Konec práce v 65 letech se komplikuje: Vládní přešlapování na místě budí pochybnosti

Slib zastropování věku odchodu do důchodu patří ke klíčovým tématům vlády Andreje Babiše a loni jí pomohl získat část voličů. Ani půl roku po volbách ale stále není jasné, kdy a v jaké podobě kabinet změnu skutečně prosadí.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v neděli v České televizi potvrdila, že vláda dál trvá na snížení věku pro odchod do důchodu z 67 let na 65 let. Hranice odchodu do penze se ale na 65 let dostane až po roce 2030, v tomto volebním období se nikoho nedotkne.

Napřed však musí přijít schválení zákona tak, aby mohl začít platit od roku 2028, jak to nedávno nastínil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

Zastropování důchodového věku na 65 let má být součástí novely, která zároveň upraví odchody do penzí pro náročné profese. V jaké fázi se nachází, není jasné.

Juchelka: Zastropování pořád platí

Informací o tom, jak práce na těchto návrzích pokračují, je však pomálu. Původně byly součástí návrhu legislativního plánu s tím, že snížení věku odchodu do důchodu mělo začít platit už od příštího roku. Aktuálně schválený plán nakonec však tento důležitý krok nikde nezmiňuje.

Ministr práce však rovněž v uplynulých dnech ujistil, že se zastropováním počítá. Naposledy se k němu vyjádřil minulý týden na svém Facebooku.

„V té druhé fázi, pozor, to pořád platí, bude zastropování věku odchodu do důchodu na pětašedesáti letech, i když se to některým opozičním poslancům nelíbí. I když se to některým novinářům a komentátorům nelíbí a neustále na to útočí. Tento slib platí,“ zdůraznil.

Vládu za tyto kroky zkritizoval v neděli například bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Máme tady realitu. Není možné to nakombinovat, pokud politik zároveň neřekne, že to bude za cenu vyššího zadlužení země, vyšších odvodů dětí a vnoučat, nebo nižších důchodů. V té trojčlence u zodpovědného politika nic jiného nevychází,“ vmetl vládě Jurečka v neděli na ČT.

Situaci navíc podle něj brzy zhorší odchod silné generace Husákových dětí do penze, přičemž kvůli stárnutí populace se zvýší také výdaje na sociální a zdravotní služby.

Vláda v patové situaci

Samo Ministerstvo práce a sociálních věcí v podkladech pro tripartitu uvádí, že by zastropování začalo zvedat výdaje na penze od roku 2030. Do roku 2050 by ročně vzrostly z 2,2 miliardy korun na téměř 129 miliard.

Vláda se tak uprostřed nelehké ekonomické situace plné závažných vnitrostátních i mezinárodních výzev, ocitá v patové situaci.

Lidé v Česku totiž o snížení věkové hranice pro odchod do důchodu přinejmenším na úroveň před změnami vlády Petra Fialy stojí. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy z přelomu roku, kdy 35 procent lidí podpořilo zastropování na 65 letech, dalších 40 procent chce ještě nižší věk pro odchod do důchodu.

Je však stále více zřejmé, že už samotné zastropování v 65 letech by výrazně prohloubilo český dluh a mohlo by destabilizovat fungování státu.

Už teď patří důchody mezi nejrychleji rostoucí položky státu na výdajích. Rozhodnutí vlády o zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech na rozpočet výrazně dopadne.

Dotkne se ale až příští vlády. Lidé, kteří nyní odcházejí do důchodu, jsou zpravidla narození mezi roky 1961 až 1963 a jejich řádný důchodový věk je stále pod hranicí 65 let. První zvyšování důchodového věku nad 65 let se týká až ročníku 1966. Pokud se tedy po příštích volbách dostane k vládě současná opozice, není vyloučeno, že se situace zase změní.