První státní důchod byl až v 70 letech: Bismarckův systém dodnes ovlivňuje i české důchodce
Otto von Bismarck je známý hlavně jako muž, který v 19. století sjednotil Německo. Svým způsobem ale zasáhl i do života dnešních seniorů. Právě za jeho vlády vznikl systém sociálního pojištění, z něhož později vyrostla podstatná část evropského důchodového zabezpečení.
Sledovat v Google Zprávách
Když se Německo v druhé polovině 19. století rychle industrializovalo, přibývali dělníci závislí na pravidelné mzdě. Nemoc, pracovní úraz nebo stáří tak mohly během krátké doby znamenat propad do chudoby, což bylo nutné řešit.
Otto von Bismarck proto prosadil sérii sociálních zákonů. V roce 1883 přišlo nemocenské pojištění, o rok později úrazové a v roce 1889 zákon o invalidním a starobním pojištění.
Nešlo ale jen o sociální ohledy. Bismarck se snažil oslabit sílící sociální demokracii a přesvědčit dělníky, že jim ochranu dokáže nabídnout stát. Reforma tak spojila sociální zabezpečení s ryzím politickým kalkulem.
Důchod až v 70 letech
Starobní penze jako taková ale měla tehdy k dnešní představě klidného stáří daleko. Nárok vznikal až v 70 letech a důchod představoval především ochranu před krajní nouzí. Důležitou součástí systému bylo také invalidní zabezpečení, protože část lidí ztrácela schopnost pracovat mnohem dříve. Původní systém navíc nebyl stejný s dnešním průběžným financováním, v němž současní pracující hradí důchody současných důchodců.
Přesto šlo o zásadní změnu. Zajištění ve stáří už nemělo záviset pouze na rodině, obci nebo dobročinnosti. Za splnění podmínek vznikal zákonný nárok a na systému se podíleli zaměstnanci, zaměstnavatelé i stát. Princip povinného pojištění spojeného s pracovním životem se následně rozšířil do dalších evropských zemí.
Debata o důchodovém věku přitom v Německu pokračuje dodnes. V červnu například Seznam Zprávy informovaly o návrhu důchodové komise postupně zvýšit hranici pro odchod do penze až na 68 let. Důvodem je stárnutí populace a snaha udržet systém finančně zvládnutelný. Okolnosti jsou jiné než v Bismarckově době, základní otázka však zůstává podobná: Jak dlouho má člověk pracovat a z čeho se budou penze financovat?
Bismarckův otisk zůstal i v Česku
Český důchodový systém není kopií původního německého modelu. Dnes funguje převážně průběžně, takže pojistné vybrané od současných pracujících slouží k výplatě současných penzí. Několik základních principů má však s bismarckovskou tradicí společných. Důležitá je účast na pojištění, délka pracovního života a příjmy, z nichž člověk odváděl pojistné.
Právě to je podstatné pro lidi, kterým do penze zbývá několik let. Nestačí znát jen svůj důchodový věk. Vyplatí se s předstihem zkontrolovat evidované doby pojištění a výdělky, protože právě ty mohou rozhodnout o nároku i výsledné částce. Rozhodovat přitom mohou i zdánlivě malé mezery v pracovní historii, které se po desítkách let obtížně dohledávají. Kontrola několik let před penzí proto dává praktický smysl.
Stejně tak se systém dál mění pro současné seniory. Ministerstvo práce letos v červenci představilo návrh, který má zvýšit podporu lidí ve vysokém věku a současně více motivovat k práci v důchodu. Počítá například s pravidelným zvyšováním penzí od 80 let. Podrobnosti zveřejnilo přímo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
V Česku se zároveň dál řeší samotný věk odchodu do penze. Vláda chce podle červnových informací nejprve upravit podmínky pro náročné profese a poté se zabývat zastropováním důchodového věku na 65 letech.
