Práce v důchodu se mění. Lidé mohou získat víc, ale jedna chyba je připraví o peníze
Odchod do starobního důchodu nemusí nutně znamenat konec ekonomické aktivity. Ba naopak. Pokud se na to člověk cítí, nic mu nebrání pracovat dál a přilepšit si k důchodu. Vedle penze může pobírat také příjem z práce a využít některá zvýhodnění. Je však potřeba také dodržovat mnohá zákonem nastavená pravidla, aby se práce v důchodu vyplatila.
Sledovat v Google Zprávách
Pro mnohé je věk odchodu do důchodu jenom další položkou v časové ose jejich života. Cítí se zdrávi, plní energie, nebo si prostě život bez pracovního rytmu nedovedou představit. Stát takovým lidem nebrání a delší ekonomická aktivita lidí v důchodovém věku je pro veřejné finance i trh práce dlouhodobě přínosná.
Lidé pobírající starobní důchod můžou pracovat jako podnikatelé neboli OSVČ, mohou se nechat zaměstnat, nebo vykonávat dílčí práce takzvaně na dohody.
Výhody práce v důchodu
Stát se snaží práci v důchodu pro lidi zatraktivnit. Kromě toho, že budou pracující důchodci vedle důchodu pobírat také mzdu, mohou od roku 2025 uplatnit slevu 6,5 procenta na pojistném. Nárok na ni mají jak zaměstnaní důchodci, tak OSVČ.
Jedinou podmínkou je, že musí doložit:
- rozhodnutí o přiznání starobního důchodu a čestné prohlášení o nároku na výplatu starobního důchodu v plné výši,
nebo
- potvrzení plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši.
Zaměstnavatel slevu odepíše z pojistného již za měsíc, ve kterém o ni pracující požádá a doloží splnění potřebných podmínek. Podnikatelé ji uplatní u přehledu o příjmech a výdajích za daný rok.
„Na slevu 6,5 % máte za předchozí kalendářní rok nárok, pokud splníte obě podmínky (dosáhli jste důchodového věku a pobíráte starobní důchod v plné výši) v daném kalendářním roce alespoň po jeden celý kalendářní měsíc. Pokud máte nárok na výplatu starobního důchodu pouze v některých měsících roku (nárok na výplatu důchodu vznikl v průběhu roku), máte nárok na slevu na pojistném pouze z poměrné části vyměřovacího základu (ročního),“ dodává Česká správa sociálního zabezpečení.
O kolik si pracující důchodce přilepší?
Zaměstnanec běžně odvádí na pojištění 7,1 procenta z hrubé mzdy. Z toho právě 6,5 procenta tvoří důchodové pojištění. Člověk splňující výše uvedené podmínky tak odvádí jen 0,6 procenta, které jde na nemocenské pojištění.
Díky samotné slevě na pojištění si může důchodce teoreticky přijít klidně i na stovky korun až jednotky tisíc korun měsíčně k dobru. Například při hrubé mzdě 35 tisíc korun by bez slevy zaplatil na pojištění 7,1 procenta, tedy 2 485 korun. Po uplatnění slevy 6,5 procenta je to jen 210 korun. Rozdíl činí 2 275 korun měsíčně.
Předčasní důchodci si musí hlídat výdělek
Jiná situace panuje u lidí, kteří odešli do důchodu dříve, než jim vznikl nárok na standardní starobní důchod, a pobírají tedy předčasný důchod.
Pro zákon, potažmo výpočet penze či výhod vyplývajících z práce v důchodu, je u předčasných důchodů podstatné to, zda pracovní činnost zakládá účast na důchodovém pojištění.
I tito lidé mohou být výděleční, ale nesmějí překročit určité limity. Pokud by porušil podmínku, že jeho výdělek zakládá účast na důchodovém pojištění, riskuje, že mu stát přestane důchod vyplácet.
Stačí se ale držet zákonem stanovených hranic pro výdělek u jednotlivých typů spoluprací. V roce 2026 jsou nastaveny takto:
- u dohody o provedení práce (DPP) je příjem nižší než 12 000 korun u jednoho zaměstnavatele
- u dohody o pracovní činnosti (DPČ) je příjem nižší než 4500 korun
- u OSVČ nesmí daňový základ dosáhnout částky 117 521 korun.
Jakmile člověk pobírající předčasný důchod vstoupí do řádného starobního důchodu, omezení už se na něj nevztahují.
Každý rok je potřeba ověřit si aktuální podmínky a výše hraničních sum pro důchodové pojištění.
Ve hře další přilepšení
Současná vláda navíc chystá ještě jedno zvýhodnění pracujících důchodců. Vedle stávající slevy na pojistném navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí navyšovat důchod o 1,5 procenta z vyplácené procentní výměry za každých 365 dnů výdělečné činnosti. U kratší práce má člověk dostat poměrnou část.
Pokud se budeme držet příkladu důchodce s 35 tisíci korun měsíčně hrubého, tak základní výměra činí 4900 korun, procentní 30 100 korun. Při jejím zvýšení o 1,5 procenta si důchodce měsíčně polepší o 451 korun.
Vláda si tímto krokem slibuje motivaci důchodců k tomu, aby co nejdéle zůstávali ekonomicky aktivní. Má to také ulehčit systému, pokud vláda prosadí další slibovanou změnu – snížení věkové hranice pro odchod do důchodu ze současných 67 let na 65 let a rozšíření seznamu náročných profesí, které mohou odcházet do důchodu dříve.
