Lázně chtěly 14 tisíc za asistenčního psa. Pacientka s ním nesměla ani do jídelny, ombudsman zasáhl
Do lázní může člověk jet kvůli léčbě po operaci, s chronickým onemocněním nebo v rámci rehabilitace. Pro některé pacienty ale není cesta jednoduchá. Pokud se při běžném životě neobejdou bez asistenčního psa, musí řešit také to, zda s ním budou moci nastoupit do lázní a za jakých podmínek.
Na jeden takový případ upozornil v červenci zástupce ombudsmanky Vít Alexander Schorm. Pacientka se zdravotním postižením přijela do lázní s asistenčním psem, přesto po ní zařízení požadovalo 14 tisíc korun za jeho pobyt. A aby toho nebylo málo, pohybovat se s ním mohla maximálně v budově mezi pokojem a východem.
Pro invalidního důchodce může být pes nezbytnou pomocí
Téma se může týkat i lidí, kteří pobírají invalidní důchod. Samotný invalidní důchod sice neznamená automatický nárok na asistenčního psa, pokud ho ale osoba se zdravotním postižením skutečně používá jako pomoc při zvládání svého zdravotního omezení, neměla by být jeho přítomnost důvodem k tomu, aby byl člověk při poskytování zdravotní péče znevýhodněn.
Úřad ombudsmana dlouhodobě upozorňuje, že asistenčního nebo vodicího psa je potřeba vnímat jako kompenzační pomůcku. Ve své dřívější zprávě například uvedl, že takový pes je pro svého uživatele nepostradatelnou součástí života a pomáhá mu při samostatnosti a mobilitě.
To je důležité právě v lázních. Pacient tam není na dovolené, přijíždí kvůli léčbě a může být na přítomnosti svého psa závislý i mimo samotné procedury.
Lázně mohou mít omezení
Asistenční pes však nemusí mít přístup úplně všude. Některé prostory mohou mít z hygienických nebo jiných vážných důvodů vlastní pravidla. Rozdíl je ale v tom, jak se takové omezení vyřeší.
Zařízení by podle zástupce mělo hledat způsob, který pacientovi umožní zdravotní péči skutečně využít, místo aby mu pobyt se psem prakticky znemožnilo. „Lidé, kteří asistenčního psa potřebují kvůli svému zdravotnímu stavu, nesmějí být při poskytování zdravotní péče znevýhodněni. Ochrana zdraví ostatních pacientů je důležitá, ale zařízení by měla hledat taková řešení, která umožní využívat služby i lidem s asistenčními psy,“ uvedl Schorm.
Právě v aktuálním případu byl problém v tom, že pacientka se psem nemohla ani do jídelny nebo na procedury. Směla pouze projít chodbou z pokoje ven z budovy, pobyt proto nakonec předčasně ukončila. Pacientka přitom doložila, že psa kvůli svému zdravotnímu stavu potřebuje, a předložila také doklady související s jeho výcvikem. Přesto jí lázně zprvu odmítaly peníze vrátit.

Za asistenčního psa nemají pacienti platit jako za domácího mazlíčka
Asistenční pes není v takové situaci jen zvíře, které si pacient bere s sebou pro pohodlí. Pro osoby se zdravotním postižením může být nezbytnou pomocí při každodenním fungování.
Právě na to upozornil Schorm v souvislosti s konkrétním případem. „Asistenční pes není domácí mazlíček,“ uvedl. Jeho přítomnost by podle něj neměla být důvodem k dalším poplatkům ani k omezením, kvůli kterým pacient nemůže zdravotní péči využívat.
Zástupce ombudsmanky proto dospěl k závěru, že lázně pacientku znevýhodnily kvůli jejímu zdravotnímu postižení. Zařízení doporučil změnit pravidla a pokusit se s pacientkou spor vyřešit smírně. Lázně následně přislíbily, že jí peníze vrátí a nastaví jasnější pravidla pro podobné případy do budoucna.
Co dělat před nástupem do lázní
Pokud máte asistenčního psa a chystáte se do lázní, je dobré si podmínky ověřit ještě před nástupem, ideálně písemně. Zeptejte se například:
- zda lázně umožňují pobyt s asistenčním psem,
- do kterých částí budovy s ním budete moci vstupovat,
- zda po vás požadují nějaký doklad o výcviku nebo zdravotní potřebě psa,
- zda vám chtějí za psa účtovat poplatek,
- a jak bude řešen přístup na procedury, do jídelny nebo do dalších společných prostor.
Písemná odpověď se může hodit i později. Pokud by po vás při nástupu zařízení požadovalo něco jiného, než bylo předem domluveno, budete mít k dispozici doklad o předchozí komunikaci.
Pokud by po vás zařízení požadovalo za doprovod asistenčního psa poplatek, je namístě zpozornět.
Tady je na místě zvýšit pozornost. Jak naznačil zástupce ombudsmanky, poplatek za asistenčního psa může představovat znevýhodnění pacienta se zdravotním postižením. Nelze však jednoznačně rozsoudit, jaký postup je v takovém případě správný. Záleží na konkrétní situaci a na tom, jaké podmínky zařízení nastavilo. Pokud ovšem lázně požadují za asistenčního psa výraznou částku, je rozumné chtít vysvětlení a případně se obrátit na příslušný orgán či právní poradnu.
Sledovat v Google Zprávách