Lidé před důchodem hromadně končí v práci: Stát zjistil, že poslední zastávkou bývá úřad práce
Debaty o důchodech se většinou točí kolem toho, v kolika letech mají lidé do penze odcházet. Nová analýza ministerstva práce však ukazuje jiný problém. Značná část Čechů přestává pracovat už rok či dva před přiznáním důchodu. Nejčastěji kvůli ztrátě zaměstnání, zdravotním potížím nebo nutnosti starat se o blízkého člověka.
Sledovat v Google Zprávách
Při dosažení důchodového věku už podle ministerstva nepracuje každý druhý člověk. To není v rozporu s tím, že 59 procent lidí odchází do důchodu ze stabilního zaměstnání nebo podnikání – jde totiž o dva různé okamžiky, na které analýza upozorňuje. Čtyři z deseti lidí navíc nevstupují do penze ze stabilního zaměstnání. Samotné datum přiznání důchodu proto často neodpovídá okamžiku, kdy člověk skutečně opustil pracovní trh.
Analýza vychází z údajů o 288 tisících lidí, kterým byl mezi lety 2017 a 2019 přiznán řádný, předčasný nebo transformovaný invalidní důchod. Jejich pracovní a sociální situaci analyzovala v pěti letech před přiznáním důchodu.
Nezaměstnanost jako most do penze
Přibližně 59 procent lidí pracuje stabilně až do odchodu do důchodu. Dalších devět procent však zůstává bez pevnější vazby na pracovní trh dlouhodobě. Patří mezi ně například lidé s invaliditou, dlouhodobě nezaměstnaní nebo ti, kteří střídají nemocenskou, nezaměstnanost a péči o blízké.
Největší prostor pro pomoc státu představuje skupina, která o práci přichází až v závěru pracovní kariéry. Týká se to přibližně 27 procent lidí. Většinu předchozích let ještě pracují, ale rok či dva před penzí u nich prudce narůstá nezaměstnanost, pracovní neschopnost nebo invalidita.
Každý pátý člověk odchází do důchodu přímo z evidence úřadu práce. U předčasných důchodců je to dokonce 42 procent. Do evidence se přitom lidé často hlásí přibližně jedenáct měsíců před přiznáním penze, tedy na dobu, která odpovídá maximální délce podpory v nezaměstnanosti u starších uchazečů. Pro část lidí se tak úřad práce stává poslední zastávkou mezi zaměstnáním a důchodem.
Zdravotní problémy přicházejí dříve
Významnou roli hraje také zdraví. V průměrném měsíci je na pracovní neschopnosti delší než dva týdny 9,5 procenta budoucích předčasných důchodců. U lidí mířících do řádné penze je to 5,6 procenta.
Předčasní důchodci bývají nemocní také déle. V posledních letech před penzí trvá jejich pracovní neschopnost v průměru až o měsíc déle než u lidí, kteří odejdou v řádném termínu. Nejčastěji je trápí problémy pohybového aparátu, především bolesti zad. Následují nemoci dýchacích cest a kardiovaskulární potíže.
Rizikový okamžik nastává ve chvíli, kdy se člověk po dlouhé nemoci už nevrátí ke svému zaměstnavateli, ale zamíří na úřad práce. U předčasných důchodců se to v posledním roce před penzí týká až třinácti procent případů.
Nová kalkulačka: Kolik dnů vám zbývá do důchodu
Podle ministerstva by proto stát i zaměstnavatelé měli zasáhnout dříve. Pomoci mohou úpravy pracovního místa, přechod na méně fyzicky náročnou pozici, zkrácený úvazek, rehabilitace nebo rekvalifikace. Jakmile člověk zůstane bez práce delší dobu, šance na jeho návrat rychle klesá.
Pomoci mají kratší úvazky i rekvalifikace
Ministerstvo práce chce starší pracovníky podporovat například prostřednictvím projektu Věk není překážkou. Ten je určen především lidem starším 55 let a nabízí poradenství, rekvalifikace, pomoc s hledáním zaměstnání nebo příspěvky na vytvoření pracovního místa. Projekt má pokračovat do poloviny roku 2028.
Zaměstnavatelé mohou rovněž využívat slevu na sociálním pojistném za pracovníky starší 55 let, kteří pracují na zkrácený úvazek. Ministerstvo připravuje i další opatření, jež mají usnadnit kombinování zaměstnání s péčí o nemocného partnera nebo rodiče.
Právě péče o blízké se před důchodem týká přibližně deseti procent žen a pěti procent mužů. Většina z nich přitom pracovat nepřestane, potřebuje však pružnější pracovní dobu nebo dostupnější sociální služby.
Stárnutí populace přitom význam starších pracovníků dál zvyšuje. Počet zaměstnaných lidí starších 60 let se od roku 1993 více než ztrojnásobil. V roce 2024 už v Česku pracovalo dvakrát více lidí nad šedesát let než zaměstnanců mladších 25 let.
