Invalidní důchod může překvapit: ČSSZ počítá i roky, které člověk nikdy neodpracoval

Invalidní důchod nezávisí jen na počtu odpracovaných let nebo výši příjmů. Při jeho výpočtu se rovněž zohledňuje takzvaná dopočtená doba, díky které může být přiznaná částka vyšší, než kdyby se vycházelo pouze z odpracovaných let. Řada lidí přitom neví, co tento pojem znamená a proč hraje při stanovení invalidního důchodu tak důležitou roli.

Senior pomáhá ženě na invalidním vozíku v domácím prostředí.
i
Foto: Shutterstock.com
Senior pomáhá ženě na invalidním vozíku v domácím prostředí.

Aktuální zákony počítají s tím, že lidé s přiznanou invaliditou již nemohou získávat další roky důchodového pojištění, a právě dopočtená doba má zmírnit dopady předčasné ztráty pracovní schopnosti.

Dopočtenou dobou se rozumí období od vzniku nároku na invalidní důchod až do dosažení řádného důchodového věku. Nejde tedy o dobu, kterou člověk skutečně odpracuje, ale o období, které se pro účely výpočtu důchodu započítává, jako by byl i nadále účasten důchodového pojištění.

Díky tomu nejsou invalidní důchodci znevýhodněni kvůli tomu, že ze zdravotních důvodů nemohou pracovat.

Ne vždy se započítává v plném rozsahu

To ovšem neznamená, že se dopočtená doba automaticky započítá každému v plném rozsahu. Rozhodující je především to, zda člověk před vznikem invalidity získal potřebnou dobu českého důchodového pojištění a současně splňuje podmínky stanovené zákonem.

V plném rozsahu se započítává tehdy, pokud je období od 18 let věku do vzniku invalidity kryto českým důchodovým pojištěním. Stejné pravidlo platí také v případě, že invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo například nemoci z povolání.

V některých případech se dopočtená doba započítá v plném rozsahu i v momentě, kdy období bez důchodového pojištění nepřesáhne zákonem stanovenou hranici:

  • do jednoho roku, pokud invalidita vznikla před 28. rokem věku,
  • do dvou let, pokud invalidita vznikla mezi 28. a 40. rokem věku,
  • do tří let, pokud invalidita vznikla po 40. roce věku.
Seniorka na invalidním vozíku konzultuje s pečovatelkou dokumenty.
i
Foto: Shuttestock.com

Příklad:

Představme si muže, kterému je v roce 2026 45 let a byl mu přiznán invalidní důchod třetího stupně. Do doby přiznání invalidního důchodu získal 27 let důchodového pojištění, ovšem kvůli zdravotnímu stavu už nemůže dále pokračovat v práci.

V praxi to znamená, že při stanovení procentní výměry důchodu nebude posuzováno pouze 27 let pojištění, ale díky dopočtené době se mu k době pojištění započte i doba do dosažení důchodového věku, tedy přibližně dalších 20 let. Právě proto může být výsledný invalidní důchod vyšší, než kdyby se hodnotila pouze skutečně získaná doba pojištění.

Od roku 2026 platí některé změny ve výpočtu invalidních důchodů

Přestože pravidla pro započítávání dopočtené doby zůstala zachována, od roku 2026 došlo k mírným úpravám parametrů výpočtu nově přiznávaných invalidních důchodů.

U invalidního důchodu třetího stupně přiznaného v roce 2026 činí procentní sazba 1,495 % (v období před rokem 2026 se jedná o procentní sazbu 1,5 %) výpočtového základu za každý celý rok pojištění, u druhého stupně polovinu této hodnoty a u prvního stupně jednu třetinu.

Základní výměra důchodu je v roce 2026 stanovena na 4 900 Kč měsíčně. Současně se upravila také minimální procentní výměra invalidních důchodů, která je nově navázána na výši základní výměry.

Výši důchodu ovlivňují i další faktory

Dopočtená doba není jediným faktorem, který rozhoduje o výši invalidního důchodu. Významnou roli hraje také výše příjmů, ze kterých bylo odváděno důchodové pojištění, celková doba pojištění i přiznaný stupeň invalidity.

Invalidní důchod se stejně jako starobní skládá ze základní výměry a procentní výměry. Zatímco základní výměra je pro všechny příjemce stejná, procentní výměra se stanovuje individuálně podle zákonných pravidel.

V případě nejasností ohledně výpočtu invalidního důchodu je možné obrátit se na Českou správu sociálního zabezpečení, která poskytuje informativní výpočty. K dispozici jsou také online kalkulačky, díky nimž lze získat alespoň orientační představu o budoucí výši důchodu.

Zdroje: Česká správa sociálního zabezpečení – Invalidní důchod; Česká správa sociálního zabezpečení – Invalidní důchody podrobně; Ministerstvo práce a sociálních věcí.

 

Více k tématu