele, když čerpá určitý druh sociální služby. Říkám to jako příklad věci, která není jednoduchá, není vyřešená, ale je potřeba na ní pracovat, protože je to jediná cesta vpřed, abychom zajistili důstojné stáří a důstojnou péči.
Co z toho plyne pro vaše nástupce?
Když se podíváte na to, co je teď ze strany vlády v debatě, tak je to jenom otázka peněz. Jestli dát tolik a tolik peněz do individuálního měsíčního důchodu.
Když se ale podíváme na data, jaké jsou potřeby lidí, tak vidíme, že jednou je spravedlivost a předvídatelnost systému. To je valorizace o inflaci, a ta je roky zachovaná. Ale aby to celé dobře fungovalo, tak prostě musí růst ekonomika, musí fungovat systém, aby vydělal na zvyšování důchodů.
V tomhle vidím obrovské nepochopení u současného návrhu na zrušení příspěvku v nezaměstnanosti. To, co jsme zavedli a podporovali i po našem odchodu z vlády, byla obrovská změna ve prospěch jak toho, aby šlapala ekonomika, tak ve prospěch lidí v předdůchodovém věku.
Můžete být konkrétnější?
Prosadili jsme výrazně vyšší podporu v nezaměstnanosti první dva měsíce pro mladší pracující a první tři měsíce pro lidi ve vyšším věku. Ale také vyšší podporu právě pro lidi po pečování, pro ty, kteří se dostávají zpátky na trh práce, po mateřské, po rodičovské. Prostě pro lidi ve zranitelné situaci.
Je dobře, že si lidé maličko déle vybírají a najdou si pak lepší práci s vyšším mzdou. Jsou na to čísla Úřadu práce analyzovaná právě pro tuto reformu. Lidé po změně práce měli ve velkém statistickém průměru plat zhruba o deset procent vyšší.
Také to ukázalo, jak se nastartovala ekonomika, když tuhle změnu provedli před 20 nebo snad ještě více lety v Dánsku. To, že si lidé najdou novou práci s rozmyslem, protože na ně není takový tlak, nakonec bude znamenat, že se celé naší zemi bude hospodářsky dařit líp. Lidé, kteří se rozhodnou měnit práci, rozpohybují kola ekonomiky naprosto přirozeným způsobem.
Tento mechanismus, který je osvědčený a známý z jiných zemí, teď Andrej Babiš chce zrušit, ačkoliv pro něj sám hlasoval, hnutí ANO to podpořilo. Byl to konkrétní pozměňovací návrh, který podpořila úplně celá Sněmovna kromě SPD.
A proč to tady tak zdůrazňuji ve vztahu k důchodům a předdůchodovému věku? Protože to je to období, kde to nejvíc potřebujete.
Jak to tedy podle vás dopadne na lidi?
Nejvíc ohrožení tím, že budou dlouho nezaměstnaní, jsou právě lidé v předdůchodovém věku. Vláda chce navíc vedle zhoršení podmínek podpory v nezaměstnanosti přidat aspekt tlaku na to, aby bylo co nejvýhodnější zároveň pobírat starobní důchod a zároveň pracovat. To znamená, že pro ještě mnohem více lidí v dnešním předdůchodovém věku bude horší sehnat slušné zaměstnání nebo bude i hodně nezaměstnaných.
Je to obrovsky nepromyšlená věc. Když se na navrženou důchodovou reformu podívám pohledem lidí, co mají pár let do důchodu, tak by potřebovali, aby jim stát pomohl s kvalitními rekvalifikacemi, ale to vláda Andreje Babiše úplně seškrtala. Potřebovali by mít rozumný čas k nalezení slušné práce a potřebovali by, aby stát podporoval – což jsme zase zavedli my – že se pracujícím seniorům práce vyplatí, že mají vyšší čistou mzdu. Zavedli jsme slevu na odvodech pro zaměstnavatele i zaměstnance, takže už tam byla podpora pracujících lidí v důchodu, ale taková, aby už nevytvářela tak obrovský tlak na lidi v předdůchodovém věku.
Jsou to strašně jemné mechanizmy, a když jediné, co vláda očividně sleduje, je kde získat nějaké miliardy na úkor pracujících lidí a kde je naopak nasypat, tak už nepodporuje ten celek ekonomiky, aby hospodářství šlapalo. To mě trápí, protože pak nemůže být naše země dlouhodobě úspěšná.
Zásadní je dostupné bydlení
Podle vás tedy záleží hlavně na tom, aby šlapala ekonomika jako celek, a potom se budou zlepšovat i důchodové záležitosti?
