Důchodová rozbuška je na stole. Miliardy, věk odchodu a podivné mlčení opozice

První důchodový návrh nové vlády je na stole a slibuje seniorům více peněz. Zároveň ale otevírá spor o miliardy, věk odchodu do důchodu i budoucnost veřejných financí. Oslovení opoziční politici k němu zatím mlčí.

KOMENTÁŘ – Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo minulý týden po dlouhých debatách do připomínkového řízení návrh zákona o důchodovém pojištění. Slibuje v něm „zmírnit dopady dřívějších úspornějších změn, posílit příjmy seniorů a více motivovat lidi, aby mohli pracovat i v důchodovém věku“.

Jedná se o první vlnu slibovaných změn, se kterými přichází vláda Andreje Babiše a která se dotkne pouze stávajících důchodců. Půjde hlavně o změnu výpočtu řádných valorizací, změny v rámci věkové valorizace a u pracujících důchodců.

Kdo si polepší?

„Navrhuje se upravit valorizaci důchodů tak, aby se při jejich zvyšování znovu více zohledňoval růst reálných mezd. Zároveň se zavádí postupné navyšování důchodu od 80 let vždy po pěti letech a pracujícím starobním důchodcům se má důchod nově zvyšovat i za další výdělečnou činnost, většinou automaticky bez žádosti,“ píše se v anotaci návrhu.

Nově by se tak do řádné valorizace měla podle tohoto návrhu započítávat vedle inflace také polovina růstu reálných mezd místo dosavadní třetiny. Tato změna se ale oproti plánované účinnosti od příštího roku projeví až v roce 2028. Důchodci nad 80 let pak podle navržených změn dosáhnou každých pět let na jednorázové navýšení důchodů o 500 korun.

Starobní důchodci, kteří i nadále pracují, mají získat vyšší finanční ocenění formou zvýšení důchodu. Vedle stávající slevy 6,5 % na sociální pojištění se bude za 12 měsíců práce zvyšovat důchod o 1,5 % výše procentní výměry důchodu. Počítat se bude práce od 1. září 2026.

Nemalé výdaje

Návrh je teprve ve fázi připomínkového řízení, které bude trvat ještě několik dní. Následně budou úředníci zapracovávat změny do finálního návrhu zákona, který poté poputuje na vládu. Tam se dá předpokládat jeho schválení, neboť právě důchodové změny patří k prioritám stávající vlády. Dál už to ale tak snadné být nemusí.

V České republice pobíralo na konci loňského roku nějakou formu důchodu 2,83 milionu lidí. Celkem za ten rok vyplatila Česká správa sociálního zabezpečení 700 miliard korun na důchodech, přičemž průměrná výše starobního důchodu činila 21 175 korun. Jedná se tedy o nezanedbatelnou položku státního rozpočtu, jejíž na pohled sebemenší korekce může zásadně zahýbat se státním rozpočtem, potažmo dokonce rozkolísat fungování státu.

I proto se ve sněmovně očekává urputná snaha opozice o neprosazení těchto změn. Právě bývalá vláda zavedla svého času některé výrazné změny, které měly rozpočtu ulevit – mimo jiné zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu na 67 let. Stávající vláda ji chce zase vrátit na 65 let, přičemž tato změna by podle jejích vlastních výpočtů měla v polovině století zatěžovat rozpočet až 129 miliardami.

O důchodovém věku ale podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) bude pojednávat až druhá vlna změn, které mají začít platit v roce 2028.

Juchelka: Důchodový účet bude v přebytku

Redakce České důchody oslovila odborníky na důchodovou problematiku tří největších opozičních stran s žádostí o reakci a nastínění případné strategie pro projednávání na plénu sněmovny.

Ale ani Jiří Havránek (ODS), ani Marian Jurečka (KDU-ČSL), ani Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) neodpověděli.

Z předchozích debat je však jasné, že toto téma opozice nenechá ležet ladem. Napovědělo už třeba únorové projednávání státního rozpočtu. „Doufám, že jste si vědomi toho, že rozpočtové dopady na veřejné finance by byly prostě obrovské,“ peskoval vládu například exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, který odůvodnil i předchozí změny za jeho působení v resortu: „Ty věci jsem nedělal, protože bych z toho měl radost, ale protože jsem si byl vědom, že po dvaceti letech debat o tom, že je tady potřeba udělat změny v důchodech a přispět tomu, aby byly udržitelné veřejné finance, je potřeba udělat i nepopulární opatření a já si za nimi stojím, že prostě logiku dávaly a dávají.“

„Všechny vyspělé státy zemí OECD i EU, které mají podobný průběh demografie a porodnosti, přistupují k úplně stejným krokům: postupně posunují hranice věku odchodu do důchodu někam k 66 až dokonce k 70 rokům. To, co jsme navrhli my, byl krok za mě nepopulární, ale nutný,“ dodal.

Stávající ministr Aleš Juchelka naopak hájil rozpočet ministerstva práce a sociálních věcí. „Z odhadu celkových příjmů z pojistného na sociální zabezpečení připadá na pojistné na důchodové pojištění pro rok 2026, a to včetně příslušenství, 761,7 miliardy korun,“ uvedl. „Pokud se predikce příjmu z pojistného na sociální zabezpečení a výdajů na důchody v roce 2026 reálně naplní, no, tak potom ty příjmy z pojistného na důchodové pojištění přesáhnou výdaje na důchody a výdaje na správu důchodové agendy. To znamená, že ten účet –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ten takzvaný důchodový –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ by měl být v přebytku,“ dodal.

Než se tisk dostane na plénum sněmovny, může to trvat ještě týdny až měsíce. Meziresortní připomínkové řízení se může zdržet až do konce měsíce. Další týdny obvykle zabere vypořádání připomínek a poté dostane návrh na stůl Legislativní rada vlády, která má na projednání 60 dní. Teprve potom jde tisk na vládu, a ta ji po schválení předloží do Poslanecké sněmovny.

Tam jej napřed dostanou k projednání výbory, a až potom putuje na plénum sněmovny.