Děda Potůček bavil Čechy desítky let. Lubomír Lipský hrál i po osmdesátce a humor neztratil
Stačil mu pohled, drobné gesto nebo věta vyslovená s naprostým klidem. Lubomír Lipský dokázal rozesmát několik generací, aniž by na pointu příliš tlačil. Jeho postavy se vracejí na obrazovky dodnes.
Sledovat v Google Zprávách
Narodil se 19. dubna 1923 v Pelhřimově. Jeho otec byl cukrář a nadšený ochotník, který přivedl své tři syny k divadlu. Lubomíra zpočátku lákala také hudba. Hrál na několik žesťových nástrojů a účinkoval ve swingových orchestrech.
Jako student vstoupil do místního ochotnického spolku. Později se podílel na souboru Malá komedie, z něhož po válce vzniklo pražské Divadlo satiry. Profesionální scéna fungovala do roku 1949. Lipský poté definitivně spojil život s herectvím.
V divadle dostával hlavně komické role
V roce 1950 nastoupil do Městských divadel pražských. Během čtyřicetiletého angažmá hrál světové klasiky i české veselohry. Ztvárnil například Jacka Worthinga v Jak je důležité míti Filipa, Klubka ve Snu noci svatojánské nebo Babbse Babberleyho, který se v komedii Charleyova teta převléká za postarší dámu.
Diváci si ho spojovali hlavně s komedií. Lipský ale nehrál všechny postavy stejně. Uměl využít hlas, přesné načasování i nenápadnou změnu výrazu. Jeho humor stál také na spolupráci s ostatními herci a na dobře vystavěné pointě.
Občas dostal také vážnější úkol. V Ibsenově dramatu Hedda Gablerová vytvořil postavu Jörgena Tesmana. Přesto ho divadla nejčastěji obsazovala do veseloher, frašek a muzikálů, ve kterých mohl naplno využít svůj cit pro komiku.
Děda Potůček se stal televizní legendou
Jednou z jeho nejslavnějších postav byl děda Potůček ze Tří chlapů v chalupě. K jeho výrazným rolím patřili také popletený Hlustvisihák a klaun Cibulka z filmu Šest medvědů s Cibulkou.
Silnou stopu zanechal ve filmech svého mladšího bratra Oldřicha Lipského. Objevil se například v komediích Čtyři vraždy stačí, drahoušku nebo Zabil jsem Einsteina, pánové. Diváci v nich dostali přesně mířený humor, nadsázku a postavy, které se nebraly příliš vážně.
Na jevišti zůstával i po osmdesátce
Odchod z dlouholetého angažmá neznamenal konec jeho práce. V dalších letech hrál v Divadle ABC, Hudebním divadle Karlín, Divadle Na Fidlovačce, Divadle Na Jezerce i v brněnském Národním divadle.
Na Jezerce účinkoval v komediích Kaviár nebo čočka a Charleyova teta. Když měla v roce 2009 premiéru inscenace Pan Kaplan má třídu rád v Divadle ABC, bylo mu 85 let. O čtyři roky později získal na Grand Festivalu smíchu v Pardubicích cenu Génius smíchu za mimořádný přínos komediálnímu žánru.
Jeho vysoký věk nebyl na jevišti pouhou atrakcí. Stále dokázal dodržet rytmus představení a být rovnocenným partnerem mladších kolegů. Nemusel na sebe strhávat pozornost. Často mu stačila krátká reakce, po které se smálo celé hlediště.
Získal ocenění za roli i celoživotní přínos
Cenu Thálie obdržel za roli Billyho Kippa v muzikálu Sny z Nového Yorku. Později převzal také Thálii za celoživotní mistrovství v činohře. Ocenění potvrdila, že nebyl jen populární tváří televizních komedií, ale také výrazným divadelním hercem.
Lubomír Lipský zemřel 2. října 2015 v Praze ve věku 92 let. Zůstaly po něm desítky filmových postav, divadelní role a humor, který nezávisel na módě ani hrubosti.
Diváci ho přijali jako dědu Potůčka, nesmělého hrdinu bláznivých komedií i starého pána s přesnou pointou. Dokázal být směšný, aniž by své postavy ponižoval. I to je důvod, proč ho české publikum sledovalo a mělo rádo po několik desetiletí.