Zítra (2. září proběhlo představení Pirátské expertní ekonomické rady – pozn. red.) budeme představovat úplně kompletní hospodářskou strategii, kde přesně i o tomhle mluvíme. Tedy že když stát zbytečně blokuje potenciál lidí a neumožňuje jeho plné využívání, tak je nižší hospodářský růst, anebo v opačném případě vyšší. A například to zásadní snížení podpory v nezaměstnanosti bude blokovat potenciál lidí.
Stejně tak je potřeba naplno využít potenciál lidí, když chtějí a mohou pracovat. Ale když projdou změny, které teď Andrej Babiš navrhuje, budou blokovat potenciál lidí v předdůchodovém věku, zase nás to hospodářsky poškodí. Stejně tak ta rána, co dopadne na neformální pečující, tak opět se negativně projeví na výkonu ekonomiky.
Jak by vůbec podle Vás měl být nastavený vztah státu a člověka v důchodu? Nakolik by měl stát přispívat a nakolik by si měli lidé sami spořit?
Schválně jsem začala ukázkou čísel, která stabilně v České republice u důchodu rostou, a to v posledních letech zhruba o 20 miliard ročně. Chtěla jsem na tom znázornit, že podpora lidí v důchodovém věku je u nás stabilně okolo 30 % výdajů státního rozpočtu. Na tom je jasná společenská shoda a já si myslím, že je to tak dobře, že se má plně hradit růst cen, inflace.
Jenže když pak vidíme, že není takováto automatická valorizace o inflaci třeba u částky rodičovského příspěvku pro lidi, kteří jsou principelně v obdobné situaci, pro lidi, kteří pečují o malé dítě, a proto nemůžou několik let pracovat, tak vidíme, že společnost může hůř držet pohromadě. Taky se rodí pořád méně dětí.
Když si znova připomeneme, že budou dva pracující na jednoho seniora či seniorku a že se rodí v posledních letech zásadně méně dětí, tak potřebujeme opět naplnit ten potenciál, že lidé, kteří chtějí, by mohli mít maximální počet dětí. To zásadně ovlivní i důchody dnešního člověka, kterému je 60.
Když stoupá zadlužování států, dopadne to i na důchodce. Stejně tak, když klesá výkon ekonomiky. Proto tak kritizuji věci, co negativně dopadnou na pracující lidi. A obrovský související neuralgický bod je bydlení.
Proč?
Jakmile máte vlastní bydlení, tak se vám to v důchodu velice vyplatí. Je to nesmírně důležité. Naopak senioři, kteří nemají vlastní bydlení, to většinou mají mnohem, mnohem těžší.
Právě proto jsme jako Piráti tolik řešili zákon o podpoře bydlení, který umožňoval i mnohem cílenější spolupráci státu a obcí v oblasti podpory bydlení.
Proto jsme tak řešili, jak budou nastavené takzvané cenové mapy – podle nich se budou počítat podpory v bydlení v nové superdávce. A zase hrozí, že ta cílená, rozumná podpora lidí ve finančních problémech v seniorském věku přestane fungovat, protože se nepoužila dobrá výchozí čísla. Na to jsme upozorňovali a tohle nastavení podpory bydlení cíleně pro lidi, kteří měli nízké mzdy a dostávají pak nízký důchod, je něco, co nás taky trápí.
Aktuálně se řeší, že v lednu bude velmi nízká valorizace. Za vás je to v pořádku, nebo byste se přikláněla k nějakému mimořádnému navýšení?
Pokrývá valorizace inflaci? Je to podle zákonného vzorečku?
Je.
Takže je tam naprosto garantována předvídatelnost, to pokrývání životních nákladů podle toho, jak rostou ceny. To, co ve skutečnosti způsobuje, že valorizace není vyšší, je to, že víc nerostou reálné mzdy. Takže velkým tématem Česka má být, že máme nízké mzdy.
Co by se podle vás mělo v důchodovém systému změnit, aby se snížilo riziko toho, že se stane v dohledné době finančně neudržitelným, a zároveň, aby si důchodci mohli udržet důstojnou úroveň života?
Proto je skutečně ta reálná a naléhavá potřeba řešení bydlení, dostupného bydlení. My jsme navrhovali systematický rozvoj obecního nájemního bydlení po celé republice, pomohli jsme jako Piráti připravit obcím projekty na pět tisíc bytů, což bylo poprvé v porevoluční historii Česka.
Není to věc, která se týká pouze seniorů, ale obecně všech skupin ve společnosti. Obec má mít možnost s bydlením rozumně pomoct, ale dneska to tak téměř není. Tlak na bydlení ve velkých městech je logicky obrovský, ale když má obec větší podíl svých obecních nájemních bytů, tak stabilizuje ty ceny. Nemůžou růst tak raketově, protože ona je kotvou.
