Poplatky u penzijního spoření znovu budí emoce: Fondy si z úspor ukrajují víc, než se zdá

Poplatky u penzijního spoření nejsou jen drobná položka ve smlouvě. U dlouhého spoření mohou výrazně ovlivnit, kolik peněz člověku zůstane na stáří. Nová studie ukázala reálné náklady celého systému a do hry vstupuje i vláda, která chce poplatky penzijním fondům omezit.

Žena počítá náklady a kontroluje dokumenty k penzijnímu spoření.
i
Foto: Shutterstock
Žena počítá náklady a kontroluje dokumenty k penzijnímu spoření.

Penzijko si lidé často nastaví jednou a pak ho roky moc neřeší. Sledují státní příspěvek, platbu zaměstnavatele nebo celkovou naspořenou částku. Méně pozornosti už věnují tomu, kolik stojí správa fondu. Nová studie poradenské společnosti EY pro Asociaci penzijních společností ČR ukázala, jaké náklady má celý systém.

Reálné náklady vyšly na 0,82 %

Asociace penzijních společností ČR zveřejnila studii EY, podle které průměrná nákladovost českého penzijního spoření za roky 2016 až 2025 činila 0,82 % z obhospodařovaného majetku. U starých transformovaných fondů vyšla na 0,72 %, u nových fondů doplňkového penzijního spoření na 1,53 %.

Studie pracovala s váženým průměrem celého sektoru. Podle APS ČR má číslo 0,82 % ukazovat hranici, kde se typická penzijní společnost pohybuje z pohledu zisku kolem nuly. Jinak řečeno, nejde jen o jednu položku na výpisu, ale o náklady na provoz systému.

Karel Svoboda z EY ve zprávě uvedl, že český třetí pilíř má jednu zvláštnost. Všechny běžné náklady penzijní společnosti na samotnou správu fondu se musí vejít do zastropovaného poplatku a účastníkovi se nemá účtovat nic dalšího navíc.

Staré a nové fondy nejsou stejné

Jedno průměrné číslo neukáže celý obrázek. Staré transformované fondy a nové účastnické fondy fungují jinak. Liší se dobou trvání, investičním režimem i náklady.

Transformované fondy jsou staré penzijko. Noví klienti do nich už vstoupit nemohou. Drží původní podmínky a garanci nezáporného zhodnocení, kvůli které investují opatrněji.

Nové fondy doplňkového penzijního spoření mohou mít dynamičtější strategie. S tím ale souvisejí i jiné náklady. Proto studie rozlišuje staré a nové fondy zvlášť.

Poplatky už dnes mají stropy

Poplatky u doplňkového penzijního spoření si penzijní společnosti nemohou nastavit libovolně. Zákon rozlišuje úplatu za obhospodařování majetku a úplatu za zhodnocení.

U povinného konzervativního fondu nesmí úplata za obhospodařování překročit 0,4 % ročně. U ostatních účastnických fondů je hranice 1 % z průměrné roční hodnoty majetku ve fondu. Úplata za zhodnocení může být u konzervativního fondu nejvýše 10 % a u ostatních fondů nejvýše 15 %.

U transformovaných fondů platí jiný režim. Zákon počítá s úplatou z průměrné roční bilanční sumy a také s úplatou ze zisku. Pro běžného klienta je podstatné hlavně to, že poplatky snižují výsledek, který na konci spoření uvidí.

Vládní plán ruší staré penzijní spoření: 1,7 milionu lidí čeká nepříjemná nejistota

Vláda chce poplatky omezit

Novinky napsaly, že v rámci připravovaných úprav penzijního systému mají klesnout také poplatky penzijním fondům. Změny se řeší společně s budoucností starých transformovaných fondů, ve kterých stále zůstává velká skupina klientů. Tito lidé často drží původní smlouvy kvůli garanci nezáporného zhodnocení, státním příspěvkům nebo zvyku, že penzijko mají založené dlouhé roky.

Pro klienty je snížení poplatků důležité hlavně kvůli času. Rozdíl v poplatku se za jeden rok nemusí zdát zásadní, ale u dlouhého spoření se postupně nasčítá. Pokud si člověk odkládá peníze dvacet nebo třicet let, každá část výnosu, která zůstane ve fondu místo u střadatele, může ovlivnit konečnou naspořenou částku.

Co by si měl člověk u penzijka hlídat

U penzijka nestačí sledovat jen státní příspěvek. Důležité je také vědět, v jakém fondu má člověk peníze, jaká je jeho strategie a jaké poplatky si fond účtuje.

U starších klientů může dávat větší smysl opatrnější nastavení. U mladších lidí s delším časem do výběru může být příliš konzervativní strategie slabá, protože nemusí porážet inflaci. Poplatek pak není jediná věc, která rozhoduje.

Člověk by si měl ve výpisu nebo ve smluvních dokumentech ověřit hlavně tři věci: poplatek za obhospodařování, případnou úplatu za zhodnocení a dlouhodobý výnos fondu. Samotný nízký poplatek totiž dobrý výsledek nezaručí. Vysoký poplatek ale umí slabý výnos ještě zhoršit.

Více k tématu