Aby měl kdo platit důchody, potřebovalo by Česko 5,5 milionu přistěhovalců. A ani to nemusí stačit
Odhady do budoucna jsou neúprosné. Česko by do konce století potřebovalo získat ze zahraničí přes 5,5 milionu obyvatel, aby udrželo dnešní poměr lidí v produktivním a důchodovém věku. Vyplývá to z výpočtu demografa z Vysoké školy ekonomické v Praze Tomáše Fialy, který zveřejnil magazín Českého statistického úřadu Statistika & My.
Sledovat v Google Zprávách
Tak vysoký počet přistěhovalců je však podle autora Tomáše Fialy sotva představitelný. Fiala ale v této souvislosti zároveň zdůrazňuje, že ani migrace sama o sobě nemusí zajistit dostatek peněz na důchody.
Nyní je vhodné nastínit alespoň stručně metodiku výpočtu, za kterým demograf Fiala stojí. Údaj 5,5 milionu je součtem čistých přírůstků ze zahraničního stěhování až do roku 2100. Počítá se rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých. Výpočet navíc předpokládá, že se v Česku bude postupně zvyšovat důchodový věk a ženy budou mít v budoucnu více dětí než dnes.
Dětí ubývá, seniorů přibývá
Nejen podle Tomáše Fialy má navíc Česko už nyní problém s počtem narozených dětí. Podle říjnových údajů ČSÚ přišlo loni na svět pouze 77,6 tisíce dětí. To bylo nejméně za celou dobu statistického sledování. Na jednu ženu připadalo v průměru 1,28 dítěte. Lidí nad 65 let naopak přibylo na 2,273 milionu.
V roce 2050 by podle Fialova propočtu mohly v Česku žít více než tři miliony lidí ve věku 65 a více let. Oproti tomu do zaměstnání budou nastupovat početně slabší ročníky.
V Česku se důchody platí hlavně z odvodů současných zaměstnanců a dalších pojištěnců. O jaké částky jde, ukazují namátkou údaje České správy sociálního zabezpečení. Na důchody loni vydala 700,5 miliardy korun. Za zmínku rovněž stojí, že starobní důchod pobíralo na konci roku zhruba 2,35 milionu lidí.
Potřebné počty rychle rostou
Fiala porovnával, kolik osob v důchodovém věku připadá na sto lidí v produktivním věku. Po desetiletí se tento poměr pohyboval kolem čtyřiceti. Aby se nezhoršil, muselo by podle modelu do roku 2050 přibývat čistou migrací 49 tisíc lidí ročně.
To ovšem při pokračujícím zvyšování důchodového věku. Pokud by se jeho hranice zastavila na 65 letech, potřeba by vzrostla na 83 tisíc osob za rok.
Nejtěžší období by přišlo mezi lety 2051 a 2075, kdy budou důchod pobírat početné ročníky narozené v sedmdesátých letech, takzvané Husákovy děti. Pro udržení poměru by bylo nutné získávat 135 tisíc lidí ročně.
Při zastropování důchodového věku na 65 letech by šlo dokonce o 231 tisíc. „To jsou pochopitelně naprosto nerealistické počty,“ píše ve své analýze demograf a vysokoškolský pedagog Fiala. Pro představu: V roce 2025 se počet obyvatel Česka díky zahraniční migraci zvýšil o 42 tisíc.
Na druhou stranu platí, že ani příchod velkého počtu mladých pracovníků nepomůže natrvalo. Také oni zestárnou a později budou sami pobírat penzi. V dalších letech by je museli nahrazovat noví přistěhovalci.
V průměru by muselo migrační saldo dosahovat 74 tisíc lidí za rok. Celkový odhad přes 5,5 milionu vychází z poměrně příznivého předpokladu, že do roku 2050 stoupne porodnost na 1,6 dítěte na ženu a v roce 2100 bude důchodový věk 70 let a pět měsíců. „Takový počet lidí by bylo Česko stěží schopno přijmout a integrovat,“ upozorňuje Fiala.
Při skromnějším migračním přírůstku 40 tisíc osob ročně a porodnosti 1,4 dítěte by podle Fialova modelu na sto lidí v produktivním věku připadalo na konci století 52 seniorů v důchodovém věku. Při hranici odchodu do penze 65 let dokonce 71.
