Babiš chce důchod v 65 letech. Politický trumf může mladší Čechy přijít draho

Důchod nejpozději v 65 letech patřil k nejsrozumitelnějším slibům, se kterými hnutí ANO oslovovalo voliče. Zatímco předchozí vláda prosadila postupné zvyšování důchodového věku až na 67 let, Andrej Babiš slíbil návrat ke staré hranici.

Smutná mladá žena.
i
Foto: Shutterstock
Smutná mladá žena.

Pro lidi, kteří se blíží penzi, jde o snadno uchopitelné téma. Ekonomický účet se však začne naplno otevírat až ve chvíli, kdy do důchodu zamíří silnější ročníky a na jejich penze bude vydělávat méně pracujících.

Podle nynějších pravidel se důchodový věk u lidí narozených po roce 1965 zvyšuje o jeden měsíc za každý další rok narození. Strop 67 let se týká ročníků narozených po roce 1988. ANO chce tento mechanismus zrušit a růst zastavit na 65 letech.

V nejbližších letech by rozdíl ve státním rozpočtu téměř nebyl vidět. Krátkodobé rozpočtové dopady jsou podle propočtů nízké, zatímco výraznější náklady se projeví až v dalších desetiletích. Podle schválené reformy by se na hranici 67 let poprvé dostali lidé až v druhé polovině padesátých let. Krátkodobě se rozpočtové dopady projeví jen omezeně, zatímco většina nákladů by podle propočtů připadla na další desetiletí.

Účet začne rychle růst po roce 2030

Propočty ministerstva práce, které se letos dostaly na jednání tripartity, ukazují, že změna by začala státní kasu citelněji zatěžovat od třicátých let. V roce 2030 by výdaje na penze byly proti platným pravidlům vyšší asi o 2,2 miliardy korun, o pět let později už o 18,2 miliardy. V roce 2040 by rozdíl dosáhl 57,6 miliardy, kolem poloviny století téměř 129 miliard a v roce 2060 zhruba 191 miliard korun ročně.

Premiér Andrej Babiš.
i
Foto: Michal Růžička / MAFRA / Profimedia

Nejde přitom jen o to, že stát bude dva roky navíc vyplácet penzi lidem, kteří by podle současné úpravy ještě pracovali. Část z nich zároveň přestane odvádět sociální pojištění a platit daně z výdělků. Zaměstnavatelé proto varují také před úbytkem pracovní síly. Odbory naopak zastropování podporují a argumentují tím, že lidé po desítkách let práce nemají být nuceni odcházet do penze stále později.

Ministerstvo práce samo připouští, že další posouvání hranice může být po více než třiceti letech postupného růstu důchodového věku příliš razantní. Spor tak je i o to, jak dlouho mají lidé zůstávat na trhu práce.

Kolik dnů vám zbývá do důchodu: Kalkulačka důchodového věku

Méně pracujících, více seniorů

Problém je, že demografie jde proti politicky líbivému řešení. Na konci roku 2024 žilo v Česku 2,26 milionu lidí starších 65 let a tvořili už více než pětinu populace. Počet obyvatel v produktivním věku se přitom proti roku 2015 snížil. Index ekonomické závislosti vzrostl za deset let z 60 na 72 lidí mimo produktivní věk na každou stovku lidí v produktivní skupině.

Právě proto předchozí reforma věk zvýšila. Ministerstvo financí odhadovalo, že balík penzijních změn včetně vyššího důchodového věku zlepší dlouhodobou bilanci veřejných financí asi o 1,5 procenta HDP. Národní rozpočtová rada zároveň upozorňovala, že stárnutí populace začne po roce 2030 tlačit důchodový systém do schodků.

Zdroje: MPSV, Patria, iDNES

Více k tématu