Čísla dávají za pravdu Fialovi, peněženky Babišovi: Srovnání důchodů dopadlo nečekaně
Vládní a opoziční politici se často hašteří, kdo přidal důchodcům více. Pokud bychom porovnávali dvě poslední dokončená období, bude korunovým vítězem kabinet Petra Fialy. Po započtení zdražování si však důchodci výrazněji polepšili za minulé vlády Andreje Babiše.
Sledovat v Google Zprávách
Nejjednodušší srovnání nabízí pohled na průměrný sólo starobní důchod vždy na konci roku. Podle dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která shrnuje nejnovější statistická ročenka ministerstva práce, činil v prosinci 2017, tedy před první Babišovou čtyřletkou, v průměru 11 850 korun. O čtyři roky později, čili těsně před nástupem Fialovy vlády, to bylo 15 425 korun.
V době první Babišovy vlády a navazujícího druhého kabinetu vedeného stejným premiérem tak průměrná penze vzrostla o 3 575 korun, tedy o 30,2 procenta.
V prosinci 2025, kdy Fialův kabinet končil, už dosahovala 21 094 korun. Proti roku 2021 jde o zvýšení o 5 669 korun neboli 36,8 procenta.
Do výsledku vstupuje i načasování valorizací. Zvýšení od ledna 2022 připravila ještě Babišova vláda, zatímco parametry pro leden 2026 stanovil Fialův kabinet. Srovnání podle prosincových částek proto ukazuje změnu penzí během vládnutí, nikoli přesné autorství každé valorizace za celé období. Proto je nutná jistá opatrnost.
V korunách vede Fialův kabinet
Pokud se tedy počítá pouze rozdíl mezi částkou na začátku a na konci vládnutí, je prvenství jednoznačné. Za Fialovy vlády se průměrný starobní důchod zvýšil téměř o 2 100 korun více než za předchozích čtyř let. Samotné číslo ale nevypovídá o tom, kolik si senior za peníze skutečně koupil.
Právě roky 2022 a 2023 totiž přinesly mimořádně vysokou inflaci. Podle Českého statistického úřadu činila průměrná roční inflace 15,1 procenta v roce 2022 a 10,7 procenta o rok později. Prudký růst cen se promítl do valorizací, protože jejich výpočet je ze zákona navázán na inflaci a částečně také na vývoj reálných mezd.
KALKULAČKA 2027: Spočítejte si růst důchodu a doplatek k valorizaci
V roce 2022 proto důchody rostly hned třikrát. V lednu a mimořádně v červnu a září. Další mimořádné zvýšení následovalo v červnu 2023. Od ledna téhož roku se do starobních penzí navíc promítlo výchovné za děti. Část mimořádně rychlého nominálního růstu tak nebyla výsledkem volného rozhodnutí kabinetu, ale reakcí zákonného systému na prudké zdražování.
Stejná poznámka platí i pro Babišovo období. Důchody se valorizovaly podle zákonných pravidel a průměrná částka se navíc mění také podle toho, kdo do penze nově přichází a kdo ji přestává pobírat. Porovnání průměrných důchodů proto neříká, o kolik přesně vláda zvýšila penzi konkrétnímu člověku.
Po inflaci se pořadí obrací
Zajímavější výsledek přinese srovnání s cenami. Mezi prosincem 2017 a prosincem 2021 vzrostla podle měsíčních indexů ČSÚ cenová hladina kumulovaně přibližně o 14,8 procenta. Průměrný důchod se přitom zvýšil o 30,2 procenta. Po očištění o růst cen tak jeho kupní síla za Babišovy vlády stoupla zhruba o 13,4 procenta.
Mezi prosincem 2021 a prosincem 2025 zdražilo zboží a služby dohromady přibližně o 30,2 procenta. Průměrná penze vzrostla o 36,8 procenta. Reálný přírůstek za Fialovy vlády tak vychází přibližně na pět procent. Z pohledu kupní síly tedy vychází lépe první Babišovo premiérské období, přestože nominální nárůst byl nižší.
Pro srovnání, mezi koncem let 2013 a 2017, tedy v období vlády Bohuslava Sobotky, se průměrný starobní důchod zvýšil z 10 970 na 11 850 korun. Šlo o necelých osm procent, což je proti oběma následujícím obdobím výrazně méně.
