Jaký důchod čeká OSVČ při minimálních zálohách: Nízké odvody se mohou tvrdě vrátit
Řada živnostníků neboli osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) odvádí na sociální pojištění jen zákonem stanovené nezbytné minimum. Jak se to ale v budoucnu projeví na jejich důchodech? Výše měsíční zálohy sama neříká, jakou penzi si podnikatel vytváří. Rozhoduje vyměřovací základ, který se zapisuje do evidence důchodového pojištění.
Sledovat v Google Zprávách
U zaměstnance se pro důchod počítá vyměřovací základ, který zpravidla odpovídá jeho hrubé mzdě. U OSVČ se vychází z vyměřovacího základu odvozeného od daňového základu. Pokud je příliš nízký, použije se zákonné minimum. Zde vzniká velký rozdíl mezi zaměstnáním a podnikáním.
Na samotné výši tržeb nezáleží
Od července 2026 klesne minimální záloha hlavní OSVČ z 5 720 na 5 005 korun. Současně se sníží minimální měsíční vyměřovací základ z 19 587 na 17 139 korun. Změna se při ročním vyúčtování promítne do celého roku 2026.
Pro důchod to znamená, že OSVČ platící minimum si za rok 2026 vytváří podobný základ jako zaměstnanec s hrubou mzdou 17 139 korun měsíčně. Nezáleží na tom, kolik peněz podnikateli prošlo účtem ani jak vysoké měl tržby.
Letošní minimální mzda zaměstnance na plný úvazek činí 22 400 korun. Základ hlavní OSVČ na minimu je tedy o 5 261 korun nižší.
Rozdíl vzniká i tehdy, když podnikatel vydělává podstatně více než 17 tisíc korun měsíčně. Pro výpočet pojistného totiž nerozhodují jeho tržby, ale daňový a následně vyměřovací základ.
O výši pojistného rozhoduje zisk
Vyšší příjmy obvykle znamenají také vyšší sociální pojištění. Rozhodující však není částka, která podnikateli přijde na účet. ČSSZ vychází z daňového základu, tedy z příjmů snížených o skutečné nebo paušální výdaje.
Vyměřovací základ činí nejméně 55 % daňového základu. Pokud se výsledek dostane nad zákonné minimum, OSVČ musí odvést vyšší pojistné. Minimální záloha proto platí hlavně pro podnikatele s nižším ziskem.
Podnikatel může mít poměrně vysoké tržby, a přesto platit minimum, pokud má také vysoké výdaje. Dva lidé se stejnými příjmy proto nemusí odvádět stejnou částku. Rozhodne jejich zisk po odečtení výdajů.
Růst příjmů se nemusí projevit v zálohách okamžitě. Jejich výše vychází z posledního podaného přehledu. Po skončení roku ČSSZ pojistné přepočítá, případný rozdíl OSVČ doplatí a následně začne odvádět nové zálohy.
Za zaměstnance se odvádí více, než ukazuje jeho výplatní páska
Při porovnávání OSVČ a zaměstnance se často bere pouze částka stržená zaměstnanci ze mzdy. Takové srovnání ale vynechává pojistné hrazené zaměstnavatelem.
Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že zaměstnanec odvádí na sociální pojištění 7,1 % hrubé mzdy. Zaměstnavatel přidává dalších 24,8 %. U minimální mzdy 22 400 korun tak do systému odchází celkem 7 145,60 koruny měsíčně.
Samotnému zaměstnanci se z výplaty strhne 1 590,40 koruny. Zaměstnavatel za něj odvede dalších 5 555,20 koruny. Část, kterou člověk vidí na své výplatní pásce, proto představuje jen menší díl celkového odvodu.
Hlavní OSVČ na minimu bude od července odvádět 5 005 korun. Oproti zaměstnanci s minimální mzdou jde celkově o více než dva tisíce korun měsíčně méně. Současně má OSVČ nižší základ pro budoucí penzi.
Přímé porovnání má ještě jednu zvláštnost. U zaměstnance je nemocenské pojištění povinnou součástí odvodů. OSVČ ho platí dobrovolně a základní záloha 5 005 korun ho nezahrnuje.
Jeden rok na minimu penzi nerozhodne
Budoucí důchod nevychází pouze z posledního roku podnikání. ČSSZ hodnotí vyměřovací základy z dlouhého období a zároveň sleduje získanou dobu pojištění.
Jeden slabší rok proto obvykle nezpůsobí výrazný propad. Problém vzniká spíše tehdy, když OSVČ odvádí minimum deset, dvacet nebo více let. Nízké základy se potom promítnou do dlouhodobého průměru.
Výpočet důchodů se navíc v dalších letech postupně mění. Dnešní OSVČ proto nemůže svou budoucí částku určit jen vynásobením současných záloh.
Minimum splní povinnost, ale vysokou penzi nevytvoří
Minimální záloha umožní hlavní OSVČ získat započitatelný rok důchodového pojištění. Výše penze se ale odvíjí i od částky, ze které člověk odváděl.
Od července odpovídá minimum mzdě 17 139 korun. Zaměstnanec na plný úvazek přitom nemůže v roce 2026 dostávat méně než 22 400 korun měsíčně. Rozdíl se proto při dlouhém podnikání může nasčítat do mnoha let.
