Jak zachránit důchody v Česku: Evropa sází na investice, zaměstnanecké spoření i vyšší věk
Český důchodový systém čekají v příštích letech další změny. Stárnutí populace totiž znamená, že na jednoho penzistu bude připadat stále méně pracujících. Tuzemská debata se přitom často soustředí hlavně na věk odchodu do důchodu nebo valorizace. Při pohledu do zahraničí je ale vidět, že samotné posouvání hranice nemusí stačit.
Sledovat v Google Zprávách
Česko už částečně tímto směrem míří. Ministerstvo financí letos navrhlo změny penzijního spoření, které mají snížit poplatky a u mladších lidí zvýšit podíl akcií. Přibližně čtyři miliony Čechů mají v soukromých penzijních fondech kolem 660 miliard korun. Ve srovnání se zeměmi, kde zaměstnanecké penze tvoří důležitou část příjmů ve stáří, však zůstává český kapitálový pilíř poměrně slabý.
Švédsko a Nizozemsko ukazují jinou cestu
Právě větší zapojení úspor je jednou z cest, kterou nyní zvažuje také Německo. Vládní komise tam v červnu navrhla vytvořit fond inspirovaný Švédskem. Povinně by do něj přispívali zaměstnanci i zaměstnavatelé a peníze by se investovaly na finančních trzích. Výnosy by v budoucnu pomáhaly financovat penze a snižovaly tlak na průběžný systém, který je s přibývajícím počtem seniorů stále dražší.
Německý návrh počítá také s postupným zvyšováním věku podle vývoje délky života. Hranice by se tak nemusela měnit pokaždé novým politickým rozhodnutím. V českých podmínkách by podobné pravidlo přineslo větší předvídatelnost: lidé by s větším předstihem věděli, kdy mohou do penze odejít a jak vysokou penzi mohou čekat, a stát by nemusel každých několik let znovu otevírat stejný spor.
Pro Česko by podobný model znamenal zásadní změnu. Stát by nebyl odkázán téměř výhradně na to, kolik peněz v daném roce vybere od pracujících. Část budoucích důchodů by vznikala z dlouhodobě investovaných úspor. Důležité by ovšem bylo nastavit nízké poplatky, jednoduchá pravidla a automatické investování, aby systém fungoval i pro lidi, kteří se o finanční trhy vůbec nezajímají.
Ještě dál je Nizozemsko. Zaměstnanecké důchody jsou tam běžnou součástí pracovního poměru a tamní penzijní systém spravuje majetek v řádu bilionů eur. Země zároveň prochází rozsáhlou reformou, při níž se více propojí výše budoucí penze s vývojem investic. Pro Česko je zajímavý hlavně rozsah druhého pilíře. Spoření na stáří tam není jen dobrovolným doplňkem pro část obyvatel, ale jedním ze základů celého systému.
Jihoamerické Chile je zase zajímavým příkladem země, která se po desetiletích spoléhání na individuální penzijní účty rozhodla systém více promíchat se solidaritou. Reforma schválená v roce 2025 se naplno rozbíhá právě letos a postupně zvyšuje odvody placené zaměstnavateli o sedm procentních bodů. Část peněz dál směřuje na osobní účty pracovníků, další část ale financuje nový solidární prvek systému.
Dánsko jde jinou cestou a část problému řeší velmi vysokými úsporami na penzi i automatickým posouváním důchodového věku. Vedle státní penze tam mají velkou váhu zaměstnanecké penzijní programy, do kterých lidé spoří během pracovního života. Průměrný Dán měl podle červnových statistik na penzi naspořeno přes milion dánských korun (přibližně přes tři a čtvrt milionu Kč). Současně země počítá s tím, že důchodový věk vzroste ze současných 67 let na 68 let v roce 2030, 69 let v roce 2035 a následně na 70 let v roce 2040.
Vyšší věk sám o sobě problém neřeší
Další inspiraci nabízí Velká Británie, byť spíše jako varování. Důchodový věk se tam od dubna 2026 postupně zvyšuje z 66 na 67 let. Parlamentní výbor však upozornil, že 57 procent lidí už rok před dosažením důchodového věku nepracuje. Častěji jde o lidi se zdravotními problémy, pečující osoby nebo obyvatele chudších regionů.
Podobný problém by mohl řešit i český systém. Pokud stát bude chtít, aby lidé zůstávali v zaměstnání déle, nestačí pouze posunout číslo v zákoně. Pro fyzicky náročné profese, dlouhodobě nemocné nebo lidi, kteří přišli o práci několik let před penzí, je zapotřebí vytvořit funkční přechodné řešení. Může jít o dřívější odchod podle délky odpracované doby, částečný důchod nebo silnější podporu při změně zaměstnání.
Zdroje: Reuters, Evropská komise, UK Parliament.
