Čím vyšší vzdělání, tím větší nevýhoda pro důchod. Nové pravidlo má tuto nespravedlnost konečně odstranit
Představte si následující. Dva spolužáci dokončí vysokou školu. Jeden nastoupí do zaměstnání, druhý zůstane na univerzitě a nastoupí na doktorské studium. Prvnímu se měsíce v práci počítají do důchodu. Druhému se ještě loni mohlo stát, že mu za několik let výzkumu nepřibyl ani jediný měsíc pojištění. Od letošního ledna se tato nevýhoda částečně napravila.
Sledovat v Google Zprávách
Důvod je jednoduchý. Od roku 2010 se do důchodu započítává především doba, během které člověk pracoval a odváděl pojistné, případně si ho hradil dobrovolně.
Toto pravidlo se vztahovalo i na vysokoškoláky, kteří pokračovali v bakalářském, magisterském či doktorském studiu. Od 1. ledna 2026 však mají absolventi úspěšně dokončeného doktorského studia možnost získat část této doby jako náhradní dobu důchodového pojištění.
Čtyři roky školy nejsou jako čtyři roky pojištění
Představme si absolventa, který v roce 2018 nastoupil na čtyřleté prezenční doktorské studium. Věnoval se výzkumu a neměl zaměstnání, ze kterého by odváděl důchodové pojištění.
Podle dřívějších pravidel se mu do potřebné doby pojištění započítávaly především roky strávené v zaměstnání. Jeho spolužák proto měl v tomto ohledu náskok. Nově se bude při žádosti o starobní důchod zohledňovat i doba doktorského studia.
Nárok na započtení této doby získávají absolventi, kteří po roce 2009 úspěšně dokončili své první prezenční doktorské studium. Stát jim může uznat až čtyři roky a tato doba se počítá jako náhradní doba pojištění. Rozhodující je úspěšné dokončení studia.
Dále ale platí, že čtyři roky se nepočítají celé. Jde o náhradní dobu pojištění, ze které se pro důchod uznává 80 procent. V našem příkladu by tak absolvent získal zhruba tři roky a dva měsíce.
Výši důchodu ovlivňuje mimo jiné výše předchozích výdělků a celková délka pojištění. Na druhou stranu platí, že právě několik měsíců doktorského studia může člověku pomoci splnit podmínky pro přiznání starobního důchodu. Zpravidla je potřeba získat alespoň 35 let pojištění včetně náhradních dob. Další možností je získání 30 let pojištění tvořených dobami, za které se odvádělo důchodové pojistné.
Starší důchody stát znovu nepřepočítá
Změna se vztahuje také na doktoráty dokončené v předchozích letech. Nová pravidla se totiž uplatňují u penzí přiznaných od 1. ledna 2026. U lidí, kteří začali starobní důchod pobírat v roce 2025 nebo dříve, zůstává zachovaný původní výpočet.
Další hranice se týká celkové délky studia. Po dosažení 18 let lze jako náhradní dobu pojištění uznat nejvýše šest let studia. Do tohoto limitu se počítají i roky absolvované před rokem 2010.
Z tohoto pohledu platí, že pokud má kupříkladu člověk z tohoto období započtených pět let vysoké školy, může za pozdější doktorát získat ještě jeden rok. Výsledná délka uznaného studia tak závisí na tom, kolik let už má člověk v evidenci důchodového pojištění.
Pro započítání doktorského studia musí absolvent splnit několik podmínek. ČSSZ posuzuje jmenovitě formu studia, jeho úspěšné dokončení a standardní délku. V případě zahraniční univerzity je navíc potřeba rozhodnutí ministerstva školství, které potvrdí rovnocennost studia s českým doktorátem.
Přehled evidovaných let pojištění si může každý ověřit prostřednictvím služby Moje konto na ePortálu ČSSZ. Při doplňování údajů mohou posloužit například diplom nebo potvrzení školy o délce a formě studia.
