Co všechno se počítá do důchodu: Kompletní přehled odpracovaných i náhradních roků

Některým budoucím důchodcům není úplně jasné, co všechno se jim započítá do doby pojištění pro nárok na starobní důchod. Není divu, pravidla se totiž v čase mění a co platilo dříve, může být dnes už jinak. Pojďme si tedy udělat pořádek v tom, která období se dnes do doby pojištění započítávají a v jakém rozsahu.

Nárok na starobní důchod vzniká při splnění dvou základních podmínek – dosažení důchodového věku a získání minimální doby důchodového pojištění. Jak důchodový věk, tak pravidla pro započítávání jednotlivých dob pojištění se mohou v čase měnit, například v důsledku legislativních změn a důchodových reforem.

Doba pojištění potřebná pro nárok na důchod

Pro nárok na starobní důchod se započítává jak skutečně odpracovaná doba, během níž bylo odváděno důchodové pojištění, tak náhradní doby důchodového pojištění.

Potřebná délka pojištění závisí na tom, zda žádáte o řádný, předčasný nebo odložený důchod. Pro rok 2026 platí:

• řádný důchod – minimálně 35 let důchodového pojištění, případně 30 let bez započítání náhradních dob,
• předčasný důchod – minimálně 40 let důchodového pojištění včetně náhradních dob,
• odložený důchod – minimálně 20 let důchodového pojištění, případně 15 let bez započítání náhradních dob.

Co se počítá jako doba pojištění?

Dobou pojištění se rozumí období, během kterého za vás bylo odváděno důchodové pojištění. Podstatné je především to, zda z daného výdělku bylo odvedeno důchodové pojištění. Jde například o:

• zaměstnání – plný i zkrácený úvazek,
• dohoda o pracovní činnosti – v roce 2026 se důchodové pojištění odvádí při výdělku alespoň 4 500 Kč měsíčně,
• dohoda o provedení práce – v roce 2026 se důchodové pojištění odvádí při výdělku alespoň 12 000 Kč měsíčně,
• osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) – u hlavní činnosti se důchodové pojištění odvádí vždy, u vedlejší činnosti záleží na dosažení tzv. rozhodné částky (příjmy minus výdaje). Ta v roce 2026 činí 117 521 Kč.

Zatímco u doby pojištění se započítává veškerá odpracovaná doba (samozřejmě pokud bylo z výdělků odváděno důchodové pojištění), u výdělků se zohledňují příjmy od roku 1986 do roku předcházejícího roku přiznání důchodu. K příjmům před rokem 1986 se při výpočtu důchodu vůbec nepřihlíží. Kdo tedy půjde do důchodu v roce 2026, tomu se budou zohledňovat výdělky z let 1986 až 2025.

U OSVČ se v minulosti ne vždy automaticky započítávala doba podnikání do důchodového pojištění. Samotné zaplacení daní přitom neznamená, že je dané období započítáno jako doba důchodového pojištění.

Jak se započítává náhradní doba pojištění?

V životě mohou nastat situace, kdy člověk z nějakého důvodu nepracuje, a nemá tedy vlastní příjmy. Přesto se mu tato období mohou započítat do doby pojištění.

V praxi se může člověk běžně setkat s těmito obdobími a situacemi:

• Studium – do konce roku 2009 dokončené i nedokončené studium na střední i vysoké škole, po roce 2010 také první dokončené doktorské studium (max. 4 roky). Studium po 18. roce se zohledňuje maximálně v rozsahu 6 let.
• Studium zdravotně postižených – teoretická a praktická příprava osob se zdravotním postižením na zaměstnání.
• Nezaměstnanost – započítává se pouze doba evidence na úřadu práce. Evidence před rokem 1996 se hodnotí v plném rozsahu. Od roku 1996 se evidence pro důchodové účely hodnotí z 80 %. U evidence bez podpory se navíc započítává nejvýše 3 roky, z toho před dosažením 55 let nejvýše 1 rok.
• Vojna – doba základní vojenské služby v ozbrojených silách ČR vykonaná do 30. června 2016 se započítává v plném rozsahu.
• Civilní služba – vykonávaná do konce roku 2004, započítává se z 80 %.
• Péče o dítě – péče o dítě do věku 4 let, v plném rozsahu.
• Péče o závislou osobu – péče o osobu mladší 10 let ve stupni závislosti I a osobu jakéhokoliv věku ve stupních závislosti II až IV, v plném rozsahu.
• Invalidní důchod – invalidita III. stupně (do konce roku 2009 šlo o plný invalidní důchod).
• Nemoc po skončení zaměstnání – dočasná pracovní neschopnost, která trvá i po skončení zaměstnání nebo vznikla v tzv. ochranné lhůtě.

Pozor na krácení některých dob

Některá období i jiné situace, které se dříve započítávaly v plném rozsahu, se již hodnotí pouze z 80 %. Znamená to, že například ze 100 dnů náhradní doby se započítá pouze 80 dnů.

Může tak docházet například k situaci, kdy se někomu studium po 18. roce může započítat v plném rozsahu, někomu jen částečně a někomu dokonce vůbec. Záleží totiž na tom, v jakých letech studium probíhalo.

U studia do 31. 12. 1995 je to následovně:

• do 18 let – hodnotí se v plném rozsahu, tedy ze 100 %,
• po 18. roce – hodnotí se z 80 % (max. 6 let).

Při pobírání podpory v nezaměstnanosti se započítává každý den evidence, ale tato doba se pro důchod zohledňuje jen z 80 %. Evidence na úřadu práce bez podpory se také zohledňuje jen z 80 %, navíc je ale omezeno, jak dlouhou dobu lze započítat.

Evidence na úřadu práce před rokem 1996 se hodnotí v plném rozsahu a nezáleží přitom na tom, zda byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti, či nikoliv.

Také dočasná pracovní neschopnost, která začala ještě během zaměstnání a pokračuje i po jeho skončení, nebo která vznikla v tzv. ochranné lhůtě po skončení zaměstnání, se hodnotí z 80 %. Není přitom podstatné, v jakém roce trvala.

Začne 9 novinek: Velký přehled, co se změní u důchodů od ledna 2027

Když doba pojištění chybí

Dobu pojištění je dobré ověřovat již v průběhu pracovního života, aby se případné nesrovnalosti daly včas do pořádku. Pokud člověk z Internetové důchodové aplikace nebo z výpisu v listinné podobě zjistí, že má v pojištění mezery a při dosažení důchodového věku nesplní potřebnou dobu pojištění, může mu v určitých případech pomoci dobrovolné důchodové pojištění.

Zpravidla bez časového omezení lze zpětně doplatit například dobu evidence na úřadu práce nebo dobu studia. Bez uvedení důvodu je možné doplatit pouze 1 rok zpětně před podáním přihlášky. Minimální měsíční pojistné pro rok 2026 činí 3 428 Kč.

Kdo nechce utrácet peníze za dobrovolné důchodové pojištění, musí si chybějící dobu odpracovat. Pokud člověk při dosažení důchodového věku nemá potřebnou dobu pojištění, může mu nárok na starobní důchod vzniknout později, nejpozději po splnění podmínek pro odložený starobní důchod.