Generace jedináčků míří ke stáří. Péči o rodiče i vlastní samotu bude muset řešit jinak než jejich předci
Stáří si lidé často spojují s důchodem, zdravím nebo bydlením. Méně už myslí na to, kolik blízkých v té době budou mít. Jenže za několik desítek let se z toho může stát důležitá otázka. Jak bude vypadat vaše stáří, může ovlivnit velikost rodiny.
Sledovat v Google Zprávách
Pět sourozenců samozřejmě neznamenalo pět lidí, kteří byli kdykoliv k dispozici. Jeden z nich třeba bydlel daleko, druhý řešil vlastní problémy a třetí se s rodinou přestal stýkat. Pořád ale existovalo několik lidí stejné generace, mezi které se daly rozdělit telefonáty, návštěvy rodičů nebo později samotná pomoc ve stáří.
Dnes mají rodiny méně dětí
České rodiny se postupně zmenšují. Nejnovější čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že v roce 2025 se narodilo pouze 77 636 dětí. Bylo to nejméně v historii statistického sledování.
Rozdíl můžeme najít i mezi jednotlivými generacemi žen. Podle ČSÚ měly ženy narozené v roce 1970 po dosažení 45 let v průměru zhruba 1,9 dítěte. U žen narozených o deset let později už průměr dosahoval přibližně 1,7 dítěte. Čísla tedy ukazují, že počet dětí v rodinách klesá dlouhodobě.
V dětství se menší rodina nemusí nijak výrazně projevit. Ale později, když začnou rodiče potřebovat pomoc, už může být tento rozdíl znát.
Péče o blízké může zabrat desítky hodin
V Česku nese rodina velkou část péče o starší nebo nemocné blízké. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že zkušenost s péčí alespoň 20 hodin týdně měl během posledních pěti let každý pátý dospělý člověk.
Taková péče mnohdy začíná nenápadně. Rodiče začnou potřebovat odvoz k lékaři, pomoc s nákupy nebo vyzvednout léky. V takové chvíli je lepší, když si tyto úkoly rozdělí mezi sebe více sourozenců. Jedináček může být na všechno sám, pokud se nezapojí partner nebo jiní příbuzní. Když rodič začne ztrácet soběstačnost, není komu zavolat se slovy: „Vezmeš to tento týden ty?“
Ve stáří může chybět sourozenecká vazba
Péče o starší rodiče je jedna věc, složitější už může být chvíle, kdy zestárne samotný jedináček. Pokud nemá sourozence a vlastní děti třeba bydlí daleko, může to být pro něj náročná situace. Pak v jeho životě hraje větší roli síť vztahů, které si během života sám vytvořil.
Sourozence, který je často poslední člověk z původní rodiny, ale jen těžko někdo nahradí. Zažil stejné dětství a zná stejné rodinné historky. Mnohdy je to velmi blízká osoba, které lze v sedmdesáti zavolat i jen tak, a nejen kvůli péči.
Ve vyšším věku mohou postupně ubývat vrstevníci i přátelé. Vlastní potomci mívají svoji rodinu a bývají někdy pracovně vytížení. Jedináčkovi pak může chybět sourozenecká vazba jako další dlouhodobý vztah. Člověk bez sourozenců samozřejmě nemusí automaticky prožít osamělé nebo složité stáří. Stejně tak člověk ze šesti dětí nemusí mít ve stáří kolem sebe početnou rodinu.
Blízké vztahy nemusí být jen rodinné
Osamělost je nepříjemný pocit chybějícího kontaktu. Člověk může být ve stáří sám a zároveň spokojený. Problém nastává hlavně tehdy, když osamělost trvá delší dobu a člověk má tendenci se uzavírat sám do sebe.
Pomoci může pravidelný kontakt s lidmi, i když jde jen o krátké setkání nebo telefonát. Dobré je udržovat vztahy s přáteli, sousedy nebo širší rodinou a mít alespoň jednu činnost, při které člověk pravidelně potkává další lidi. Může to být kurz, klub, dobrovolnictví nebo třeba společná procházka.
Pět sourozenců nebylo zárukou klidného stáří. Znamenalo to ale pět možných telefonních čísel navíc. Člověk, který sourozence nemá, si podobnou síť bude muset častěji vytvořit mimo nejbližší rodinu. Pokud ale osamělost přetrvává a člověk neví, jak situaci řešit, může se obrátit na Linku seniorů Elpida na bezplatném čísle 800 200 007.
