Důchodci i voliči ANO nejvíc podporují volnější utrácení státu
Vláda chce uvolnit rozpočtová pravidla, což by v konečném důsledku mohlo do budoucna zmírnit některé zákonné brzdy proti navyšování státního dluhu. Někteří lidé to podporují, ale více jich je proti. Rozdílné názory panují napříč generacemi, přičemž změna se dočkala největší podpory u lidí v důchodovém věku.
Sledovat v Google Zprávách
Průzkum společnosti Median pro Radiožurnál proběhl ve dnech od 3. do 5. srpna 2026. Zapojilo se do něj 1016 lidí starších 18 let z celé republiky. Median zjišťoval, zda lidé souhlasí s přijetím navrhované změny rozpočtových pravidel. Se změnou souhlasilo 28 procent dotázaných. Proti bylo 38 procent.
U lidí kolem důchodového věku je podpora vyšší
Mezi lidmi ve věku od 65 do 74 let podpořilo změnu 40 procent dotázaných. Mladší lidé byli k návrhu zdrženlivější. V žádné věkové skupině se podpora nedostala nad polovinu. Celkově tak volnější pravidla podporuje méně než třetina Čechů, zatímco mezi lidmi od 65 do 74 let jsou pro čtyři z deseti.
Rozdíly jsou vidět také mezi voliči. Podle Medianu návrh podporuje necelých 45 procent voličů ANO. U voličů SPD je podpora o něco nižší a mezi voliči Motoristů dosahuje nejméně 37 procent. Naopak nesouhlas převažuje u voličů Pirátů, SPOLU a STAN.
Vláda dostane při rozpočtu větší prostor
Stát nemůže při přípravě rozpočtu jednoduše utratit libovolnou částku. Zákony určují limity, které mají brzdit příliš vysoké schodky a zadlužování. Novela část těchto omezení zmírňuje.
Pokud novela projde, vláda bude moci například déle navyšovat výdaje na obranu nad běžný rozpočtový rámec. Podobná výjimka se má týkat strategických infrastrukturních staveb. Při zhoršení bezpečnostní situace může kabinet zvýšit schválené výdaje rozpočtu až o deset procent.
Dostane tak větší prostor utrácet i v situaci, kdy by ji dosavadní pravidla už brzdila. To neznamená, že všechny nové možnosti automaticky využije. Může se ale zvýšit částka, kterou stát v některých letech pokryje dluhem.
Národní rozpočtová rada ještě podle původních pravidel počítala pro rok 2027 s výdajovým rámcem odpovídajícím hotovostnímu schodku státního rozpočtu 156 miliard korun. Po započtení 34 miliard na návratnou pomoc pro nové jaderné zdroje by šlo o 190 miliard. Rada zároveň upozornila, že po přijetí novely už tento limit nebude závazný.
Prezident zákon vetoval, poslanci ho ale přehlasovali
Když Median průzkum na začátku srpna dělal, nebylo ještě jasné, jak novela dopadne. Prezident Petr Pavel ji vetoval, protože mu vadilo další možné zadlužování i menší kontrola Sněmovny nad částí výdajů.
Od té doby se situace posunula. Ve středu 26. srpna 2026 poslanci prezidentské veto přehlasovali. Pro bylo 104 koaličních poslanců, potřeba bylo nejméně 101 hlasů. Proti hlasovalo 72 poslanců opozice.
Zákon tak Parlament definitivně schválil. Opozice se chce obrátit na Ústavní soud.
Vyšší schodek neznamená vyšší důchody
Pro seniory je podstatné, že samotné uvolnění pravidel žádné zvýšení penzí nepřináší. Důchody se valorizují podle pravidel stanovených zákonem. Novela pouze rozšiřuje možnosti státu při sestavování rozpočtu.
Větší schodky se ale mohou projevit jinde. Stát si na chybějící peníze půjčuje a z dluhu potom platí úroky. Čím více peněz padne na obsluhu dluhu, tím méně jich zbývá na jiné oblasti. Mezi ně patří také důchody, zdravotnictví, sociální služby nebo investice.
Národní rozpočtová rada očekává, že schodek celých veřejných financí bude v roce 2027 kolem tří procent HDP. Konečný výsledek podle ní bude záležet na dalších rozhodnutích vlády při přípravě rozpočtu.
Větší utrácení může přidat tlak na ceny
Další otázkou je inflace. Ani tady neplatí, že vyšší schodek automaticky zdraží potraviny nebo energie. Pokud ale stát do ekonomiky posílá více peněz na dluh, může tím růst cen podpořit.
Česká národní banka upozornila, že další růst deficitu veřejných financí by zvýšil riziko inflačního působení rozpočtové politiky. Inflaci přitom nyní očekává za celý rok 2026 kolem dvou procent a pro rok 2027 počítá s 2,5 procenta.
Pro důchodce je vývoj cen citlivé téma. Vyšší inflace zdražuje každodenní nákupy a snižuje hodnotu peněz. Později se sice promítá také do valorizace důchodů, domácnost ale vyšší ceny pocítí dříve.
