Seznam komunistů pro snížení důchodů se rozšířil o další funkce. Někteří bývalí prominenti se soudí

Definitivně bylo schváleno rozšíření seznamu prominentních komunistů, kterým se snižuje starobní důchod. Zákon podepsal prezident Petr Pavel a účinnost začne od letošního září. Jde o druhou vlnu snižování, v rámci první vlny byl důchod snížen celkem 177 osobám. Někteří bývalí prominenti minulého režimu se kvůli tomu soudí, zatím ale nejsou úspěšní.

Významní představitelé minulého komunistického režimu mají od března 2024 krácený starobní důchod. Za každý započatý rok práce ve vysoké funkci se procentní výměra důchodu snižuje o 300 Kč. Doposud byl důchod snížen 177 žijícím komunistickým prominentům. V průměru se jim důchod snížil o necelých 1 500 Kč, nejvyšší snížení činilo 7 075 Kč.

Badatelé z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) celkem dohledali 4 000 osob spadajících do definice zákona, ale většina už dnes nežije. Někteří dokonce zemřeli v průběhu samotného procesu dohledávání a snižování důchodu. V průběhu pátrání badatelé ovšem došli k závěru, že existují i další skupiny osob, na které by se mělo snižování důchodů vztahovat.

Vláda následně připravila novelu zákona, která seznam funkcí pro krácení důchodů rozšiřuje, a v Poslanecké sněmovně zákon podpořili poslanci ze všech stran a hnutí s výjimkou SPD. Pouze šest poslanců SPD hlasovalo proti návrhu. Nyní již byl zákon schválen také v Senátu a podepsal ho i prezident Petr Pavel.

Účinnost začne 1. září 2025 a snížení důchodu se provede od listopadu 2026 na základě podkladů, které dodá ÚSTR. Na dohledání nových prominentních komunistů budou mít badatelé ÚSTR lhůtu nejpozději do konce srpna 2027, později již nebude snížení možné.

Seznam nových komunistických funkcí

Snížení důchodu se nově týká lidí, kteří v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 působili ve vybraných funkcích KSČ, ve vedení regionů nebo v bezpečnostních složkách:

Vedení KSČ:

• Členové Ústřední kontrolní a revizní komise (ÚKRK).
• Oddělení státní administrativy ÚV KSČ – Toto oddělení řídilo bezpečnost, armádu, justici a Lidové milice. Šlo o nejrozsáhlejší oddělení ÚV KSČ, v průběhu se měnilo jeho označení, ale náplň práce zůstávala.
• Vedoucí jednotlivých oddělení ÚV KSČ, která neprováděla podpůrné činnosti – Jde o oddělení, která řídila jednotlivé významné oblasti (například školství a kultura) a zasahovala do jejich činnosti. Naopak nebudou brána v potaz oddělení spíše technického charakteru (například autodoprava nebo úklid).

Regionální struktury:

• Církevní tajemníci okresních a krajských výborů KSČ.
• Ideologičtí tajemníci okresních a krajských výborů KSČ.

Bezpečnostní složky:

• Vedoucí funkcionáři/pracovníci operativních útvarů StB nebo operativní pracovníci útvarů určených k boji proti vnitřnímu nepříteli.
• Náčelníci štábu Lidových milicí na krajské a okresní úrovni.
• Podplukovníci a majoři SNB a Pohraniční stráže, kteří skončili službu do 31. prosince 1989 anebo do dne zastavení činnosti útvarů Státní bezpečnosti k 15. únoru 1990.

V současné době se již krátí důchod také osobám, které vykonávaly funkce zařazené v původním seznamu. Výše uvedené nové funkce seznam rozšířily.

Někteří se kvůli snížení důchodu soudí

Část prominentů minulého režimu se snížením svého starobního důchodu nesouhlasí a různě se tomu brání. První snahy byly už v procesu jejich dohledávání.

Když badatelé najdou konkrétní osobu, musí ji vždy spojit s rodným číslem, ke kterému se váže důchod. Typické pro archivy StB nebo jiných bezpečnostních složek ovšem bylo, že obsahovaly jen data narození. V některých případech prominenti popírali svou totožnost a tvrdili, že v dohledaných dokumentech jde o shodu jmen, na fotografiích nejsou oni a že ve funkcích nikdy nepůsobili.

Další osoby, kterým již byl důchod snížen, proti tomuto rozhodnutí podaly námitky, s těmi ale neuspěly. Někteří důchodci se dokonce obrátili na soud, zatím ale úspěšní nejsou.

Například na konci května 2025 rozhodl Městský soud v Praze o tom, že snížení důchodu komunistickým představitelům je v pořádku. Konkrétně šlo o případ muže, kterému byl snížen důchod o 600 Kč, protože 567 dnů působil jako vedoucí tajemník Městského výboru KSČ. Muž argumentoval tím, že rozhodnutí představuje politicky motivovaný akt veřejné moci, který aplikuje princip kolektivní viny. Soud se však s tímto pohledem neztotožnil a žalobu zamítl. Muž ale ještě podal kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, definitivně tedy zatím rozhodnuto není.

Věc možná posoudí Ústavní soud

K podobnému závěru došel v listopadu 2024 také Krajský soud v Českých Budějovicích, který rozhodoval o žalobě jiného muže, jemuž byl také v souvislosti s komunistickou funkcí snížen starobní důchod o 600 Kč.

V tomto případě ovšem muž uspěl s kasační stížností a případ se vrátil ke krajskému soudu k novému projednání. V této souvislosti možná bude případ posuzovat také Ústavní soud, který by mohl posoudit, jestli je zákon v souladu s Ústavou.