Stejný stát, důchody rozdílné o 36 tisíc korun ročně: Jeden region výrazně zaostává
Na výši důchodu nemá místo bydliště žádný přímý vliv. Přesto jsou mezi jednotlivými částmi Česka rozdíly v průměrných penzích poměrně výrazné. Nejvyšší starobní důchody pobírají lidé v Praze, na opačném konci žebříčku stojí Karlovarský kraj. Při pohledu na jednotlivé okresy je rozdíl ještě větší a přesahuje tři tisíce korun měsíčně.
Sledovat v Google Zprávách
Nejnovější data České správy sociálního zabezpečení zachycují situaci ke konci roku 2025. Průměrný starobní důchod vyplácený samostatně, tedy bez souběhu například s vdovskou nebo vdoveckou penzí, tehdy v celé republice činil 21 094 korun měsíčně.
Od ledna 2026 se důchody zvýšily pravidelnou valorizací, regionální statistika za celý rok 2026 však zatím k dispozici není.
Praha vede, Karlovarský kraj zaostává
Nejvyšší průměrný starobní důchod měla Praha. Dosahoval 22 211 korun, a celostátní průměr tak převyšoval o více než 1 100 korun. Za hlavním městem následoval Středočeský kraj s částkou 21 388 korun a Moravskoslezský kraj, kde průměrná penze činila 21 160 korun.
Poměrně vysoko se Moravskoslezský kraj drží mimo jiné díky tomu, že v regionu dříve pracovalo mnoho lidí v hornictví, hutnictví a dalších těžkých provozech. Často šlo o zaměstnání s vyššími výdělky, případně se zvýhodněnými podmínkami pro odchod do důchodu. Ve statistikách se navíc projevuje vysoký podíl mužů, kteří mají v průměru vyšší penze než ženy.
Nejnižší důchody byly naopak v Karlovarském kraji, kde průměr dosahoval 20 187 korun. Následoval Olomoucký kraj s 20 607 korunami a Ústecký kraj s 20 737 korunami. Rozdíl mezi Prahou a Karlovarským krajem tak činil 2 024 korun měsíčně, tedy více než 24 tisíc korun za rok.
Rozložení penzí do určité míry kopíruje dlouhodobé rozdíly ve výdělcích. Praha má tradičně nejvyšší mzdy v republice, zatímco Karlovarský kraj se pohybuje na opačném konci pořadí. Právě příjmy během pracovního života patří vedle délky pojištění k hlavním údajům, z nichž se důchod počítá.
Na Praze 6 je průměr přes 22 tisíc
Ještě větší rozdíly ukazuje srovnání jednotlivých okresů a pražských obvodů. Nejvyšší průměrný starobní důchod pobírali lidé žijící na Praze 6, kde dosahoval 22 701 korun. Následovaly Praha 5 s 22 399 korunami a Praha 4 s částkou 22 397 korun.
Mimo hlavní město se na předních místech umístil okres Praha-západ s průměrem 22 092 korun a Mladá Boleslav, kde průměrná starobní penze činila 21 926 korun. Právě Mladoboleslavsko patří dlouhodobě mezi oblasti se silným průmyslem a nadprůměrnými výdělky.
Nejnižší penze statistika evidovala na Jesenicku. Průměrný starobní důchod tam činil 19 656 korun. Druhé od konce bylo Znojemsko s částkou 19 712 korun a následoval okres Cheb, kde lidé pobírali v průměru 19 955 korun.
Mezi Prahou 6 a Jesenickem tak rozdíl dosahoval 3 045 korun měsíčně. Za celý rok jde o více než 36 tisíc korun.
Ani tato čísla však neznamenají, že by člověk po přestěhování do Prahy automaticky získal vyšší penzi. Důchod se odvíjí od jeho vlastní pracovní historie, nikoli od současné adresy.
Rozhodují výdělky, délka práce i složení obyvatel
Regionální rozdíly vznikají postupně během desítek let. Záleží především na tom, jaké mzdy lidé v dané oblasti pobírali, jak dlouho odváděli sociální pojištění a zda část kariéry nestrávili mimo evidované zaměstnání.
Výši penze může snížit také předčasný odchod do důchodu nebo dlouhodobé placení pouze minimálních odvodů.
Do krajských průměrů výrazně promlouvá také složení obyvatel. Muži měli ke konci roku 2025 průměrný samostatně vyplácený starobní důchod 22 347 korun, zatímco u žen činil 19 912 korun. Regiony s větším zastoupením bývalých pracovníků těžkého průmyslu proto mohou vykazovat vyšší průměr, i když současné mzdy v nich už mezi nejvyšší nepatří.
