Senioři s nízkým důchodem mohou narazit: Superdávka zkoumá i úspory na účtu
Celý život pracovali, platili daně a nyní se snaží vyžít s důchodem, jenž často nedosahuje ani průměrné výše. Rostoucí náklady na bydlení přitom řadě seniorů dlouhodobě zatěžují rozpočet. Spoustě z nich v tomto pomáhal příspěvek na bydlení. Finanční pomoc státu prostřednictvím sociálních dávek ale zaznamenala v roce 2025 výraznou změnu, která může negativně ovlivnit rozpočty mnohých důchodců.
Sledovat v Google Zprávách
V říjnu 2025 nabyla platnosti zásadní reforma sociálního systému v České republice, jejímž předkladatelem byl tehdejší ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Reforma upravuje zákon č. 151/2025 Sb. o dávce státní sociální pomoci.
Zásadní změnou je sloučení čtyř doposud samostatných dávek (příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, přídavek na dítě) do jedné dávky státní sociální pomoci, takzvané superdávky. Ta v sobě tedy obsahuje příspěvky na:
- živobytí,
- bydlení,
- bonus na dítě,
- pracovní bonus.
Další navazující novinkou je majetkový test. Zatímco původně se posuzovaly jen čisté příjmy a náklady na energie a nájem, nově všichni žadatelé podstoupí test majetku, kterým Úřad práce zkoumá, jakým finančním zázemím domácnosti disponují. A právě to může být kamenem úrazu, protože nastavuje limity, jež jsou podle kritiků příliš přísné:
- maximálně dvě nemovitosti na bydlení,
- jedno auto na jednoho dospělého člena domácnosti,
- 200 000 Kč na osobu.
Ministerstvo tímto svým krokem zamýšlelo důsledněji individuálně zacílit dávku na potřebné osoby a zároveň předpokládalo, že na ni dosáhne více lidí, a to zejména těch, kteří se aktivně snaží svou sociální situaci řešit.
Přechod na superdávku není okamžitý, ale bylo nastavené přechodné období. Žadatelům, kteří podali žádost o superdávku do konce roku 2025, budou staré dávky garantovány do konce července 2026. Od srpna 2026 se pak bude superdávka vyplácet podle nových, přísnějších pravidel.
Proč může být superdávka pro důchodce riziková
Řada seniorů s nižším důchodem podle dosavadních pravidel bez potíží splňovala podmínky pro příspěvek na bydlení. Současně mají stranou odložené peníze pro Strýčka Příhodu, které si po celý život šetřili. Úspory jim slouží jako nedotknutelná rezerva – na pohřeb, na drahé léky i jako finanční rezerva pro případ zhoršení situace.
Nová pravidla ale zohledňují i majetek domácnosti. Lidé s vyššími úsporami nebo dalším majetkem tak na dávku nemusí dosáhnout, případně musí nejprve splnit podmínky majetkového testu. Kritici upozorňují, že nová pravidla mohou dopadat i na seniory, kteří si během života vytvořili finanční rezervu.
Modelový příklad
Paní Hubáčková (75) nedávno ovdověla. Ve vlastním domě, který s manželem v Olomouci vybudovali, bydlí nyní sama. Kromě něho vlastní ještě chatu v Beskydech a starší osobní automobil. Na spořicím účtu má našetřeno 220 000 Kč. Měsíčně pobírá důchod 17 000 Kč.
Podle orientační kalkulačky MPSV by v tomto modelovém případě na superdávku pravděpodobně nedosáhla. Paní Hubáčková sice splňuje podmínku nízkého příjmu, ale naráží na majetkový test. Stát u ní posuzuje tři věci – nemovitosti, auto a úspory. Podle zákona může vlastnit maximálně dvě nemovitosti na bydlení, takže tuto podmínku splňuje. Limit pro superdávku je jedno auto na jednoho dospělého člena domácnosti. Toto je také v pořádku. Rozhodující překážkou jsou v modelovém příkladu úspory na spořicím účtu. Limit je v tomto případě 200 000 Kč na osobu a ona ho překročila o 20 000 Kč.
Paní Hubáčkové by nepomohlo ani účelové vybrání části úspor před podáním žádosti. Úřad práce může při posuzování zkoumat majetkové poměry a původ či pohyb prostředků v rozhodném období a nárok na dávku zamítnout.
Co se u superdávky bude měnit
Současný ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) z analýzy asi 160 000 domácností zjistil, že řada lidí si kvůli superdávce pohorší místo toho, aby si polepšila. Týká se to především seniorů s nízkými důchody, kteří žijí sami ve větších bytech. Ti dostanou podle Juchelkova úřadu minimálně o třetinu méně financí. Problém podle ministra způsobily chybně nastavené normativy na bydlení neboli stropy na nájem, které neodpovídaly skutečnosti.
Formou poslaneckého pozměňovacího návrhu přidaného k novele o státní sociální pomoci, jež navyšuje rodičovskou, by měly být upraveny normativy na bydlení. Ty se budou počítat podrobněji, zvlášť pro Prahu a Brno, pro města do a nad 70 tisíc obyvatel a pak za 77 okresů. V některých městech se zvýší, například v Praze, naopak v Brně půjdou dolů.
Dále by se měl zvýšit počet zranitelných osob. K těm původním přibudou samoživitelky s dětmi do 15 let místo dosavadních 7 let.
V souvislosti s úpravami normativů ministr požádá o zkrácené jednání. To znamená, že sněmovna by se do schvalování normy pustila v červenci, platit by mohla od října letošního roku, tedy rok od platnosti původní superdávky.
