Zdravotnictví čelí nedostatku personálu v celé Evropě. Téměř třetina lékařů je starší 55 let
Evropa má sice více zdravotníků na obyvatele než jiné části světa, přesto jich začíná být nedostatek. Téměř třetina lékařů je starší 55 let a mnozí se brzy chystají do důchodu. Podle odhadů by do roku 2030 mohlo v evropském zdravotnictví chybět až 940 tisíc pracovníků.
Sledovat v Google Zprávách
Když praktický lékař odejde do důchodu, jeho pacienti často musí hledat náhradu. Někdy ji najdou až v sousedním městě, kam pak dojíždějí na každou kontrolu. V příštích letech může podobných případů přibývat. Evropští lékaři stárnou a mladých, kteří by po nich převzali ordinace, nemusí být dost.
Na nepříznivý vývoj upozornil odborník Světové zdravotnické organizace (WHO) Tomas Zapata v červencovém rozhovoru pro Eurostat. Podle něj je v evropském regionu WHO přibližně 30 procent lékařů starších 55 let. Zároveň platí, že do roku 2030 by mohlo chybět kolem 940 tisíc zdravotníků.
Problém je v tom, že spolu s personálem stárnou i pacienti. Přibývá lidí, kteří se léčí s několika nemocemi současně. Senior může kupříkladu potřebovat kontroly kvůli cukrovce, srdci a vysokému tlaku. Každá návštěva zabere čas a vyžaduje spolupráci dalších odborníků. Počet zdravotníků proto může růst, a přesto péče stále nestačí.
Čtyřem z deseti českých lékařů je přes 55 let
Podle zářijových údajů Eurostatu pracovalo v Evropské unii v roce 2024 asi 2,03 milionu lékařů. Jejich počet na obyvatele od roku 2019 vzrostl ve všech členských státech. Data ale ukazují, že mezi jednotlivými zeměmi jsou značné rozdíly ve věku personálu.
Kupříkladu v Bulharsku bylo v roce 2024 ve věku alespoň 55 let celkem 54,6 procenta lékařů. Na opačném konci žebříčku jsou Portugalsko s 19 procenty, Malta s 20,2 procenta a Rumunsko s 20,8 procenta.
Také v Česku je podíl starších lékařů vysoký. Podle červnové zprávy Evropské komise bylo v roce 2023 starších 55 let celkem 39 procent českých lékařů a 28 procent zdravotních sester.
Za zmínku stojí také výhled praktického lékařství. Komise cituje odhad, podle kterého by do roku 2035 mohl proti roku 2022 klesnout počet praktických lékařů o 40 procent a dětských praktiků dokonce o 55 procent.
Potíž není jen ve věku, zdravotníci jsou vyčerpaní
Získat nové absolventy je ale jen část řešení. Mnozí zaměstnanci ve zdravotnictví pracují pod velkým tlakem. Podle průzkumu WHO ve 29 evropských zemích měl každý třetí lékař či zdravotní sestra příznaky deprese a každý čtvrtý příznaky úzkosti.
Podle Zapaty pracuje každý čtvrtý lékař více než 50 hodin týdně. K tomu se přidávají nepříjemné zkušenosti. Každý třetí oslovený zdravotník se setkal se šikanou nebo výhrůžkami násilím. Někteří proto mohou začít uvažovat o změně zaměstnání či úplném odchodu ze zdravotnictví. Nemocnice tím přicházejí o zkušené pracovníky, za které se náhrada hledá jen obtížně.
S hledáním náhrad souvisí i zájem mladých o zdravotnické profese. Povolání lékaře zůstává atraktivní, u sester však podle Evropské komise po pandemii klesl zájem patnáctiletých nejméně v polovině států EU.
Česko od roku 2019 zvýšilo příjem mediků o pětinu. Každodenní praxe ale ukazuje, že absolventů ošetřovatelství má v evropském srovnání stále velmi málo.
Některé země nabírají personál v zahraničí. Namátkou Německo, Irsko nebo Británie. Počet migrujících lékařů se za deset let zvýšil o 58 procent.
