Senioři vystavili Petru Pavlovi nelichotivé vysvědčení. Více než polovina ho považuje za nejhoršího porevolučního prezidenta
Více než polovina starších respondentů zařadila Petra Pavla na poslední místo mezi čtyřmi porevolučními prezidenty. Ukázaly to výsledky průzkumu společnosti STEM/MARK z letošního září. Tento názor na aktuálního českého prezidenta má podle průzkumu celkem 52 procent lidí ve věku 60 let a více.
Sledovat v Google Zprávách
Výsledky průzkumu zároveň ukazují, že ve stejné věkové skupině 60 let a více dopadl nejlépe Václav Havel. Na první místo ho dalo 38 procent dotázaných. Miloš Zeman byl na prvním místě u 27 procent respondentů, Pavel u 18 procent respondentů a Václav Klaus získal 16 procent.
Z průzkumu mimo jiné plyne, že rozdíl mezi generacemi je výrazný. Lidé do 29 let umístili současného prezidenta na poslední místo v 18 procentech případů, lidé mezi 30 a 44 lety ve 23 procentech. U skupiny od 45 do 59 let podíl vystoupal na 40 procent. V nejstarší kategorii už dosáhl zmíněných 52 procent.
Mladší lidé vidí Pavla jinak
Při hodnocení všech respondentů, a tedy nejen těch ve věku 60 let a více, dopadl nejhůře Miloš Zeman. Na poslední místo ho zařadilo 47 procent dotázaných. V případě Petra Pavla jde o 36 procent respondentů a Václava Klause takto hodnotilo 12 procent lidí. Václava Havla pak dokonce pouze šest procent.
Právě Havel si naopak vedl nejlépe při výběru nejlepšího prezidenta. Na první místo ho mezi respondenty napříč věkovými skupinami zařadilo 48 procent dotázaných, následoval Pavel s 23 procenty, Zeman s 18 procenty a Klaus s 12 procenty.
S výsledkem mimo jiné souvisí vzdělání, ukazují data. Zeman si podle průzkumu společnosti STEM/MARK vede lépe u lidí bez maturity. Havlovi dávají častěji přednost maturanti a vysokoškoláci.
Průzkum zároveň ukazuje, že rozdíly se objevují i podle politických preferencí. Agentura STEM/MARK označuje Klause za nejméně rozdělujícího ze všech čtyř českých prezidentů. U Zemana a Pavla jsou naopak podle společnosti STEM/MARK názory více vyhraněné.
Podobnému tématu a problematice se věnují i další průzkumy. Další pohled přinesl říjnový výzkum ústavu STEM. Zaměřil se na odkaz Václava Havla. Kladně jej hodnotilo 88 procent lidí ve věku 18 až 29 let, mezi lidmi od 60 let už jen 60 procent. A 32 procent starších respondentů vybralo tvrzení, že Havel nese vinu za většinu dnešních problémů země.
„Havlovo hodnocení je dlouhodobě stabilně vysoké a v posledních letech se ještě mírně zlepšuje,“ uvedl analytik STEM Jiří Táborský s tím, že u starší generace je podle něj přízeň k někdejší hlavě státu podstatně nižší.
V jiné otázce si prezident polepšil
Pro Pavla má však zářijové šetření i příznivější výsledek. Když lidé známkovali jeho práci jako ve škole, dostal průměrnou známku 2,7. Při květnovém měření to bylo 2,9, z čehož plyne, že si za pár měsíců alespoň o trochu polepšil.
Nejhorší výsledky měl Pavel v otázce sjednocování společnosti a řešení sporů na domácí politické scéně. V obou oblastech dostal známku 3,1. U sjednocování mu pětku udělilo 33 procent hodnotících. Za zmínku stojí i hodnocení českých zájmů v zahraničí, kde získal 2,7. „Jeho stabilní čísla jsou výsledkem politiky nízkého napětí,“ uvedl Jan Burianec ze STEM/MARK.
Zářijového průzkumu se zúčastnilo 1 008 dospělých. Online dotazování probíhalo od 31. srpna do 7. září 2026.
