Urolog Jan Schraml: Až 30 % mužů po padesátce má v sobě karcinom prostaty, na prevenci pomáhají rajčata

Urologie je intimní téma, které kolem 60. roku řeší většina populace. Ať už je to inkontinence, močové kameny, ledviny nebo dokonce rakovina. Podle přednosty Kliniky urologie a robotické chirurgie Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Jana Schramla, který často řeší už opravdu nemocné pacienty, je stále problémem stud pacientů. Zejména muži se snaží své problémy řešit podomácku místo toho, aby navštívili lékaře, říká lékař v rozhovoru pro České důchody.

Pane doktore, naši cílovou skupinou jsou senioři a lidé před šedesátkou. Jaké potíže z vašeho oboru je v dnešní době trápí?

Muži obecně, tedy většina, ve věku 55+ má zvětšování prostaty a z toho vyplývající obtíže s močením, třeba i s erektivní funkcí. A říká se, že 30 procent mužů starších 50 let má již v sobě založený karcinom prostaty. To číslo je děsivé. V podstatě si řekněme, jestliže se muž dožije 100 let, tak se určitě dožije karcinomu prostaty.

Je na to nějaká prevence? Dá se tomu vyhnout?

Říká se, že na karcinom prostaty je zdravý životní styl, častá a pravidelná ejakulace, a ještě se udává, že rajčata.

To mi řekněte, jestli muži 55 nebo 60+ mají vůbec zájem dnes mít častější ejakulaci?

To se dostáváme na velmi tenký led, protože i když se to obecně doporučuje, tak ta častá a pravidelná ejakulace, to neznamená, že my mu předepisujeme nějakou aktivitu, kterou musí vytvářet se svým dalším partnerem. Nebo partnerkou, nebo partnery, protože dneska si už musíme dávat pozor na to, jak je ten člověk orientován, abychom žádnou skupinu nediskriminovali.

Závisí to na každém z nás, nebo na tom, jak ten člověk aktivně žije. Dnes se doporučuje aktivní život do plného stáří, k tomu by patřila patřičná sexuální aktivita.

Když jsou potíže, může být pozdě

Muži se poměrně zdráhají s takovými problémy k lékařům chodit. Jaké problémy musím mít, aby mě to vážně donutilo přijít?

Obecně lze říci, že jsou-li obtíže, tak vesměs už je to pozdě. Proto třeba u prostaty preferujeme, aby muži začali chodit k urologovi kolem 50. roku věku, aby se nechali vyšetřit a odebralo se tzv. PSA, prostatický specifický antigen, a podle jeho hodnoty a jeho dalšího vývoje můžeme predikovat, jestli je tam riziko vzniku karcinomu. V podstatě vše je o tom, že chceme eliminovat rizika progrese onkologického onemocnění.

Typickým příkladem je, že ženy mají vyšší záchyt karcinomu ledviny právě z toho důvodu, že chodí ke gynekologům, kteří jim udělají gynekologický ultrazvuk a když už to mají v ruce, tak se jim automaticky podívají i na ledviny a řeknou: „Ejhle, tady máte drobný tumor.“ To je příklad benefitu pravidelných gynekologických kontrol.

Když to shrnu, je správné, že lidé chodí na preventivní prohlídky k obvodnímu lékaři nebo praktikovi, který jim rutinně vyšetřuje mikroskopicky moč, protože ta krev nemusí být okem vůbec viditelná, a když je, tak už je to obecně pozdě. A právě když se tam najde stopa krve, nebo jiná patologie, tak rovnou praktik pacienta odesílá na specializované urologické vyšetření, kde my ho pak patřičně vyšetříme. A když jsou to muži 50+, tak jim navrhujeme, aby chodili pravidelně. Aby to byl pravidelný program, jak zabránit generalizaci nebo progresi karcinomu prostaty, jak ho brzo zachytit.

Musíme si uvědomit, že to je rozdíl, nebo někteří muži to vnímají jako diskriminaci, protože ženy mají několik onkologických programů časného záchytu. Karcinomu prsu, karcinomu dělohy, kdežto žádný pravidelný screening ve smyslu karcinomu prostaty v Čechách není. Muži mohou chodit jen na pravidelný screening kolorektálního karcinomu.

Po padesátce by měl mít každý svého urologa. Nicméně chodí tito muži na pravidelné prohlídky, nebo zde hraje roli stud? Co je kromě prostaty trápí dalšího?

Muži chodí vesměs jen s prostatou a za každou cenu preferují vyšetření tam, kde mají pocit největšího soukromí. Což já musím přirovnat ke své zkušenosti, že tady v nemocnici řeším jenom ty největší problémy.

Ale ve své praxi, tam jich přijdou mraky a jsou šťastní, že je nevidí nikdo přijít do nemocnice a že je nikdo nevidí sedět v urologické ambulanci, nebo v čekárně. Protože tam je to intimnější prostředí, je tam jenom urologie, takže se tam mezi sebou potkávají jen ti odvážní a nevidí ty, co chodí třeba na ortopedii nebo do vedlejší ordinace na kožní a tak podobně.

Je to obrovský problém, aby muži ztratili ten stud a přišli včas. V podstatě si řekněme, čím je pacient vzdělanější, tím přijde dříve a sám o sebe více pečuje.

Zdravá strava a pitný režim

A co ženy?

