Investiční životní pojištění může vyjít draho: Poplatky spolknou desítky tisíc a hrozí i ztráta
Investiční životní pojištění ani po letech z českého trhu nezmizelo. Podle červnové zprávy České národní banky připadalo v roce 2025 na pojištění s plněním vázaným na index nebo hodnotu investičního fondu 21,1 procenta odvětví životního pojištění tuzemských pojišťoven.
Sledovat v Google Zprávách
Zájem je vidět i letos. U nově uzavřených smluv vzrostl v prvním pololetí objem pojistného u produktů spojených s investičním fondem meziročně o 12,7 procenta.
Princip je na první pohled jednoduchý. Jedna smlouva spojuje pojistnou ochranu a investování. Část peněz kryje sjednaná rizika, například smrt či další připojištění, a zbytek po odečtení nákladů směřuje do zvolených fondů. Právě tady je hlavní rozdíl proti běžnému rizikovému životnímu pojištění. Hodnota smlouvy se odvíjí také od vývoje investic a klient nese tržní riziko.
Výnos fondu není výnosem klienta
Největší slabinou IŽP bývá nákladovost a složitější orientace v tom, za co člověk skutečně platí. Aktuální sdělení klíčových informací ke smlouvě Vital Invest od KB Pojišťovny například uvádí, že zaplacené pojistné je před nákupem podílových jednotek sníženo o počáteční náklady. Pokud si klient sjedná další připojištění, část peněz se použije na jejich úhradu a vůbec se neinvestuje.
Rozdíl může být citelný. U modelového jednorázového pojistného 250 tisíc korun vyčísluje stejný dokument celkové náklady při pětiletém horizontu podle zvoleného fondu na 18 187 až 64 112 korun.
Roční dopad nákladů na výnos dosahuje 1,26 až 3,65 procenta. Dokument zároveň upozorňuje, že většina nabízených fondů neposkytuje ochranu proti nepříznivému vývoji trhů a klient může přijít o část investovaných peněz.
Zásadní je také čas. U Vital Invest je minimální doporučená doba držení pět let a dokument výslovně upozorňuje, že při dřívějším odprodeji může být skutečné riziko podstatně vyšší a klient může dostat zpět méně. I bez předčasného výběru přitom kladný výnos není automatický.
To neznamená, že každé IŽP musí skončit ztrátou. Výsledek závisí na zvoleném fondu, délce držení, průběhu trhů a konkrétních nákladech. Právě proto ale není správné porovnávat jen hrubou výkonnost investice.
Evropský dohled EIOPA letos v červenci zveřejnil přepracovanou metodiku pro posuzování poměru ceny a přínosu u investičních a hybridních pojistek. Regulátoři mají díky ní lépe vytipovat produkty, jejichž náklady a přínosy jsou pro klienta nevýhodné.
Pojištění lze od investování oddělit
Jednodušší variantou je sjednat samostatné rizikové životní pojištění a peníze určené k tvorbě majetku investovat zvlášť. Výhodou je větší přehlednost. Klient lépe vidí, kolik platí za ochranu a kolik skutečně posílá do investic. Zároveň může investiční část změnit, aniž by kvůli tomu zasahoval do pojistné smlouvy.
K oddělení obou funkcí se přiklání také šéf pojišťovny Simplea Martin Švec. „My jako pojišťovna nejsme úplně nejdynamičtější správce aktiv. Zvolte si nástroje, které jsou na trhu a jsou výhodnější,“ řekl letos v červnu v rozhovoru pro Peníze.cz. Podle něj má pojišťovna především krýt rizika a klient může volné peníze investovat samostatně.
IŽP přesto může dávat smysl člověku, který vědomě chce oba účely spojit, rozumí konstrukci smlouvy, zná všechny poplatky a počítá s dlouhým horizontem. Obezřetný by měl být naopak ten, kdo očekává bezpečné spoření, garantovaný výnos nebo snadno dostupnou rezervu.
Před podpisem je proto důležitější než modelový konečný zůstatek zjistit, kolik peněz se skutečně investuje, jaké jsou průběžné náklady a co se stane při předčasném ukončení. Teprve potom lze posoudit, zda spojení pojištění a investování přináší výhodu, nebo jen dvě finanční rozhodnutí zbytečně svazuje.