Na tom chci ukázat, že náklady na bydlení jsou to zásadní, co hraje roli, jak když máte rodinu a malé děti, tak když jste senior.
Růst věku odchodu do důchodu je nevyhnutelný, říká poslankyně
Jak hodnotíte další plánované kroky vlády, například snížení věku odchodu do důchodu?
Uvidíme, s čím reálně vláda Andreje Babiše přijde. Na co myslím já, je budoucnost.
I ti lidé, kterým je dnes 60, určitě chtějí, aby v 80 měli důstojný důchod. Ale dnešní čtyřicátníci, dnešní třicátníci se bojí, že nejenom, že budou celý život přispívat na chod státu ve všech aspektech, ale bojí se, že v okamžiku, kdy nebudou mít vlastní bydlení, budou nejohroženějšími důchodci v budoucnu.
Dnes jsme ještě v situaci, že v seniorském věku není lidí bez vlastního bydlení tolik. Ale v budoucnu hrozí, že jich bude mnohem víc a že to bude ještě mnohem větší výzva.
Proto říkám, že vedle toho, že musí šlapat celá ekonomika, potřebujeme neopomíjet, že když vláda škrtne třeba definici dostupného nájemního bydlení, tak to nedává smysl.
Tak ještě jinak. Jste pro to, aby se zvyšoval věk odchodu do důchodu v souvislosti s tím, jak roste průměrná doba dožití?
My jsme ukazovali, jaké všechny věci je potřeba dotáhnout ve změnách důchodů. Povedlo se například upravit pro pečující, aby si po těch odpracovaných letech mohli vybrat, jestli pro ně bude výhodnější, aby se jim důchod za rodičovskou vypočítával z průměrného platu v ekonomice, aby tam byl fiktivní příjem jako základ, protože tam nebude výhodnější nebo z jejich vlastního celoživotního průměru. Jenom chci zdůraznit, že se povedlo dotáhnout některé nespravedlnosti.
Co se týče toho, co máme jako společnost zajistit pro budoucnost, tak jsme si jisti, že to má být stabilita podpory v důchodu, ty desítky let 30 % státních rozpočtů, že se garantuje valorizace o inflaci.
Ale tak jak vidíme, že bude potřeba hradit ještě zdravotnictví, tak prostě nesmíme zavírat oči před tím, že jestli tady chceme mít důstojné důchody i pro generaci dnešních třicátníků a čtyřicátníků, tak nějaký mírný růst věku je nevyhnutelný ekonomický fakt, ze kterého nikdo není šťastný, ale je potřeba myslet na celek. Chceme zajistit důstojné důchody i pro ty, co na ně budou příštích 30 a 40 let pracovat.
Je aktuálně něco, co na již schválených nebo chystaných změnách vlády kvitujete?
Strašně důležitá a pozitivní je reforma penzijních fondů. My jsme ji jako Piráti navrhovali už v květnu 2025 jako komplexní pozměňovací návrh, který obsahoval klíčové principy, o které jde i teď v tom vládním návrhu.
Penzijní fondy v jiných státech i okolo nás mají mnohem nižší náklady na správu. Co to znamená ve finále? Že lidi i při úložce 1200 Kč měsíčně, když se to po 30 letech spoření nasčítá, přicházejí klidně i o milion korun, které by mohly tvořit základ měsíčního přilepšení k důchodu.
Chceme, aby se ta reforma vyplatila lidem a chceme, aby pro ně bylo motivační si začít spořit v mladším věku, protože když víte, že fondy fungují dobře a že výnosy mají, tak i průměrná úložka 1200 Kč může vést k 8000 Kč přilepšení v důchodu.
Jsme na začátku volebního období, ale určitě přemýšlíte už do budoucna – kdybyste měla vypíchnout v důchodové strategii jednu věc, kterou budete chtít akcentovat před volbami a která třeba je součástí hospodářské strategie, již se chystáte zveřejnit, co by to bylo?
Jasně to souvisí s výší mezd, protože přece nové důchody se vypočítávají z toho, co lidi reálně vydělávali, z reálných mezd, které v ekonomice jsou. A proto je důležité, aby v Česku rostly mzdy.
Proto se tak důsledně zaměřujeme na to, jakými všemi způsoby k tomu přispět. A proto je taková škoda, že chce vláda Andreje Babiše škrtat tu opravdu moderně nastavenou podporu v nezaměstnanosti, kterou jsme my zavedli. Chtějí lidem vzít měsíčně deset tisíc korun, a to znamená, že dlouhodobě se mzdy v Česku sníží, místo aby se nastartoval jejich růst.