Tady si přiznejme jednu věc, že my spíš ženy léčíme s onkologiemi nebo až s nějakými těžkými následky postižení dolních močových cest. Jinak to vesměs řeší se svým gynekologem, případně sexuologem.

Nemáte pro ně také nějaké rady? Jako rajčata nebo častý sex?

Žádné takové informace o tom nemám. To je spíš otázka na našeho specialistu sexuologické oblasti, který se tomu věnuje napříč celou populací, což je doktor Broul.

Ale teď si vzpomínám, není to tak dlouho, asi před měsícem mi napsal mail jeden pacient, že mu je 47 let a že neví, co má dělat, že má každou noc těžkou erekci, která ho budí. A když má partnerku, je to ještě horší a zcela ho to obtěžuje. Opak toho, s čím většinou přicházejí pacienti v jeho věku.

Hlavním základem všeho, alfou omegou je samozřejmě dodržovat pitný režim, zdravou stravu, chodit pravidelně k urologovi a hlavně nekouřit. A neprochladnout a vyvarovat se jakékoliv nastuzení.

To platí i při lehkých obtížích, například s močovým měchýřem, že ano?

To je samostatná kapitola, hlavně pro ženy. Tam si myslím, že by se měla přijmout, hlavně v začátcích, patřičná dietní opatření a pak patřičná hygienická opatření a pitný režim. A v těch začátcích, si myslím, mají místo různé brusinkové preparáty. Spousta žen popisuje, jaký mají na ně efekt, jak jim zlepšují pocit močení a jak jim minimalizují rizika zhoršení do vlastního rozvoje infekce močových cest nebo zánětu ledvin.

V podstatě si každá žena musí najít ten svůj způsob života i v té intimní složce. Jak ve smyslu hygieny, tak ve smyslu používání různých preparátů včetně antikoncepce. Protože 99 procent vzniku infekce u žen je takzvaně ascendentní, to znamená vzestupná infekce. To je tou krátkou močovou trubicí, tam ta infekce cestuje z rodidel nebo zevních pohlavních orgánů, a právě tam se musí ženy naučit správný režim, který bude minimalizovat riziko vzniku infektu.

Samozřejmě je to velká svízel u žen, když to přejde do chronického, opakovaného stadia, jsou tím velmi sužovány, velmi invalidizovány, trpí na urgence nebo úniky moči. Když to začne, je potřeba, aby vícekrát za rok navštívily patřičného urologa. A s ním hledali optimální způsob minimalizace rizika recidiv nebo minimalizovat riziko, že to bude progradovat do chronického stadia.

Vaše robotické centrum je prý v Ústí nad Labem velmi unikátní. Co o něm můžete říct?

Jsme jedno z pionýrských center rozvoje robotiky, máme mnoho tisíc úspěšně odoperovaných pacientů. Třeba u rakoviny prostaty není důležité jen vyléčit tu rakovinu, ale důležité je vyléčit ji tak, aby to mělo co nejmenší následky pro pacienta. Aby byl bez rakoviny, aby močil a udržel moč, aby byl ještě schopen sexuální funkce.

Když jsou úspěšně vyléčeni, tak to samozřejmě vede k tomu, že si to předávají mezi sebou a ztrácejí ostych z toho: „Co kdyby přišla rakovina, už bych nebyl mužem.“ My děláme kolem 250 až 300 radikálních prostatektomií pomocí Da Vinci systému.

Kouření zvyšuje riziko karcinomu

Jaká je tedy, pro zopakování, ta prevence, abych se nedostala k vám na urologii na stůl?

Řeknu to na příkladu karcinomu prostaty. Japonci a Asiaté, kteří žijí v Asii, mají nízký výskyt rakoviny prostaty. Ale ti, kteří emigrovali do Ameriky, tak po čase mají stejný výskyt, mnohonásobně vyšší než v jejich domovině, právě proto, že přijali ten životní styl v Americe.

Víme, že je potřeba apelovat na to, aby obyvatelstvo dodržovalo zdravý životní styl, patřičně se hydratovalo a samozřejmě alfou a omegou je nekouřit. Kouření vysoce zvyšuje riziko karcinomu jak ledviny, tak močového měchýře. Obecně se říká, že v onkologii napomáhá všem vznikům karcinomů. Což dnes vidíme, jak se neblaze popularizuje marihuana, tak i ta zvyšuje riziko karcinomu močového měchýře.

Máte čísla pro srovnání, jak to bylo třeba před 20 lety a jak je to teď?

Vycházejme obecně z čísel, která jsou dána tím, jak se prodlužuje délka dožití naší populace. Obecně bylo vždycky maximum výskytu rakoviny po 60. roce, zjednodušeně řečeno. Tím pádem, když se populace dožívá vyššího věku, je samozřejmě jasné, že je tam procentuálně větší šance, že se toho nádoru dožije, který bude zachycen.

Dnes už není výjimkou, že máme pacienty, kteří mají nádorovou duplicitu, triplicitu, quadruplicitu. To znamená, že ve svém životě prodělali několik nezávisle na sobě onkologických onemocnění. Když to řeknu na příkladu urologie, není výjimkou, že u muže najdeme nádor ledviny, vyléčíme ho, pak tam po čase najdeme nádor měchýře, který se občas vyskytne, nebo i nádor prostaty.

Moc děkuji za rozhovor.

Foto: Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem