Stát začne detailně sledovat rizikové práce: Data rozhodnou o dřívějších důchodech
Lidé pracující v rizikových profesích by se v budoucnu mohli dočkat přesnějšího posuzování nároku na dřívější odchod do důchodu. Vláda schválila změnu, která zavádí povinnou evidenci rizikových prací prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Nová databáze má poskytnout podrobnější přehled o tom, kolik lidí pracuje v náročných podmínkách a jak dlouho jsou jim vystaveni.
Sledovat v Google Zprávách
Novinka je součástí novely zákona o ochraně veřejného zdraví. Přestože se návrh týká především zdravotnické legislativy, významnou změnu přináší také pro oblast důchodového systému.
Data mají v budoucnu pomoci při rozhodování o nárocích zaměstnanců vykonávajících rizikové práce.
Stát získá přesnější přehled o rizikových profesích
Dosud byly informace o rizikových pracích vedeny v různých evidencích. Nově budou zaměstnavatelé vybrané údaje předávat prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ).
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha právě tato změna umožní lépe vyhodnocovat, kolik lidí v rizikových profesích skutečně pracuje a jak dlouho jsou škodlivým podmínkám vystaveni.
„Nově se zavádí povinnost evidence rizikových prací v souvislosti s jednotným měsíčním hlášením zaměstnavatelů. Tyto změny nám pomohou lépe analyzovat rizikové profese a využít to pak například pro téma předčasných důchodů a podobně,“ uvedl po jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Horníci, svářeči, chemici i další
Za rizikové práce jsou považována zaměstnání, při nichž jsou pracovníci dlouhodobě vystaveni faktorům, které mohou negativně ovlivnit jejich zdraví. Patří mezi ně například nadměrný hluk, vibrace, prach, chemické látky, biologické činitele nebo fyzicky mimořádně náročná práce.
Zařazení konkrétní práce do rizikové kategorie podléhá pravidlům stanoveným právními předpisy a posuzují jej příslušné orgány ochrany veřejného zdraví.
Evidence se bude týkat zaměstnanců vykonávajících práce zařazené mezi rizikové podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
Jde zejména o profese, při nichž jsou pracovníci dlouhodobě vystaveni škodlivým vlivům pracovního prostředí. Patří mezi ně například:
- horníci a pracovníci v podzemí,
- hutníci a slévači,
- svářeči,
- stavební dělníci pracující s azbestem nebo jinými nebezpečnými materiály,
- zdravotníci přicházející do kontaktu s biologickými riziky,
- zaměstnanci chemického průmyslu,
- pracovníci vystavení nadměrnému hluku nebo vibracím,
- zaměstnanci pracující v prašném prostředí,
- pracovníci vystavení ionizujícímu záření,
- některé profese ve výrobě, dopravě nebo energetice.
Ne všechny tyto profese automaticky zakládají nárok na dřívější odchod do důchodu. Rozhodující je konkrétní zařazení práce do rizikové kategorie a splnění dalších podmínek stanovených zákonem.
Novinka ještě pravidla nezmění
Nová evidence neznamená, že se automaticky rozšíří okruh lidí, kteří budou moci odejít do důchodu dříve. Sama o sobě totiž nemění podmínky pro přiznání předčasného ani dřívějšího důchodu.
Jejím hlavním cílem je vytvořit kvalitnější datový základ, díky kterému bude možné lépe posuzovat, jaké profese jsou skutečně dlouhodobě zdravotně zatěžující a jaká pravidla by pro ně měla v budoucnu platit.
Novela zákona řeší také další oblasti ochrany veřejného zdraví. Přizpůsobuje českou legislativu evropským pravidlům pro materiály přicházející do styku s pitnou vodou, mění pravidla pro některá povolení při práci s azbestem nebo upravuje další ustanovení týkající se ochrany veřejného zdraví.
Evidence rizikových prací je však jednou z nejvýznamnějších změn z pohledu zaměstnanců a důchodového systému. Zákon však teprve ještě čeká schvalování parlamentem a podpis prezidenta.
Přesnější zacílení
Důvodem není jen lepší přehled o pracovních rizicích. V posledních letech se opakovaně diskutuje o tom, kdo by měl mít možnost odejít do důchodu dříve kvůli náročné profesi.
Aby stát mohl pravidla nastavovat spravedlivě, potřebuje mít přesná data o tom, kolik lidí v rizikových podmínkách skutečně pracuje, jak dlouho jim jsou vystaveni a jaké zdravotní dopady jednotlivé profese mají.
Nová evidence má právě tyto informace sjednotit a zpřesnit. Sama o sobě sice nárok na dřívější důchod nerozšiřuje. Může se ale stát důležitým podkladem pro budoucí změny důchodového systému a zároveň ovlivnit podobu pravidel pro zaměstnance pracující v náročných a zdraví škodlivých podmínkách.
